Cesty nevedou tam, kam ty chceš,
a ani necítíš, když nohy si dřeš
přitom se usmíváš, malá dámo,
jsi malá holka a všem je to známo,
ale nikdo neví, má malá dámo,
na co myslí malé dámy.
To vědí jen ony samy.

Lichá a sudá, noc a den,
noční můry střídá sen,
a ty to tak necháš? Jsi si tím jistá?
Vítr je jediný, kdo vlasy jí víská.
Jednou jí ty sny jak vítr dohoní
a až se tak stane, slza se uroní.

Jablko sváru a osudu nit
nejsi ten typ, co bojí se snít.
Sama se sebou, ticho tě objímá,
sedíš tu zavřená, venku tančírna.
Že se ti líbí, co oni hrají?
Občas to přiznává, občas to tají.