.4.
Přežíval jsem to tam a když mi bylo deset let, přišel mě navštívit o rok starší kluk. Dominik. Chodil za mnou každý den a nějak...se mi začal líbit.
,,Čau mrně." ,,Že Tě to baví mi tak říkat."
Vždycky mi tak říkal. Na to, že byl starší jen o rok byl o hodně vyšší.
,,Baví no. Ná, přinesl jsem Ti normální jídlo."
Věděl moc dobře co já jim a nevadilo mu to. Neodsuzoval mě. A ani já jeho.
,,Musim Ti něco říct Same." ,,Poslouchám." ,,Jsem gay."
Tehdy to řekl tak...smutně. Jakoby čekal že ho každou chvíli vyhodim a už bych ho nechtěl vidět. Opak byl pravdou. Chodil ke mně víckrát a za dva roky si mě adoptovaly jeho rodiče a bydlel jsem s nima společně s Dominikem.
Začali jsme spolu chodit. Všechno bylo tak krásné, jakoby se celý můj mizerný život obrátil na lepší stránku.
Pamatuješ? Naše malé navždy...
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top