×××
Své srdce nosím po kapsách
a ukazuji všem.
Jak tluče pořád, bez přestání
i když pod mečem.
Srdce plné odhodlání,
co nechce se jen vzdát.
Srdce, co lásku přehání,
co se tě nechce bát.
Poslouchám tlukot srdce svého,
malého, lásce oddaného.
A slyším křik všech pocitů,
když vlna vin mě zaplavuje.
Dokola šeptám,
že věčné tajemství mě unavuje.
Před chvílí paprsky svítily mi do očí
a teď i počasí se otočí.
Zády ke mně,
jak planeta,
jako Země.
Najednou nevím, kdo já jsem.
Jsem blázen.
Jsem pod tlakem.
Ale i když život se mi hroutí,
mé srdce tluče dál.
Vytváří hudbu, život
i nekonečný bál.

×××