Opírala jsem se o okno a sledovala ubíhající krajinu, mezitím co jsem se snažila ignorovat rozhovor Ember a Caleba, kteří se mě snažili připojit. V autě už jsem seděla skoro třetí hodinu bez zastávky a přestávalo mě to bavit. Mé pozadí jsem skoro necítila a nemohla si najít polohu, která by mi vyhovovala. Naneštěstí jsem měla mnoho času na litování mého rozhodnutí a nadávání na Claire. Má sestra se po hodinovém představování vecpala dopředu a tak jsem si svoje věci roztahala po celém zadním sedadle. Cítila jsem se strašně nepříjemně, oni dva spolu mluvili a já neměla chuť se zapojovat, ba bych byla spokojenější kdybych zůstala doma. 

"Copak sluníčko, chybí ti společnost?" Oči se mi zasekli na zpětném zrcátku, ze kterého na mě Caleb koukal s obrovským úsměvem. Zaraženě jsem se mračila a chystala se rejpavě odpovědět, když mi zazvonil mobil. Kyle. Semkla jsem rty do úzké linky a s povytaženým obočím s ním zamávala ve vzduchu. Ember se hlasitě rozesmála a začala Calebovi něco říkat. S povzdechem jsem přijala hovor a snažila se si mobil přiložit k uchu tak, abych nejlíp slyšela.

"Cath? Kam že to jedeš a proč tam jedeš?! Moje esemeska tě měla jenom podpořit ne donutit odjet kamsi mimo!" Nemohla jsem určit jestli křičí, vrčí nebo šeptá ale rozhodně nebyl nadšený z toho co si přečetl. Choval se jako bratr, který zjistil, že jeho sestra fetuje.

"Taky tě zdravím Kyle," Začala jsem s úsměvem, který se mi objevil na rtech. "Tvoje vyhrožování mě dostalo až do auta plného zavazadel směřované do Miami. Gratuluju k tvému psychologickému výkonu!" Snažila jsem se nesmát a vypomáhala mi v tom Ember, která se otočila a odposlouchávala. Mávala jsem ji rukou před obličejem a důrazně ji tak dávala najevo aby se otočila a hrála si s naším řidičem na ten krásný páreček. 

"Ty se stěhuješ do Miami! Proč sakra?! Potápěči svoje parťáky neopouštějí," Uraženě zamumlal. Soucitně jsem zamručela a pootočila své ztuhlé tělo.

"Já vím, byl to stav nouze, ale říkala jsem na dovolenou, ne navždy," Ember se na mě otočila a začala naznačovat ať to ukončím. S povzdechem jsem přikývla. 

"Proč ti nevěřím?"

"Můžeš si za to sám." Vypískla jsem a jelikož Caleb začal zastavovat, tak jsem si naházela věci do kapes. Nenechala jsem ho ani odpovědět a už se soukala z auta. Ovanul mě příjemný vánek a rozhlédla se kolem.

"Hele, budu ti každý den volat, posílat fotky a mluvit o všem co se mi stalo, ale teď už musím jít." Vyklopila jsem to ze sebe a nebrala ohledy na jeho odpověď. Zaslechla jsem jenom souhlasné zamumlání než jsem típla hovor a otočila se na Caleba, který jenom zářil. 

"Vítejte v Miami! Před námi je náš hotel a za námi pláž," Rozhazoval rukama a otáčel se ze strany na stranu, pak se ale otočil na mě a sjel mě pohledem. Povytáhla jsem obočí a čekala co z toho individua vyleze. 

 "Zlatíčko, co kdyby naše sluníčko dostala nějakej styl? Vlastně to platí Claire takže neomezený nákupy." Zůstala jsem překvapeně stát na místě, mezitím co Ember s Calebem něco mumlali, plánovali a pozorovali mě. Změnit?! Cítila jsem se jak mi do tváří stoupá červeň a trapné pocity procházeli mým tělem. A jaký zlatíčko?!  Snažila jsem se vzpomenout, kdy se něco takového prvně ozvalo a pak mi to trklo. Po první hodině se tyhle přezdívky začali používat velmi hojně, ale já tomu moc nevěnovala pozornost.

"Takže první věc, nastěhovat se! Druhá věc nakupovat podle nás!" Vypískla Ember a začala z auta vybírat kufry. Z hotelu ale vyšlo několik mužů v uniformách poslíčků a začali skládat kufry na vozík, který pak převezli dovnitř. Ember znovu vypískla, chytla mě za ruku a táhla dovnitř.