Mračila jsem se a pozorovala Skyler jak se snaží něco urputně vymyslet. 

"Moment, Cath tohle je tvá kamarádka ze školy? Tím pádem je to ulehčený." Zatleskala Ember a spokojeně zamlaskala. "Přiznávám, než mi tohle došlo uplynula nějaká doba, ale znáte to." Chytla mě za zápěstí a vtáhla společně se Skyler do objetí. Nasála jsem štiplavý vzduch s nepříjemným zápachem a stejně jako Ember zkřivila obličej. 

"Fuj Claire, ty páchneš po oleji nebo něčem takovým." Pustila moji ruku, odstoupila s rukou na nose si Skyler prohlížela. Už to tu bylo zase - Claire. Jenže Ember se chovala jako by se nic nestalo. Jako bych právě nezjistila, že holka, kterou jsem za těch pár dní začala považovat za jednu z mých kamarádek, se vybarvila v úplně jiných barvách. Štvalo mě to. Ona mi lhala! Neuvědomila jsem si, že hledím před sebe se zaraženým výrazem a tak se podívala na Skyler. 

"Vážně chceš znát celý můj příběh?" Padla na pohovku a povytáhla obočí. Chovala se jako by byla nějaká slavná hvězda bůhví odkud, což mě rozčílilo ještě víc. Ta, která se tu měla cítit špatně měla být ona, ne já. 

"Jo chci." Zavrčela jsem a vzdorovitě si založila ruce na hrudi. Začala jsem pociťovat určitou averzi vůči všemu co mi neřekla. To si jako myslela, že bych to někomu vykládala? A mám komu? 

"Je to složité. Nevím jak začít." Konečně začala být nervozní a na malý okamžik se mi na tváři objevil úsměv, než jsem ho rychle skryla. Teď, už jsem se zase cítila špatně, že jsem ji dostala do takové situace. Vstala a odběhla do mého bývalého pokoje - do teď jejího pokoje. Vrátila se s rukou plnou časopisů, jejichž titulní stránky obývaly auta a obličeje. 

"Jsem jedna z nejlepších závodnic co v tomhle státě vůbec je, teda byla." Překvapeně jsem se zamračila a sledovala jak hlasitě dýchá a skrývá hlavu do rukou. Kdo že to je? Pomalu jsem rozhodila časopisy na stůl a pozorně obhlížela fotky na titulkách. Opravdu tam byla Skyleřina tvář, akorát s dlouhými hnědými vlasy a jemnějšími rysy v obličeji. Rozhlédla jsem se po pokoji a uspořádávala si myšlenky.

"Já a další dva jezdci od nás jsme se zúčastnily třídenního závodu. Do posledního kola jsem se dostala od nás jen já, a udělala jsem chybu. Chybu,která mě stála celý život." Sledovala jsem, skoro nepřítomně, její vyprávění a její výstup, který nabýval intenzivně špatného napětí. 

"Nebyla to tvoje chyba, to Faren do tebe naboural." Přestala jsem poslouchat, nebyla jsem schopná přemýšlet a navíc poslouchat. Proč mi tohle neřekla? Skyler pokračovala a já z jejího vyprávění pochytila akorát jméno Caleb a styděla se za svoje chování. Prvně ji donutím mi to říct a pak ani neposlouchám. Skyler se náhle zvedla tak rychle, že jsem sebou trhla ale ona si ničeho nevšímala, zabraná do své minulosti. Vyhrabávala jsem se ze svých myšlenek zrovna když přestala mluvit a dívala se na mě. Začala jsem panikařit a snažila se to nedat znát.

"Kdo je Caleb?" Opravdu chytrá otázka Catherine! Tleskám! Skyler se zasmála a to mě dopálilo. Zamračila jsem se a čekala co mi odpoví, abych ji mohla vytknout všechno ostatní. 

"Caleba, mého brášku, poznáš." Skvělý, ale co když nechci? Co když už s tebou nechci mít nic společného, když mi nemůžeš říct něco tak důležitého jako že si milionářská závodnice. Jenže já jsem nechápala proč. To vypadám tak namyšleně, nevěrohodně? 

"Proč si mi to neřekla?!" Vyjela jsem dřív, než jsem začala myslet- ale rozhodně toho nelitovala.

"Jak chceš někomu říct, že si závodní hvězda, kterou zná celý svět. Já chtěla to co jsem nikdy nezažila, soukromí. Normální život s normálními starostmi a ne řešit kde, kdo a jak pojede závody. A navíc chci aby tohle vědělo co nejmíň lidí." Byla unavená a já nepříjemně naštvaná. Bohužel jsem nehodlala přestat, protože tohle byla věc, kterou jsem chtěla dotáhnout do konce. 

"Nejmíň lidí? Tím chceš říct jenom Ember? Myslíš, že bych to někomu řekla?! Že bych to šla říct rovnou Lydii? Aby mě pak přestala šikanovat?" Vyšilovala jsem a neuvědomovala si co říkám. 

"Šikanovat?" Vypískla Ember, úplně vyvedená z míry, ale já ji nevnímala a pokračovala. Viděla jsem rudě a opravdu zuřila. 

"Já ti věřila Sky - Claire, nebo jak se vlastně jmenuješ!" Nahmatala jsem polštář, který jsem naštvaně zmáčkla a odhodila zpátky. Nechtěla jsem tu s nimi zůstat už ani minutu. Potřebovala jsem si všechno pořádně urovnat a tak jsem vysupěla ven z bytu. Popadla jsem svoji bundu a zamířila kamkoliv kam mě nohy zavedly. 

Otevřela jsem dveře, nad kterými zazvonil zvoneček, ohlašující můj příchod. Okamžitě jsem zalezla mezi regály se zahradním nářadím a postupovala k  těm s barvami. Ve vedlejší uličce se něco pohnulo a pak se ozvalo zanadávání. Na tváři se mi objevil úsměv a mé nohy rychle postupovaly. Natáhla jsem ruce a vytvořila si z nich provizorní pistoli. Pomalu jsem postupovala k jeho zádům než jsem svou ruku přiložila mezi jeho lopatky. Ztuhl a já se ještě víc usmála. 

"Co udělá kovboj když má pistoli na zádech?" Zadržovala jsem smích, když se Kyle pomalu otočil. 

"Vykřikne 'hojahou' a nachystá si svou vodní pistolku!" Se smíchem se otočil a vtáhl mě do objetí, které jsem mu s radostí opětovala. S Kylem jsme spolu vyrůstali a byli jsme nejlepší kamarádi - navždy, dokud nás vysoká nerozdělí. Je jenom o rok starší, což mu vždycky umožňovalo vytvářet pár výhod. Vypadal ale pořád stejně. Tmavé vlasy vyčesané nahoru, pod nimiž vykukovaly hnědé studánky. Stálý křivý úsměv na jeho rtech, který mi až moc připomínal úsměv Thomase v prváku. Ale stále volné tričko, byl prostě Kyle. Pohodář, skvělý kamarád a často flirtující kluk. 

"Takže? Jak se máme vysokoškolačko?" Opřel se o regál a natěšeně čekal co řeknu. 

"Samozřejmě, že skvěle! Stále jsem tam takže -. Nakonec si strýčkovu nabídku přijal co?" Přikývl a rozhlédl se. 

"Je to tu super. Před pár dny sem přišla blondýna, která měla jasno ve všem co chtěla." 

"A co chtěla?" Pozvedla jsem obočí a věděla co uslyším. 

"Klíče, barvy, stříkací pistole a akuvrtačku s nástavcem pro 55-" Zarazil se, když zpozoroval můj výraz. "Prostě byla obeznámená s chlapskými věcmi." Věnovala jsem mu jeden z mých jedinečných a ne moc používaných vážných výrazů a on se jen zasmál. Neměla jsem ráda, když se mluvilo o něčem čemu jsem nerozuměla. 

"Jmenovala se Claire - nebo tak." Úsměv mi zamrzl na rtech. Objevuje se všude kam se hnu. Kyle si všiml mého výrazu a kývl, ať řeknu co mám na jazyku. 

"Znám ji, akorát trošku-jinak." Promnula jsem si zápěstí a odmítala dál mluvit o něčem, co jsem se vlastně neměla dozvědět. 

"Chci to vědět?" Zvedl obočí a ohnul se pro bednu plnou barev. Pozvedla jsem vrchní ret a zavrtěla hlavou. Rozhodně nechceš. Tohle stačilo i mně.

"Fajn, ale možná by si ji měla dát šanci ať už se stalo cokoliv." Pokrčil rameny a odpochodoval s bednou k pokladně. Proč ji dávat šanci, když ji ona nedala mně? 

"Ale co když si ji nezaslouží?" Nadhodila jsem a do ruky vzala jednu ze sprejových pistolí. Několikrát jsem ji provizorně zmáčkla, než jsem se ohlédla na Kyla, který na mě hleděl s výrazem jako-malé-dítě. S protočením očí jsem ji položila zpátky a očekávaně čekala až odpoví. Povzdechl si, lokty se opřel o pult a podíval se na mě. 

"Každý si zaslouží druhou šanci, nemyslíš?" Znovu jsem protočila očima a o ten pult se opřela taky.

"Ty a ty tvoje moudra. Vůbec si nevyrostl." Zamručela jsem a podívala se na hodinky. Ještě jsem měla hodinu do devíti večer. Chtěla jsem tu zůstat co nejdéle. Neviděli jsme se pět let. Kyle se protáhl přes pult, vytáhl klíče a s úsměvem na mě mrkl. 

"Půjdeme se projít?" Přikývla jsem a vyrazila ven. Kyle zamknl a se smíchem mi nabídl rámě. Se stejným výrazem jsem ho přijala. Procházeli jsme celé město, smáli se a mluvili o všem co se nám stalo. Ze mě vypadl můj vztah s Lydii i Thomasem, kterého Kyle dobře znal - znali jsme se přes něj. Nechtěla jsem o nich dál mluvit a Kyle mi to potěšení dopřál, ale rozhovoru o Rose jsme se nevyhnuli. To je tak, když mu pošlu fotku s mojí jedinou kamarádkou se srdcervoucím popiskem a jediné čeho se dočkám je dotaz na její jméno a číslo. Mluvili jsme úplně o všem a já se cítila jako bych byla balon plný myšlenek, který spokojeně vyfukuje. Došli jsme k Ember domů a Kyle mi ještě než odešel nabídl spolupráci s focením. Prý by byl ochotný dokonce sundat tričko, aby hodnocení bylo vyšší, kdybych měla jistotu, že v porotě budou ženy. Všechno jsem mu to se smíchem odkývala, rozloučila se a po špičkách vyběhla do bytu. Nelíbil se mi puch, který koloval bytem. Bylo mi jasné, od koho to je a radost z toho neměla. Nesnášela jsem, když Ember kouřila. Prošla jsem kolem balkonu, na kterém už nikdo nebyl - zbyl tam však ten odporný zápach. Zkřivila jsem tvář a lehla si na gauč. Neobtěžovala jsem se s převlékáním. Lehla jsem a do minuty usnula, než mě však probudila smska od Kyla. 

Co udělá náměsíčný člověk když ho někdo probudí?  Zavrtěla jsem hlavou a potichu se zasmála. Zapřela jsem se lokty o gauč a začala psát odpověď. 

Rozbije ti hlavu a zakřičí 'Mouka!' 

Nový díl s novou postavou pro Cath až moc dobře známou:D 

Užijte si díl^^