,,Co se to tady děje?"

Zeptala se máma naštvaně. Všichni byly rázem v šoku, hlavně Stark, ten jen koukal s otevřenou pusou. Byla jsem také v šoku, ale nejvíc mě udivoval Loki, který vše sledoval, jako nejnapínavější seriál všech dob. Nadechla jsem se n řeči, ale neměla jsem větu, otázku, výmluvu, slovo.

,,Helen...."

,,Tony teď ne. "

Řekla a ukázala dlani na Starka. Polka jsem. Všichni rázem odešli, jakoby věděli, co se teď bude dít. A hlavně věděla jsem to já. Lhala jsem, a ne málo. Za to mama vše tajila. Několika kroky se dostala k baru, kde si nalila vodu a sedla na barovou židli. Byla naštvaná a čekala na mou odpověď.

,,Máš něco na srdci?"

Zeptala se, ale já dal mlčela. Máma. To je jak naštvat sociopata! Ne, někoho horšího!

,,Rut, tohle ti moc nepomůže. "

,,Mami....."

,,Řekni mi jednu věc. Proč jsi mi neřekla pravdu?"

Zatvářila se nechápavě a uraženě. Mlčela jsem. A proč jsi mi ty neřekla pravdu?

,,myslela jsi, že to bude dobrý? Že bude dobrý, když se zjistím, že moje dcera je u někoho jiného! To, že letím milióny kilometrů, jen kvůli tomu, že má přijít nová doktorka, která ani němá doktorát?!"

Křičela máma a hodila sklenici o zem. Lekla jsem se, ale nepromluvila. Odkud tohle ví? Jak může tohle vědět? Všechny myšlenky se mě honili na téma 'Jak to?', a muž výraz na mámu byl jiný, což mámu dost zneklidňovalo.

,,Rut. "

,,Jak tohle víš?"

,,Proto to vím. "

,,Jak tohle můžeš vědět? Když je to tajný. "

,,Takže máš něco zalubem. "

,,Nic nemám! Jen mi odpověz!"

,,Na co?!"

,,Jak tohle můžeš vědět?! A ty jsi s tím namyšleným Starkem?!"

,,Takhle o něm nemluv! Jsem tvá matka! Na mě nebudeš křičet!"

,,A je těžký odpovědět?!"

,,Chceš slyšet pravdu?!"

,,Jo!"

,,Chtěla jsem ti to říct! V klidu, a tátou, dobře víš, že chci pro tebe to nejlepší...."

,,Mami...."

,,Ano, s Tonym jsem už dlouho. "

Odpověděla. Bodlo mě u srdce. Jako když vás někdo bouchne, dá pěstí, a vy to nečekáte a bolí vás to, hodně.

,,A proč jsi mi to nechtěla říct dřív?"

,,Říkám, chtěla jsem to pobrat v klidu a tátou. "

,,Tak jo......... Řekni mi, jak ses dozvědělo to všechno. "

,,Tony mi dal práci.........."

,,Která....."

,,Jsem tajná agentka. "

Dala jsem si ruce na pusu a nedýchala. To není možný! Tohle ne! Hlavně ne tohle! Pomalu se mi podlomovala kolena, načež jsem si rychle sedla a chytla se za srdce. Hlavně klídek. Je to je práce. Když je to dobrý, ne? Nebo ne? Ne, není! Přeci je to horší, než pomocná sestra v domově důchodců! Pane Bože! Tohle nemyslí vážně! Co budu dělat?! Máma mě chytla kolem ramen. Je tajná agentka.  Chodí s Starkem, kterýho že srdce nesnáším. Tohle je moc! Prostě moc! Rychle jsem vstala a chodila tam a sem.

,,Jsi tajná agentka. Jsi tajná agentka."

,,Rut, chtěla jsem ti to říct. "

,,A ty mě říkáš, co jsem udělala, ale co ty jsi udělala, nic není?"

,,Měla bys být ráda, že mám na tebe ohled!"

,,Ohled! Všude se říká, píše, rodina je na prvním místě!"

,,Dávám tě na první místo!"

,,A proč jsi vzala tu nejhorší práci? Co mafie? Ta tě nebaví?!"

,,Rut, ihned přestaň!"

,,Proč? Křičíš na mě úplně bez důvodně! Já si potrpěla ty nejhorší dny v mém životě! Přišla jsem domů a vše bylo na padrť! Honí mě vlkodlak, který ho pak sejmu a omdlím, nebo co se to se mnou stalo! Jsem v nějaký pošahaný organizaci, u který mi nabízej dobrou práci! A k tomu jsem byla ochrnutá! A pak přijde ten pošuk Loki a hraje si na to, co on vlastně je! A jediný místo, kde můžu být je tady! Pak zjistím, že mě jen využívá! Jsi chci pryč! Chci umřít! Už mě to nebaví! Měla jsem zůstat v Evropě!"

Řekla jsem svůj životní monolog. Máme byla překvapená a po několika sekundách jí vše pomalu docházelo. Vstala, a chtěla mě obejmout, ale já jí od sebe odstrčila.

,,Rut, chápu jak si to měla těžké, ale teď bude vše lehké, věř mi. "

,,Jak ti mám věřit?"

,,Jsem tvá matka, a teď víš vše. "

,,Vše? Ta černá hola hlava s páskou přes oko mě chce využít, jako doktorku, která bude skákat, jak on píská!"

Zvedla oční víčko u slovo 'oko' a pak ukázala prstem někam ven. Máma kývla. Proč je tak klidná!

,,Dobře. Vše vyřeším."

,,A co Stark?!"

,,Je to můj přítel. "

,,A zrádce."

,,Takže si měla s ním dobrý vztah. "

,,Co s tím chceš dělat?"

,,Nic, až se vše vyřeší, poletíme si na dovolenou. "

,,Pff, dovolená. "

,,Rut....."

Přišla ke mě a položila svoje ruce na moje ramena. Usmála se a objala mě.

,,......dělám to pro tebe, a hlavně, Tonyho musíš poznat. "

Řekla. Poznat, ha! To už nejde! Neznáš mě snad? Jsem někdo jiný! Ale počkat, ty si mi nevolala, protože jsi zapomněla, že existuju! Mlčela jsem. Co když je to dobrá cesta? Řekl první hlásek. Jsi blbá? Tohle chce pomstu! Vzal mámu a teď veme i jí?! Řekl druhý hlásek naštvaně. Vy jste blbý! Má šanci si mít tátu! A dovolená! To potřebuje! Řekl třetí hlásek. Ale co když ne? A stejně myslela jsem to tak, že ho nemusí mít ráda, hlavní by bylo, aby byla máma šťastná. Řekl rázně první. Máma? Řekla, že jí jde o ní! Tak dá na první místo dceru, ne?! Řekl druhý hlásek naštvaně a přemýšlivě. Ale neměla tátu. Rodinu. Když na svátky chodila do vězení, aby viděla tátu. Až se rozhodne sama! Vykřikl třetí hlásek. Nikdo nemá pravdu. Jedině první. Mohla bych to zkusit kvůli mámě. Ona potřebuje štěstí. A mě ode mě, ale lásku od muže. Vydechla jsem a malinko se odtáhla.

,,Dobře, ale zítra jdu za tátou. Musí to vědět. "

,,Jsi moje holčička. "

Stiskla mě máma pevně, až jsem ztratila dech. Pustila mě a začala sbírat sklo. Koukla jsem se na výtah a šla k němu. Stiskla jsem tlačítko a o krok ustoupila. Dveře se otevřeli a všichni rázem spadli na zem. Že mě to nepřekvapuje. Všichni vykouzlili úsměvy a do několika minut zmizeli, až jsem se lekla prázdného výtahu.