Pohled Steva Rogerse

,,Ta mu dala. "

Řekl Stark a sledoval při tom tu holku. Spala, ale ne moc klidně dýchala.

,,To mu hodně dala. "

Poznamenala Natasha a ošetřovala Lokiho. Nebyl to špatný nápad. I když má velký monokl jako volský oko.

,,Děvka. "

Řekl Loki a Natasha mu dala velkou facku. Loki se chytil za tvář, kde mu přistála facka.

,,Takhle o ní nemluv. "

,,Vidím, že se ti líbí. "

,,Nechci být zlá, ale mohl bys mlčet."

,,Proč?"

,,Protože tě zbila holka. "

Odpověděl Stark a sedl si vedle nohou ty holky na gauč.

,,Kdy se probudí?"

Zeptal jsem se a sedl si na barovou židli u baru.

,,To nevím, abych pravdu řekl...."

,,Co?"

,,Nevím kolik toho Sedativa bylo."

,,Neboj se Steve, nezabil si jí, ledatak Stark."

Řekla Natasha a sedla si na gauč. Proč bych se měl bát jestli jsem jí zabil? Vím co je to Sedativa, a hlavně mi jde o to kdo to je.

,,Co je vůbec zač?"

,,Je to obyčejná holka, která má dodělanou medicínu. Jen nechápu, proč musela lhát. "

,,A v čem lhala?"

,,Že se jmenuje Olivia Margaret Wagner, což je doktorka, který je třicet let a má doktorát tady a ne v Evropě. "

,,Ona má doktorát?"

,,Myslím že jo. "

,,A jak se tedy jmenuje?"

,,Rut Dalia Maldonado. "

,,Něco mi to příjmení říká. "

,,Že by si stařík na něco vzpomněl?"

,,Myslím, že Maldonado byl vrah. "

,,To už je jedno, hlavní je jen jedna věc."

,,A jaká?"

Zeptal jsem se a Stark ukázal skoro přes celou místnost fotku ženy.

,,Pánové a napůl dámo, tohle je moje dlouho doba přítelkyně Helen Williams!"

Ukázal Stark na ženu. Černé vlasy, modré oči. Vyzařovala sympatický a mateřsky. Něčím mi někoho připomínala, očima, vlasy, a možná jak vyzařovala.

,,Jak dlouho s ní jsi?"

,,Tři roky."

,,Kdy bude svatba?"

Zeptal se Loki a přišel k baru, kde si vzal flašku whiskey.

,,Hej hej! Co děláš?"

Začal křičet na Lokiho a než se napil přišel k Starkovy.

,,Beru si medovinu. "

Ukázal před Starkovyma očima flašku, ale Stark mu jí vytrhl.

,,Na alkohol mi nikdo nebude sahat! A není to medovina, ale rum!"

Ukázal na flašku a vrátil ji zpět na místo. Zdá se mi to, nebo je Loki drzej?

Pohled Rut Dalii Maldonado

Hodně se říká, že kdo je v koumatu, vše slyší, nebo když spí. Což je pravda. Bylo to ať ironické, ale co z toho? Už tu nechci být! Chci domů! Hlavně za mámou! Mě už to nebaví! A ještě k tomu co mi on řekl! Idiot! Takhle nebude mluvit i tátovy! Je mi jedno, co je nebo kdo to je nebo co udělal! Zabiju ho! Takhle se nebude ke mě chovat! Ale jestli ho chci zabít musím na to jít pomalu. Klidu a pomalu.

,,K čemu ti to bude?"

Ozvalo se mi v hlavě. Škubla jsem sebou a otočila se na druhý bok. K čemu mi to bude. Pff. Budu mít klid!

,,Tohle není klid, ale pomsta. "

,,Dej pokoj!"

,,Proč? Nechceš si dát pokoj! Myslíš si jak si silná, ale jinak jsi slabá!"

,,Přestaň!"

,,Jsi jak svůj otec! Zabil člověka jen tak! Chceš mě zabít? Boha lži a rebelie? Nic o mě nevíš!"

,,Drž hubu!"

,,Jsi nicka!"

Otevřela jsem oči a vletěla na Lokiho. Věděla jsem, že to je on, ale nechtěla jsem se vyprovokovat, až jsem se nechala. Ležela jsem mu na zádech a kroutila mu ruku, až to začalo křupat.

,,Říkala jsem, abys mi dal pokoj!"

Zakřičela jsem a vstala z jeho zad. Uraženě jsem si sedla na gauč a založila si ruce na prsou. Žena v černé kombinéze a červenými vlasy odvedla Lokiho do výtahu. Stark se na mě vyčítavě hleděl, muž s blond vlasy a krásnýma modrýma očima se na mě koukal výrazem ,Co je zač?', působilo to příjemně a trošku i nepříjemně, sama jsem nevěděla. Zavrtěla jsem hlavou a koukla z okna.

,,Rut. "

Otočila jsem se na Starka. Jak ví moje PRAVÝ jméno? Co si to nalhávam. Je to Ironman.

,,No?"

,,Jak se jmenuješ. "

,,Rut Olivia Margaret Wagner?"

,,Jo? A ne Rut Dalia Maldonado?"

,,Heleme se. "

Řekla jsem překvapeně, ale nepomohlo to. Blonďák si sedl vedle mě a Stark se ke mě víc přiblížil.

,,Takže."

,,Co ode mě chcete?!"

Vykřikla jsem a koukla se na fotku své matky, která byla přes celou místnost. Naštvaně a nechápavě jsem přišla k fotce. Prstem jsem ukázala na fotku a přišla blíž k Starkovy.

,,Měl jsem to dát pryč."

,,Co to znamená?!"

,,Ty tu ženskou znáš?"

,,Jo! Je to moje...."

,,Moje?"

Koukla jsem se na fotku a pak na Starka. Proč bych měla říkat, že na ty fotce je moje máma? Mohla bych toho využít.

,,Je to moje sestra. "

Řekla jsem rázně a založila si ruce. Stark se zadusil svou slinou. Místo fotky se objevil ředitel.

,,Starku!"

Zakřičel ředitel a v minutě jsem byla na balkoně. Proč jsem vlastně utekla? Achjo, proč je to tak těžké? Tenhle den je hrozný! Už mě to nebaví! A proč má Stark její fotku?! A proč neodejdu! Proč to všechno? Ale........Ne! Nebudu mrhat časem, jen kvůli tomu, že mám celý den v troskách. Přeci jsem v New Yorku! Svobodný stát! Peníze jak táž mám, tak proč si nejít užívat? No jo chtěla jsem zabít Lokiho, ale to už je minulost! Nebo aspoň mu budu dělat naschvály​, když tak už. S novým elánem jsem se otočila a vyšla do místnosti.

,,Hledejte jí!"

,,Myslíte že mě to nenapadlo? Hned jak jsem jí viděl, jsem si řekl, že ona bude pro S.H.I.E.L.D dobrá! Na jedny straně je chytrá, ale na druhý je moc naivní a blbá. "

Řekl Stark a kývl na ředitele. Obrazovka zmizela a já bez jakýchkoliv slov jsem šla do výtahu. Tak je moc! Teď si řekli o válku! Dnes si nejdu užívat, ale vymýšlet plán! Až si sám přijde na to co udělal! Po hodině v výtahu jsem si zavolala taxík, a penězi, který jsem si vyžádala u sekretářky, jsem šla nakoupit věci na kanadský žertík. Tohle bude snad k hodně lepší. A to jsem vzala třista babek. Kdo by mi taky nevěřil. Mě a ne? To spíš Mě a ano.