Ráno bylo tichý. Já, Stark, a matka. Steve šel běhat, Natasha šla do S.H.E.L.D.u, a Loki spí. A co po snídani? Šla jsem pryč. Do hudebny. Nic jinýho nenapadlo, až na jména svých hlásku v hlavě. Nejsou ani špatný. Dala jsem ruku na piano a jediným prstem se dotkla klapky. Z piana se ozval tón, po kterém nic nenasledovalo. Všechny emoce ze včerejška se mi vrátili. Proč něco máma neřekla? To věří cizímu?! Když jsem zachránila sebe a zelenáče! A kdo je ta agenta Jamesová?! Dveře se otevřely. Příchod osoby jsem ignorovala a začala hrát první písničku, kterou jsem uměla a pamatovala. Písničku jsem hrála docela rychle. Zavřela jsem oči a přidala i druhou ruku. Písnička byla rychlá do té doby, než si osoba sedla vedle mě. Otevřela jsem oči a naštvaně hleděla do tváře egoistovy, který mi ničí život a vztah.

,,Hezký, hraješ. "

,,Co kdybys mě nechal bejt?!"

,,Nemusíš být hned naštvaná, Rut. "

,,Budu! Ty mi všechno ničíš!"

Křikla jsem a vstoupila si. Otočila jsem se m němu zády.

,,Proč jsi namyšlená?"

,,Nejsem namyšlená, jen naštvaná!"

Opravila jsem ho a přešla k bicím. Vzala jsem paličky a snažila se hrát, i když to dělalo jen hluk. Stark přišel n zásuvce, kde byly bicí zapojeny. Dala jsem to ještě víc nahlas. Odpojil to, a rázem bylo ticho následované přímým pohledem do očí.

,,Opravdu?"

,,Ano!"

Chtěla jsem odejít pryč, ale Stark mě chytil za zápěstí a přinutil k tomu, abych se přitiskla na jeho hruď.

,,Přestaň. "

,,Nech mě!"

,,Co jsem ti udělal?!"

,,Nejsi můj táta, tak na mě nekřič!"

,,Možná nejsem, ale jsem starší než ty!"

Chytil mě za druhý zápěstí a dost ho mačkal. Zkusila jsem ho kopnout, ale on mě svalil na zem a ležel na břiše. Je docela těžkej.

,,Jo? Kolik ti je?!"

,,To tě nemusí zajímat!"

,,Tak mě nech bejt!"

,,Proč?"

,,Chci pryč!"

,,Kam?!"

,,Kam?! Když nemůžu být tady, tak někam pryč!"

,,Rut jsi normální!?"

,,Nech mě!"

Házela jsem sebou. Tohle se mi nepovede! Nikdy s ním nebudu normálně mluvit! I kdyby šel i život!

,,Rut!"

Chytil mou hlavu do svých rukou. Zhluboka jsem dýchala a koukala se do jeho očí. Uklidňovaly mě, zčehož jsem byla rozrušená.

,,Co jsem ti udělal?"

Pořád jsem hleděla do jeho očí. Byla jsem jak zhypnotizovaná jeho podivně hezkýma očima.

,,Rut. "

Řekl. Tak tohle ne! Nebude mě zhypnotizovat nějakej chlap! Chtěl mě prodat a miluje mojí mámu?! Tohle je moc! S Lokim jsme se, myslím, že usmířili, ale se Starkem ne! Tohle je válka! Kopla jsem ho vši sílou do rozkroku, který jeho obličej dost změnil. Z nechápaveho muže se stal bolestivý muž. Chtělo se mi z toho smát, ale řídila jsem se rozumem a oteklá po schodech ven. Do desetiny mrakodrapu jsem to vzala pěšky, ale pak jsem to vzala výtahem a zavovala taxík. Taxikář se otočil a naznačil hlavou co chci.

,,Kam to bude, slečno?"

,,Víte, kde je tu věznice, pro nejhorší vězně?"

,,Slečno, mluvíte s nejlepším chlapem, který je dvacet let taxikářem!"

,,Takže?"

,,Jasně vím. "

,,Dobře. "

Řekla jsem nejistě a opřela. Autě se pomalu rozjelo a z třicítky se vyhoupl na sto dvacet.

Pohled Tonyho Edwarda Starka

Seděl jsem. Už dvě hodiny. Bolest, která byla tvořena z mého penisu šla do všech útrob těla. Nikdy bych nepomyslel, že dostanu ránu do svého penisu, natož od takové holky. Dveře se otevřely a já neustále měl ruce na svém rozkroku.

,,Co se ti stalo?"

Zeptala se vystrašeně Helen a rychle ke mě přišla. Pohladila mě po tváři a pokusila se mi odtrhnout ruce od rozkroku.

,,Ne!"

Vykřikl jsem a rychle se posunul. Helen se nechápavě zatvářila a posadila vedle mě.

,,Co se stalo?"

,,Nic. "

,,Je zbytečný lhát. "

,,A to proč?"

,,Poznám to, a v kabelce mám sprej."

,,Na co?"

,,Na to, abys mi řekl pravdu. "

,,Nic se nestalo, jen jsem narazil do něčeho svým......"

,,Penisem?"

,,Nebude tomu říkat jinak?"

,,To je snad jedno, ne?"

,,Možná. "

,,Řekni pravdu a dám mu jméno. "

Ukázala prstem a přiblížila se ke mě. Začal jsem být trošku rozpacích. Její zpocené a krásné tělo se na mě lepilo. Její prsa se ke mě blížilovala blíž.

,,Dobře, ale jaký?"

,,Jaký kolik, třeba Junior. "

,,Není to salám?"

,,Někdo má takový jméno. "

Řekla a políbila mě na rty. Její chuť jsem si nemohl zapamatovat, tak jsem jí ještě dvakrát políbil. Možná to vypadlo komicky, že se chlap drží svýho rozkroku a líbá sexy ženu, ale ten chlap je jak pětiletý dítě, který dostalo nečekaně svou oblíbenou hračku, kterou si hodně přál.

,,Tvá.....dcera.....mě.....kopla...do..... Juniora. "

Odpověděl jsem mezi polibky, ale ona se odtáhla a naštvaně na mě hleděla.

,,Cože?!"

,,Nic jsem neřekl!"

,,Tony! Proč jsi mi to neřekl?! Mohla ti hodně ublížit!"

,,Jak moc?"

,,Chceš mít děti?"

,,Děti ne, ale svýho Juniora chci!"

,,Tak jsi mě měl zavolat! Kam šla?!"

,,Nevím, utekla."

,,Bože!"

Řekla a vstala. Začala hodit tam a sem s rukou položenou na svým čele. Měl bych se zeptat na jejího tátu, třeba to bude mít něco společného s ní. Dveře se zase otevřely a dovnitř přišel Muflon. Ten tu ještě chyběl. Překvapeně na nás hleděl. Připravoval jsem se ke své řeči, že nemá chodit tak kam nemá povoleno, ale zarazila mě Helen, která pevně držela jeho ruku ve svých krásných dlaní, které mě brutálně a milé osahávaly.

,,Prosím Loki, najdi Rut."

,,Co se to tu děje?"

,,Hele Muflone jdi spát. "

,,Počkej Tony! Může nám pomoct najít Rut. "

Ukázala na něj. Tohle nemůžu vydržet. Postavil jsem se a kulhavě se dostal k své pracovně. Na rozkrok jsem si dal várku ledu, a spokojeně dodělával svou rozdělanou práci na stole. Od něj chce pomoct. Pff. Já jsem tu génius! A ne ten roháč! Co si o sobě myslí?! Že tu bude a najde Rut?! Rut, za proradná holka mi málem zničila celý život svým kopancem! Tohle jí nepřeju! A stejně vím, kdo dal ty petardy do mýho pokoje! Byla to ona! Nejsem blbej, abych to nepoznal! Ale já nebudu skákat, jak ona píská. Já budu pískat, a ona bude dělat všechno co jí řeknu! Až jí pak dojde, že je to zbytečný a srovná se s tím. Jsem génius!