O čtyři dny později

Probudili mě paprsky slunce, které prosvítali přes nezatažené závěsy ... zase jsem byla večer příliš líná je zatáhnout.

Vylezla jsem z postele a šla se osprchovat, učesat a namalovat....zjistila jsem, že mě strašně baví líčení. V Arábii jsem nic jako make- up neznala, ale rychle jsem se naučila všechny ty věci na xicht používat.

A další + už nenosím burku.

Sice si musím holit nohy a trochu se malovat, ale na druhou stranu vypadám fakt dobře a nejen to. Kdybychom se totiž fotili v tomhle normálním oblečení, kde mi jde vidět hlava, možná bych se na třídní fotce poznala, protože přiznejme si, kdo si má pamatovat, že je 4 od konce v 2 řadě na pravo od učitelky...

Takže abych to zahrnula, chodím oblékaná, jako každá normální angličanka.

Škola mi začíná až za týden, takže mám teď takový oddechový čas, který většinou travim procházkáma Londýnem, nakupováním s Trish nebo čtením.
Dneska mám ale speciální program... koncert One Direction,  už se nemůžu dočkat a přichází na řadu zásadní otázka ,,Co si obleču ?"

Jakmile jsem byla se vším hotová rozhodla jsem, že je čas se jít nasnidat.
V kuchyni něco krásně vonělo a to mohlo být jen jediné znamení... Alie vaří !!!

Došla jsem až do kuchyně, kde u plotny stála Alie a dělala míchána vajíčka.

,,Dobré ráno " pozdravila jsem a zasedla za stůl, u kterého už seděla i Trish s Bobem.

,,Dobré ráno" pozdravila mě všichni tři sborově.
∆∆∆
Když jsem dojedla snídani, domluvila jsem se s Trish, že se před koncertem musíme zkrášlit a obě jsme si to namířili do jejího pokoje.
Měla opravdu nádherný pokoj, vymalovány do šedo- růžové. V rohu pokoje byl velký modrý gauč, který úplně vynikal v prostředí, kterému dominovali především růžové a šedé barvy.

S Trish jsme se dohodli že se první uděláme účes, potom ještě trošku domalujeme a nakoc si vybereme nějaké vhodné oblečení.

Když jsme byli se vším hotové byl akorát čas oběda, po kterém už jsme vyrazili, i presto, že koncert začínal az za 4 hodiny....museli jsme tam byt 1.
∆∆∆
Před arénou ještě nebylo moc lidi, proto jsme se rozhodli že budeme hlídat u vchodů, které tam byli celkem 3, ve snaze odchytit kluky a vyloudit z nich podpis a obětí...

Kluci přijeli asi za 2 hodiny, ale náš plán selhal ve chvíli, kdy jsme se k nim nedostali přes bodyguardy a dalších 30 fanynek, které měli jak se zdálo úplně stejný plán... A v ten moment nás napadlo něco šíleného.
∆∆∆
Hned po koncertu, který byl mimochodem úžasný jsme s Trish spustili náš plán, což bylo: Dostat se do šatny kluků.
Trošičku nereálný plán, ale za pokus to stálo...

Došli jsme až k šatně, kde bylo velkým napsáno One Direction dressing room.
Zkusili jsme otevřít, ale bylo nečekaně zamčeno.

Najednou se na chodbě objevil Loui, který jakmile nás zaregistroval, si mě a Trish změřil nechápavým pohledem.

,,Co tu děláte ...?" zeptal se nás a v jeho hlas se začal naplňovat vztekem.

,,M-my jsme chtěli jen podpis, prosím " řekla jsem trochu roztřesenym hlasem a podala Louimu papír a fix.

Louis si oddychyl a usmál se, ,,Aha, já myslel, že jste novináři, a pro koho bude ten podpis?" zeptal se a jeho rty se zvedli do velkého, ale falešného úsměvu.

,,Pro Madi a Trish" odpověděla Trish a taky se na Louiho usmala.
Ten se nám podepsal a poslal na pryč se slovy ,, že už bychom měli radši jít, jestli nechceme mít problémy " .
Obě jsme ho poslechli a vydali se pryč, ale cestou nás stejně potkala ochranka, která nás automaticky vyvedla ven. Alespoň jsme nemuseli hledat východ ...

Před arénou už stála Alie, opřená o auto a na tváří měla ustarany výraz.
V moment kdy nas zahlédla, se koutky jejich úst zvedli do velkého usmevu a trošku nás seřvla za to, že jsme se jen tak vypařily, ale musela uznat, že kdybychom jí o našem plánu řekli, asi by nebyla úplně nadšená a na 100% by nám ho rozmluvila.

Domů jsme dorazili něco kolem půl dvanácté večer, takže jsem si šla automaticky lehnout.

∆∆∆

Ráno jsem se vzbudila a vydala se rovnou do koupelny...musela jsem vypadat strašně, rozmazaný make-up, rozcuchané vlasy a o mém dechu ani nemluvě.
Když jsem se dala trochu do kupy došla jsem si na snídani.
V kuchyni překvapivě ještě nikdo nebyl a to bylo něco kolem půl desáté.
Do misky jsem si nasypala cereálie a uvařila si kafe. V moment kdy jsem si sedla ke stolu přišla do kuchyně Alie.

,,Dobré ráno" pozdravila jsem ji a dál se věnovala svým ceraliim.

,,Ahoj" odpověděla mi Alie a dala na pánev dva rohlíky.

,,Co máte dneska v plánu.??" zeptala se, když si sedla ke mně ke stolu.

,,No asi nic " řekla jsem a vzhledla od své snídaně.

,,A nechtěly by jste jít na pláž? Venku je moc pěkně a byla by škoda sedět celý den doma" navrhla Alie a mě se její nápad líbil, proto jsem přikývla .

∆∆∆
,,Tak a můžeme jet" řekla Trish a nasedla vedle mě do auta.

Jeli jsme asi tříčtvrtě hodiny, ale stalo to zato.
Před námi se objevila překrásná písková pláž, na které nebylo ani moc lidi, což bylo super.

Vylezli jsme z auta, posbírali tašky a vydali se směrem k moři.
Na písek jsme položili deku a vzápětí si na ni obě lehli, pozorujicí moře.

Poklidně jsem ležela a užívala si tiché prostředí s občasným přílivem vody, který vyvolal tiché šumění.
Najednou jsem v moři zahlédla kudrnatou hlavu a samozřejmě i s tělem, ten kukuč mi byl nějak povědomí.
A když se vedle kučeravého mladíka objevil další, ale černovlasý, došlo mi to.

Mé tělo se vymrštilo do sedu a automaticky jsem placla Trish po ruce.
,,Dívej" řekla jsem a ukázala směrem ke dvěma smějícím se mladíkům.
,, Je to to co si myslím že to je" řekla a její tělo se také vymrštilo do sedu a sundla si sluneční brýle.
,, Ja si nejsem jistá ale aaaa...." řekla jsem a rozběhla se směrem k mori.
Trish mě chvíli sledovala a pak taky vztala a šla za mnou .
Doplavali jsme až ke klukům, ale předtím se domluvili na tom, že se budeme chovat "normálně".

,,Ahoj" řekli jsme s Trish sborově a kluci se na nás zaraženě podívali, ale nakonec nás dokázali taky pozdravit.

,,Já jsem Trish a tohle je Madi" představila nás Trish a nenápadně připlavala blíž k Liamovi.

,, Já si myslím, že naše jména stejně znáte, takže se nemusíme ani představovat" řekl Harry. My s Trish jsme se na sebe podívali. Klici pomalu a nenápadně chtěli začít plavat zpátky ke břehu, ale zastavila jsem je.

,,A od kud bychom je měli vědět, my se známe.??" zeptala jsem se a přitom zadržovala své nadšení, abych je nevyplašila.

,,No já si mysle-" řekl Harry, ale byl přerušen Liamem,,nic, vubec nic sis nemyslel Harry" řekl Liam a hodil po Hazzovi vražedný pohled.

Ještě chvíli jsme si povídali a pak nás kluci pozvali na drink.

,,A od kud vůbec jste holky?" zeptal se nás Harry a bylo vidět že má něco za lubem.
,,Z kraje Londýna, je to asi tříčtvrtě hodiny cesty." řekla Trish a upila ze svého koktejlu.

,, No tak to by nebylo dobré jet domů takovou dálku, ještě když už jste obě měli drink a mi bydlime hned tady v hotelu.
Nechcete u nás přespat?" zeptal se Harry a přitom hodil po Liamovi pohled, který jasně říkal, aby se k němu přidal.

Ahoj, tak tady je další díl, který je trochu delší, protože nwm kdy se zase dostanu k psaní.
Má přesně 1212 slov... takže jsem si trošku mákla, ale myslím si, že to stálo za to.

Opravdu moc děkuju všem co tohle čtou, jste skvělí... jestli máte nějaké otázky tak nechte koment a vote potěší ...