Z pohledu Ginger

Zrovna jsme snídali a mně pořád nešel z hlavy ten sen, či spíše noční můra co se mi zdál před dvěma dny. 

,,Je ti dobře?" Zeptá se mně Reg když vidí jak se rýpu ve snídaňových vajíčkách.

 ,,Ale joo" zamumlám nepřesvědčivě. Vtom Regovi unikne zaskučení

 ,,Zatraceně! Zrovna teď si vzpomene? Ten parchant nemá kousku citu v těle! " nadává Reg a tře si levé předloktí. 

,,Hmm zkus mu to říct do očí" ušklíbnu se a i jemu se podaří vynutit na své tváři bolestný úšklebek. 

,,Musím jít" prohlásí zkormouceně 

,,Opravdu musíš?" Zopakuju otázkou. 

,,Miluju tě" políbí mě a odejde. 

,,Já tebe taky" vydechnu, pak vstanu a dám se do uklízení nádobí od snídaně. Pak si poberu věci a zamířím na trénink.

***

Z pohledu Reguluse

,,Volal jste mě, můj pane?" Pokleknu před Pánem zla a snažím se tvářit neutrálně ale myslí mi běhá všechno možné. Ginger, válka, Ginger...

,,Jistě, co ti tak trvalo? Potřebuji od tebe domácího skřítka." Oznámí mi bez obalu, chladný hlas Pána zla.

 ,,Pane? Jakého skřítka?" Nechápu o čem to mluví. 

,,Tvého domácího skřítka, domácího skřítka rodu Blacků ty tupče!" křikne a já v tu chvíli pocítím ne zrovna jemný kopanec a upadnu na zem.

Pak se mi konečně rozsvítí a šeptnu 

,,Kráturo" a s prásknutím se tu objeví matčin domácí skřítek, takové to divné stvořeníčko. 

,,Ach pán Regulus" vydechne Krátura a ukloní se až se nosem dotkne podlahy. Zvednu se na nohy a podívám se soucitně na něj. To už na něj, ale promluví On 

,,Půjdeš se mnou" pak se otočí ke mně 

,,Ty tu zůstaneš!" A odejde i s Kráturou. Víc nic.

Naštvaně si utřu nos z kterého kape krev, jak jsem dopadl na zem. To je směšné, zachází se mnou, jako bych byl pes co přijde na zavolání. Bylo tu všude podezřele prázdno. Asi mají nějaké vlastní úkoly, zřejmě někde zabíjí nevinné lidi nebo merlinví co.

Nevěděl jsem, kdy se asi tak může vrátit ale nehodlal jsem riskovat, že bych tu nebyl až se vrátí. Následovalo by mučení nebo něco podobného.
V hlavě mi však našeptával hlásek 

,,Tak proč se mu nepostavíš? Proč mu nevzdoruješ?"

Procházel jsem chodbami a přitom narazil jen na pár Smrtijedů, ale ti si šli po své práci.
Dostal jsem se až k Voldemortovým osobním komnatám a ejhle měl jsem štěstí. Byly zapečetěné jen jednoduchým zamykacím kouzlem. Alohomora sice nefungovala ale Cistem Aperio už ano i když bylo jen o kapku složitější.

,,Tady je někdo trochu pošetilejší, než jsem myslel" ušklíbnu se a vklouznu dovnitř. Byl jsem tu už hodněkrát a docela se tu orientuju. Vtom mě napadne, že bych tu mohl nalézt nějaké vodítko nebo prostě nějakou stopu.

Prohledám nejdřív zásuvky stolu a pak se pustím do ohromné knihovny. Padne mi zrak na tenkou ohmatanou knížečku co stojí bokem od ostatních a hrábnu po ní. 

,,Tak se na tebe podíváme ty zázraku." Vezmu ji do ruky a zalistuju v ní, na jedné stránce je nápis Viteály. 

,,A to je jako co?"

Zdvihnu obočí a začtu se do obsahu knížky, zároveň však špicluju uši jestli neuslyším nějaký podezřelý zvuk.
Pak je tam nějaký nákres, něco jak pentagram, ale se sedmi částmi. Hmm asi mi začíná svítat. Koukám na nákres jakéhosi medailonku, když vtom uslyším hlasité křach. Nadskočím, rychle ukryju knížku zpátky a vyběhnu na chodbu.

Pak se ovšem ukáže, že to byl jen nějaký skřítek co převrhl nějakou velkou bystu.
Pak už se tam do té místnosti raději nevrátím, risk je zisk ale pro tuto chvíli mi postačí o tom jen přemýšlet. Viteály, sedm částí hmm a určité předměty.

***

Nevím kolik uplynulo času ale když se Pán zla vrátil, zaznamenal jsem dvě změny. Zaprvé měl podstatně lepší náladu a zadruhé už s ním nebyl Krátura. 

,,Můžeš jít Regulusi" propustil mě a já uháněl ven, pryč z tohohle místa.

Až doma jsem zkusil přivolat Kráturu, po menší chvíli se ozvalo pufnutí a znenadání se skřítek válel na koberci a třásl se. 

,,Kráturo, co se stalo?" Obrátím ho obličejem ke mně a v jeho očích spatřím děs, a strach.

 ,,Krátura se omlouvá pane, Krátura nemůže nic prozradit. Slíbil to Pánovi zla. Krátura se moc bojí." Zapiští Krátura a začně vzlykat.

Vtom prásknou dveře a ozve se Giin hlas

 ,,Ahoj lásko, jsem doma".

 ,,Psst" syknu a vyjdu za ní do předsíně. 

,,Ahoj lásko, promiň, ale mohl bych tě poprosit abys ještě chvilku nechodila do obýváku."

  ,,Co se stalo?" Nechápe Ginger a snaží se nahlédnout za mně.

,,Mluvím tam s Kráturou, teda spíš chci z něj vypáčit co s ním On prováděl" vysvětlím jí tiše a pak se zase vrátím ke Kráturovi, který ještě trochu štká na koberci. 

,,Kráturo, chci abys mi pověděl kde jsi byl s Pánem zla. A co jste s tebou prováděl?" Začal jsem znovu pomalu, a snažil se přimět Kráturu mluvit. 

,,Ach pane, já nemůžu...byla tam jeskyně a ..." škytne skřítek a pak konečně začně něco vyprávět.

________________________________________________________________________
4.1. 2020

Čauky mňauky

Nebojte ještě jsem to s touhle knížkou nevzdala, ještě nás čekají dvě další kapitolky. Akorát nevím kdy vyjdou :-D protože čas si už zas ze mně tropí blázny.
Andy ❤