6.Neznamé místo

Probouzela jsem se z oparu mlhy jež mě obklopovala, ležela jsem na posteli, v pracovním oblečení a vůbec to nebyla má postel!

Rychle jsem se kolem sebe rozhlédla, obrovský pokoj s červenými závěsy, nádhernou kamennou podlahou a velkou postelí uprostřed pokoje.

Lekla jsem se když něco za dveřmi, určitě ze dřeva, zarachotilo. Rychle jsem hupsla zpátky pod peřinu a předstírala spánek. Dveře se s trhnutím otevřeli. Někdo vešel.

Cítila jsem jak se přiblížil k posteli a prohlíží si mě. Jeho dech mě zalechtal na uchu. ,,Vím že nespíš, slyším tvé rychle tlukoucí srdce." Zašeptal a obrátil mě na záda.

Okamžitě jsem otevřela oči, nestačila jsem se ani vzpamatovat a vrhl se na mé rty. Líbal mě s takovou vervou že jsem ani nestíhala. Rukou mi odtáhl stehna a vlezl si mezi ně. ,, Co to děláš?" Zeptala jsem se udýchaně. ,, Dávám ti to co si tak moc přeješ." Odvětil a zakousl se do svého zápěstí.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top