Z pohledu nějakého někoho

>>o 8 let později>>

"Vypadá to přesně," začal Aomine" jako všechny ostatní šaty, které jsi už zkusila"

Kise otráveně nafoukl tváře. "Aominecchi, ty nemáš vůbec žádný vkus na dobré oblečení"

"A ty jsi čekal cokoliv jiného? Jediné, co má ve skříni, jsou černá trička" řekl vždy-nápomocný Aomine ze svého království na gauči. Momoi vždy-nápomocná ho praštila balíčkem karet, které měla po ruce,přes hlavu.

"myslím si, že tyhle šaty by byly pro tebe nejlepší Akanecchi" řekl Kise, který se rychle vzpamatoval a soustředil se zpět na Akane, která stála před vysokým zrcadlem, který sem jaksi přitáhl.

".. Jsou překrásné" zalapala po dechu Akane.

"Myslím si, že jsi krásnější Akanecchi" řekl jí Kise, načež se Akane začervenala.

"Vlastně jsem pro tuhle společnost častokrát dělal jako model. S troškou štěstí by ti je díky mě mohli půjčit zadarmo!" usmál se Kise.

"Cože? To nebude třeba!" zatřásla na to hlavou Akane.

"Ne, já si to tak přeju! A makeup na mě taky můžeš nechat, dobře? Tohle bude ta nejlepší svatba na světě!" usmál se na ni.

"Kise ty jsi úžasný" pochválila ho Akane, načež se Kise rozzářil a skočil na ní s pískotem.

"Akashi by se do tebe zamiloval úplně od znova, kdyby tě viděl v těhle šatech" zasmála se Erika.

""Doufám, že se mu budou líbit.." usmála se Akane, ale pak se jí do cesty postavil vysoký Murasakibara, jehož výška po střední stále nepřestala růst.

"Akane-chin, co říkáš na tohle?" zeptal se Murasakibara a podal jí papír s hrubou kresbou třípatrového  svatebního dortu. "Ta spodní část bude mít sametově červenou barvu a ty dvě horní části budou čokoládové dorty" vysvětloval a ukazoval na obrázku určité části.

"je to perfektní! A hlavně kvůli tomu, že ho budeš připravovat ty, jsem si jistá, že bude ak dobře i chutnat!" řekla Akane s úsměvem a Murasakibarovi se kompliment od ní líbil.

"Taky mě napadlo, že něco malého pro hosty by mohly být muffiny a cupcakeky" dodal.

"Nebude toho na tebe moc? Vždyť se ještě u toho budeš obstarávat o potraviny..."zeptala se Akane.

"Můžu na jeden den před svatbou zavřít obchod, aby jsme to stihli" odpověděl jí.

"Děkuji ti" poděkovala mu Akane a Murasakibara jen kývl.

Na druhé straně místnosti Hirose ručně psal jména pozvaných na pozvánky. Mezitím ze sebe Erika vrhala energeticky nápady na to, že by se pozvánky ustřihly a vešli by se do obálek.

"Hej!" vyskočil najednou Hirose a prakticky do něj propíchl díru, když agresivně ukázal na jedno určité jméno na papíře s pozvanými lidmi. "Jseš si jistá, že chceš pozvat i Ayase?!"

"Hirose, říkala jsem ti, že jsem se s ní usmířila" pokoušela se ho přesvědčit Akane, ale Hirose ji neposlouchal.

"Mohla by sedět u okna. A když budeme mít štěstí, tak ji sluníčko vypalí mozek" zamumlal Hirose.

"Hirose.. prosím" prosila Akane.

"A co takhle místo hned vedle koše?" navrhl Aomine a Akane se na něj rychle otočila s nevěřícným pohledem.

Na chvilku bylo ticho, kdy Hirose nad jeho návrhem přemýšlel. "To je dobrý nápad! Líbíš se mi"

Akane se na Eriku podívala s prosebným výrazem. A tak Erika zvedla ruku a praštila nejdřív Hirose a pak po náznaku Akane, aby se sklonila, i Aomineho.

"Jsme tu, aby jsme pomohli Akane naplánovat svatbu, ne proto, aby jste si tady řešili své konflikty ze školy. S vámi je to těžké" povzdechla si Erika.

V tom momentě Akane odpřísáhla, že by si Eriku vzala jen za tohle. Erika na ni pak mrkla a Akane jí pusou naznačila slovo děkuji. Erika na ní mrkla a mezitím se Aomine s Hirosem stále kroutili v bolestech.

V t= době stál Akashi u kuchyňského ostrůvku v kuchyni, kde byli shromáždění Takao , Midorima a Kuroko kolem diorama  kostelu a recepční haly.

"myslím si, že by měly ubrouský být složeny do  stojícího vějíře" navrhoval Takao.

"Ale trojtá kapsička je praktická," vysvětlil Midorima a shora se na Takaa díval, "můžeš do nich nandat příbor a naskládat je na talíře."

"Ale to je tak nudnýýýý" zakňoural Takao a pak se otočil na Kuroka, která se tiše pokoušel vytratit z místnosti. "Vrať se zpátky"

"Akashi-kun tady má to finální slovo" řekl bezpečně Kuroko a předal mu břímě.

Akashiho pohled pak spadl na ubrousky před Midorimou, každý poskládaný jinak.

Jeho oči se však zastavily na jednom specifickém tvaru. Srdce. Jeho rty se pak roztáhly do malého úsměvu.

Takao, z nich ten nejrychlejší, se uchechtl a pak pokrčil rameny. "Celkem klišé, ale ty jsi byl stejně vždycky romantik"

Akashi se otočil ke zbytku stolu a poklonil se. Tím přivolal další vlnu překvapení od ostatních, kteří nadskočili, tentokrát se k nim přidal i Takao. "Moc vám všem děkuji, že mi pomáháte. Velmi si vážím vašeho úsilí"

Takao ho plácl přes rameno a usmál se jako kočka Šklíba. "Čekali jsme celou dobu na to, až se vy dva dáte dohromady, takže je jasné, že se postaráme o to, aby tohle byla dokonalá svatba!"

"N-Není to nic, za co by jsi nám měl být vděčný.." zamumlal Midorima stydlivě, aniž by se podíval z návodu na to, jak sestavit z ubrousku srdce.

-------------------

Po dlouhém plánovaní s různými pomocníky, byli všichni konečně venku z Akashiho sídla. Akashi s Akane seděli vedle sebe na gauči a před nimi na stolku ležely kompletní pozvánky v úhledných hromádkách a pár dalších důležitostí.

"Jak to šlo na tvé straně?" zeptala se Akane s natočenou hlavou tak, aby se mu dívala do očí a Akashi jí věnoval malý úsměv. Zvedl ruku a uhladil jí pár neposlušných vlasů za ucho.

"Všechno šlo dle plánu. U tebe?" zeptal se Akashi.

"Perfektní. Všichni mi moc pomohli, ale bylo to strašně unavující" zasmála se Akane.

"toho, že jsi přijala jejich pomoc?" ušklíbl se na ní.

Akane se usmála a zatřásla hlavou. "Ne, to ne. Jsem jim popravdě velmi vděčna. Bez nich bych ani nevěděla, kde mám začít"

Akashi na to kývl, ale pak si hlasitě povzdychl.

"Začínáš toho celého litovat?" zeptala se Akane

"Samozřejmě, že ne" řekl rychle Akashi, ale pak si všiml hravé jiskry v očích Akane. "Když jsem tě žádal o ruku, byl jsem si jistý, že nechci nikoho jiného, než tebe"

Akashi se podíval dolu na Akane, která teď už seděla mezi jeho nohama. Akane se dívala na něj s jemným a klidným pohledem. Akashi se natáhl, aby si ji přitáhl k sobě a začal jí hladit po vlasech. "Chci s tebou strávit zbytek svého života a chci, aby to bylo oficiální. Aby celý svět věděl, že ty jsi má, já jsem tvůj, že máme stejné příjmení , spojené bankovní účty, daňové odpočty, benefity, práci"

Akane si povzdychla, ale tentokrát to znělo podezřele, jako by to bylo úlevou. Akashi se sklonil a políbil ji na místo hned pod uchem a propletl jejich prsty. "Miluji tě Akane"

Akashi se odtáhl, aby se podíval na to, jak se Akane tvářila a usmál se, když její výraz viděl. Byl to přesně ten stejný výraz, který měla, když si klekl na jedno koleno a požádal ji o ruku. Sklonil hlavu, aby si opřel svoje čelo o o její. Jejich dech se smísil se začala chichotat.

"Taky tě miluji Sei-chane" řekla stejným tónem, jako když mu odpovídala Ano, vezmu. Jasně že vezmu. a když se k ni Akashi nakláněl, aby ji políbil, představoval si v hlavě její rty, jak se tvarují při slově Ano a usmál se tak, až ho z toho bolela čelist.

"Nezáleže na tom, kolikrát s tebou takhle budu, chci, aby se to takhle dělo znovu a znovu.." usmála se Akane.

"Kolikrát si budeš přát.." zašeptal a políbil ji.