Předem se omlouvám za pravopisné chyby, a kdo je uvidí, tak mi je okomentujte a já je opravím :D

Z pohledu nějakýho někoho

"Moc ráda vás poznávám, jmenuji se Igarashi Akane" představila se Akane.

"..A.Akane?!" zalapali po dechu Hirose a Erika a byli schopni se jen dívat jak Akane vítá hosty, tím že s nimi trochu pohovořila.

"Moc ráda vás všechny poznávám.Jsem ráda, že jste všichni měli čas dorazit" usmála se.

"Laskavě děkujeme za pozvánku" usmál se na ní host. Z dálky ji všichni pozorovali s úžasem.

"Je tak mladá, ale tak vyspělá"

"Premiér musí být opravdu pyšný"

"..Akane vypadá, že hodně zvážněla nemluvě o tom že je premiérovo dcerou.." řekl Hirose.

"..Je to, jako by touž nebyla ta Akane,kterou známe.." zamračila se Erika, ale pak se její oči setkaly s Akane.

"Hirose! Eriko! Vy jste přišli!" usmála se a doběhla k nim.

"Tolik jste mi chyběli!" ušklíbla se a oba je objala.

"A-Akane..?" zakoktala se překvapeně Erika.

"Víte, opravdu se omlouvám za to, že jsem nebyla ve škole tak dlouho! Opravdu jsem vám chtěla všechno říct, ale byla jsem hrozně zaneprázdněná! Být premiérova dcera zní fakt skvěle, ale je to opravdu unavující! Nemáte ponětí, kolika lekcemi jsme si musela projít!" zakňourala Akane, ale Hirose s Erikou na ni stále vyjeveně zírali.

"C-Co?" zeptala se Akane, když si konečně všimla jejich výrazů.

"Nic, jsem jsme rádi, že jsi furt ta Akane, kterou jsme znali" usmála se Erika, ale Akane jen nechápavě naklonila hlavu na stranu.

"Mimochodem.. chtěla jsem se zeptat, kdo je ten muž, co stojí za tebou?" zeptal se Hirose podíval se na  docela pohledného muže stojícího za ní.

"To je Suoh! On je...noo.. můj bodyguard" usmála se trapně Akane.

"Rád vás poznávám" uklonil se Suoh.

"Bože...musíš chodit úplně všudy kam jdu i na oslavě?" zamračila se Akane.

"Ano, protože je má povinnost vás chránit" odpověděl jí.

"Ehh... jsi tvrdohlavý, jako vždy. Můžeš se jít taky bavit, víš?" našpulila rty Akane, ale Suoh ji jen jemně poplácal po hlavě.

"Byla jste velmi šikovná, že jste to dotáhla až jsem. Byl jsem překvapený, že jste byla schopna si toho zapamatovat tolik najednou" zalichotil jí Suoh.

"Díky ale... pořád k němu nejsem dost blízko" usmála se Akane a začala se otáčet, aby viděla, jestli Sei-chan dorazil, ale místo toho se setkaly její oči s jeho otcem.

"..Kdo by si pomyslel, že to budeš ty, kdo je premiérova dcera.." zamračil se Sei-chanův otec.

"J-já--" Akane se chystala ho požádat o jho souhlas, ale byla jím přerušena.

"No a co? Jenom kvůli tomu, že jsi se vyškrabala až sem neznamená, že si budeš myslet, že stojíš na stejném místě jako já. Nemysli si, že jsi ze stejného světa, jako je Sei-chan. Nikdy by jsem neuznal váš vztah, ať už uděláš cokoliv" řekl a zlostně se na ni podíval a Akane se cítila, jako by ji kompletně uzavíral.

"Odpusťte mi, ale měl by jste vážit svých slov, když k ní mluvíte" oplatil Suoh zlostný pohled a schoval Akane za svá záda.

"Cože? Jsi jenom bodyguard. Nemáš žádné právo mi poroučet" odsekl.

"To je pravda, nemám. Ale ona ano" (a/n podívejte se na ta slova pořádně..... bolí mě z toho oči o.O xD je to to samé slovo obráceně xD..tak já radši zase jdu..) řekl Suoh a letmo se podíval na Akane.

"Oh, takže mi budeš poroučet ty?" řekl Sei-chanův otec a pozvedl jedno obočí

"Ne. Nic takového dělat nebudu. Získám si vaše uznání se svojí vlastní silou a ne tou mého otce" řekla Sei-chanův otec na vteřinku vypadal překvapeně.

"A Suohu, nemusíš se mě takhle zastávat. Už nejsem tak slabá, dobře?" usmála se na něj a pak se otočila zpět na Sei-chanova otce.

"Omlouvám se za jeho jednání, Akashi-san. A teď mě prosím omluvte. Musím jít pozdravit další hosty" uklonila se mu a pak odešla s Erikou a Hirosem v jejích patách.

"To bylo hustý Akane!" drcl do ni ramenem Hirose a vypadalo to, že to bylo vše, co mohla její silná zeď kolem ustát a rozpadla se.

"Ahhhh to bylo tak nervy drásající! Hrozně se mi třásly nohy.. Sei-chanův otec je děsivý jako vždycky" řekla Akane a pořádně si oddychla.

"Šlo ti to skvěle Akane, ale co se stalo s Akashim? Nespravily jste mezi sebou ty věci?" zeptala se Erika.

"Umm...ohledně toho..." pozastavila se Akane a pak jim vysvětlila vše co se stalo.

"Cožeeee?! To myslíš vážně?! Takže si nepamatuje ani jednoho z nás?!" zařval Hirose, hned co Akane dovyprávěla.

"Jo... a byla to vše jenom má vina... kdyby mě tak Sei-chan nezachránil..." říkala Akane.

"Hele, jsem si jistá, že Akashi nelitoval toho, že tě zachránil a taky by určitě nechtěl , aby jsi za to cítila vinu" povzdychla si Erika a jemně cvrnkla Akane do čela.

"Jo... díky" usmála se na ni Akane.

"Ale vážně...když už se vy dva dáte konečně dohromady, tak se musí stát nějaká takováhle pohroma... prostě problém za problémem" povzdychl si tentokrát Hirose.

"Ale jestli je to jen ztráta paměti, ta jsem si jistá, že si Akashi vzpomene.. ale je tu ta jedna velká překážka, kterou musíš překonat předtím, než se ti to povede.." zamračila se Erika a podívala se směrem tam, ke stála Ayase, která šla jejich směrem.

"Když už se o něm bavíme..." zakomentoval Hirose, když si všiml, že s ní jde i Akashi.

-----------------------------

"Nemyslíš si, že by jsme měli pozdravit premiérovu dceru?" zeptal se Akashi a Ayase sebou trochu trhla.

"M-Musíme?" zeptala se.

"Ano, jinak by to bylo neslušné. Neboj se, nemusíš být nervózní. Mluvit budu já" usmál se na ni Akashi a Ayase ho neochotně následovala.

"Sei-chan..." bylo to jenom jako tenký hlásek nesoucí se ve vzduchu, ale přesto ho Akashi zaslechl.

Překvapeně se podíval na dívku, která ho takto oslovila. Měla černé vlasy a tmavě hnědé oči. S jejím vzhledem by se nedivil, kdyby byla modelka, ale to, co ho šokovalo nejvíce bylo, jak dostal nostalgický pocit při pohledu na ni.

'Ahh...to je ta, kterou jsem viděl v nemocnici...ale je to všechno?'

"Děkuji za pozvání" usmál se na Akane a podal ji ruku .

"Ne, já děkuji, že jste přišli" usmála se na něj nazpátek Akane a potřásla si s ním rukou.

"Ah, ty jsi Ishikawa, že ano? Slyšel jsem od Ayase, že jsme byli skvělí přátelé" řekl a podíval se Hirosemu do očí. Ayase mu o něm řekla hodně.(a/n vtip roku 2017!..no vlastně cca 2016.. ale v češtině 2017! Ha..ha..ha).

"O-opravdu?" podíval se nevěřícně Hirose na Ayase.

"Ano. Byli jste ti nejlepší přátelé" zasmála se.

"S Akane jste si také byli blízcí, víš?" řekl na To Hirose.

"Cože?" zeptal se Akashi 'Byl jsem si blízký...s ní?'

"Jo! Myslíš, jako spolužáci, viď?" vervala se do konverzace Ayase.

"Hirose přestaň" povzdychla si Akane.

"Chci, aby si na mě vzpomněl sám od sebe. Není důvod, proč by jsme na něj měli tlačit" zašeptala Akane.

"..Je to tvá dívka, Ishikawo?"zeptal se Akashi ohledně Akane, ale hned jak ta slova vyslovil, byla tam jen na vteřinku. Akane se snažila potlačit hlubokou ránu úsměvem, ale Akashi byl stále schopen vidět bolest a smutek v jejích očích.

"...Takže si ji opravdu nepamatuješ.." povzdychl si Hirose a pak najednou omotal svou ruku kolem ramen Akane.

"Vypadá to tak?" zeptal se Hirose s úšklebkem na tváři a Akashi ucítil, jak se napnul. Co to bylo za pocit? Vztek? Cítil jak z jeho nitra šel neznámí pocit... bylo to, jako by Akashi nechtěl, aby na Akane sahal před ním.

"H-hej! co to děláš?" zasyčel na něj Akane.

"Snažím se, aby začal žárlit" zašeptal.

"Ano, moc vám to spolu sluší" usmál se Akashi a potlačil cit zpět dovnitř. Pak si všiml jak Hirose zaťal ruce v pěsti.

"Hej! Už to není vtipný! Jak dlouho máš v plánu nechat Akane ještě ček--" Hirose nestihl dokončit, když ho Akane přeřvala.

"Hirose!" zařvala Akane, aby už dál nepokračoval.

"To je v pořádku. Kvůli něčemu takovému se přece nevzdám" usmála se Akane.

'Co tím myslí?..proč byl Ishikawa tak naštvaný..Nic nechápu..je to tak nepříjemné.'

"Takže..noo.. už tě pustili z nemocnice, Sei-chane?" zeptala se Akane a pokoušela se odtlačit smíchem ten napjatý moment. Akashi věděl, že skrývala něco, co bylo s ním spojené a hodně toužil zjistit, co to bylo.

"Ne, pustili mě jen dočasně. Budu se muset později vrátit" odpověděl.

"..Je to zlé zranění?" zeptala se. 

'Proč se o mě tak bojí?'

"Ne. Doktoři na mě chtějí na chvíli ještě dohlížet. Jenom se moc strachují" odpověděl.

"Aha.. díky bohu" povzdychla úlevně.

'Ayase řekla, že jsme jen spolužáci, tak proč se chová tak, že se známe už hodně dlouho?'

"..Hej... proč mi říkáš Sei-chane?" zeptal se Akashi a zamračil se.

"Cože?" podívala sena něj překvapeně Akane, když nevěděla, jak na to odpovědět.

"Jsme jen spolužáci, ne? Proč se ke mně tedy chováš tak, jako by jsme se znali léta?" zeptal se Akashi a najednou jeho oči zchladly.

"..Ah..omlouvám se" řekla Akane a donutila se k úsměvu.

"...I když budeš Ishikawova holka, nebudu tolerovat nikoho, kdo nezná své místo" řekl jí a Akane hned věděl, odkud znala tuhle jeho podobu.

"Protože má nařízení jsou absolutní" dokončil. Chladný. Tak chladnokrevný. Byl to ten stejný Akashi, kterého potkala před 10 lety.

"...Opravdu si na mě nevzpomínáš?" zeptala se Akane s tenkým hláskem.

"Měl bych si tě pamatovat?" zamračil se.

"..Vlastně ne. Odpusť mi, že jsem se ptala na něco tak divného. Užijte si zbytek vašeho pobytu tady" usmála se Akane a sledovala, jak Akashi odchází k další skupině lidí. Ale Ayase se nehýbala. Zůstala stát na místě, jako přikovaná. 

"Změnil se.." zamumlala a Akane hned věděla, co tím myslela.

"Proč se mi nepodíváš do očí?" zeptala se Akane, ale Ayase zůstala zticha.

"Je to proto, že se cítíš vinná?" zeptala se znova.

"Víš, už se tě nebojím. Proč? Protože teď mám mnohem větší sílu, než ty. Nejsem tou slabou holčičkou, kterou jsem bývala. Kdybych si přála, hned teď a tady by jsem byla schopna ti zničit celý tvůj život" vysvětlila Akane a Ayase ucítila, jak se napnula.

"T-Takže co? Budeš mi vyhrožovat?" zamračila se Ayase.

"Upřímně..hrozně by jsem chtěla. Chtěla by jsem ti zničit život tak, aby jsi navždy litovala toho,že jsi si zahrávala se špatnou osobou...Ale jestli tohle udělám, tak udělám tu stejnou věc, jako jsi udělala ty, že?" zeptala se Akane.

"A to nechci. Nechci používat nechutné triky, abych dostala to, co chci. Teď jsi možná se Sei-chanem ty, ale... já neprohraji. Určitě si ho od tebe vezmu zpět" prohlásila Akane a Ayase se jí konečně podívala do očí.

"...To bych teda chtěla vidět" zasmála se Ayase a odkráčela zpět k Akashimu.

"Nevzdávej to tady.." řekla Erika a chytla Akane za ruku a Akane na to kývla.

"Samozřejmě. Určitě ho nějak přijmu, aby si na mě vzpomněl... naše láska není tak slabá" usmála se.

--------------------------------------------------------------------

Takže... budu asi pravidelně přidávat každé 2. pondělí od posledního zveřejnění kapitoly :D(dneska jinak, protože mám zítra brigádu a vrátím se pozdě a v pondělí to stejný ._.) 

Tentokrát by to mělo být v pohodě a někdy se mi snad povede přidat kapitolu to 1. pondělí po zveřejnění, ale to se mi tak často stávat nebude...Ale budu se snažit!

Doufám že se kapitola líbila :)

PS: Všimli jste si toho, že jsem začala jako normální člověk dělat tečky za větami? :D