Kapitola 29: Moje pravé city

Kdyby náhoudou jste uviděli nějakou chybu v textu, dejte mi prosím vědět :D dneska mi nebylo dobře tak si nejsem jistá, jestli jsem něco nepřehlédla

---------------------

Pohled Akane

Byl to jen den, co jsem byla u Hiroseho, a už jsem se setkala s problémem.

' Každé ráno o 7, chci, abys mě přišla vzbudit. '

Stojící před dveřmi Hiroseho ložnice, několikrát jsem se nadechla před tím, než jsem vešla do ložnice bez ohlášení. Viděla jsem, že je Hirose stočený do klubíčka jako míč.

'' Hirose, vstávej ''

'' Hirose! ''

'' Hiroooose ''

'' Hirose !!! '' Zavolala jsem na něj několikrát s pokusem ho probudit, který i tak nefungoval, pokračoval ve spaní bez náznaku probouzení, jediný pohyb byl, když se přesunul do pohodlnější polohy ve své posteli.

'' ... Jen možná ? '' Uvažovala jsem, jestli tento plán bude fungovat, ale protože se teď nic nestalo, rozhodla jsem se to zkusit.

'' Akashi ''

Hirose okamžitě prudce otevřel oči a seskočil z postele, přistál na zemi s žuchnutím a narovnal se.

'' Kde ?! '' Zeptal se, ale pak jsem se začala smát, nemyslela jsem si, že to bude opravdu fungovat.''H-Hej! To není vtipné! '' Začervenal se Hirose, ale já jsem se jen sehnula, ruce jsem si dala na břicho, směju se jako kdyby neexistoval zítřek. Cítila jsem Hiroseho pohled, měnil se v zářivější každou sekundu, já jsem zvedla ruku, abych setřela slzu z koutků očí

.'' Nemyslela jsem si, že to fakt bude fungovat, ty opravdu cítíš rivalitu k ně --- '' Zastavil mě Hirose a dal mi ruku před pusu.

'' ... Jdu spát '' Hirose trucoval, ale než jsem stihla protestovat vyskočil na postel a stáhl si mě s sebou Pak jakoby si jeho ruce a nohy našly to samé místo si mě k sobě přitulil.

'' C -co to děláš ?! '' Koktala jsem.

'' Hm? Spi se mnou Akane '' Hirose se ušklíbl, ale pak jsem si vzpomněla na něco podobné co se mi stalo předtím.

'' Spi zde ''

Zamračila jsem se, když jsem si vzpomněla, jak jsem si spletla jeho pokoj s mým. Stále si pamatuji jeho teplo ... Jeho vůni ... Vzpomněla jsem si na každý okamžik, kdy jsem spala v jeho pokoji v druhý den na našem tréninkovém táboře.

'' Akane? '' Vytrhla jsem se z mých myšlenek, když jsem si všimla, že se na mě se strachem dívá Hirose. '' A -Ah, promiň. Co si říkal? '' Zeptala jsem se.

'' To nic .. Jsi v pořádku? '' Zeptal se Hirose.

'' Ano, jsem v pořádku ale co je důležitější, vstávám z postele '' usmála jsem se a vysoukala se ze Hiroseho sevření.

'' Právě se chystám jít do supermarketu, takže můžeš zůstat tady '' řekla jsem ale předtím, než jsem mohla odejít, mě Hirose chytil za ruku.

'' Půjdu s tebou, '' odpověděl Hirose a vstal z postele.

'' Ne, to je v pořádku. Vypadáš unaveně, takže můžeš spát '' odpověděla jsem.

'' Ale já nechci být sám doma ... budu tě tím obtěžovat? '' Zeptal se Hirose.

'' Ne, to nebudeš, ale ... tam je ber-všechno-co-můžeš sleva na zeleninu, takže tam bude i mnoho lidí .. '' vysvětlovala jsem.

'' Neboj se! Protože jsem žil sám, také jsem chodil nakoupit, víš? A kromě toho, zní to zábavně, jít nakupovat s Akane '' Hirose se usmál.

'' Tak dobře .. '' začervenala jsem se.

------------------------------

'' Woah .. je to jako bojiště .. '' Hirose zalapal po dechu, tam bylo lidí jako roj kolem zeleninové oblasti.

'' Akane, nechceš skočit dovnitř? '' Zeptal se Hirose.

'' Když půjdu teď, způsobím problémy, takže je lepší počkat, až někteří lidé neodejdou '' usmála jsem se.

'' Tak dobře, zkusím jít první '' Hirose se ušklíbl a vyhrnul si rukávy.

'' Eh? Ale je to opravdu plný nebezpečí --- '' nemohla jsem dokončit větu, protože některé ženy začaly nademnou mluvit.

'' Takový hezký chlapec v supermarketu ?! ''

'' Mladý muž, použijte tenhle pytel! ''

'' Uvolněte mu cestu! ''

'' Akane, pojď! '' Hirose zavolala a já jsem nemohla uvěřit. Obvykle dámy bojovaly o svůj život, ale oni dělali cestu ?!

'' Nevím proč, ale je to tu prázdné '' zasmál se Hirose dal nějaké brambory do koše.

'' ... Já jsem vlastně nikdy nebyl takto nakupovat ''

Opět jsem si vzpomněla na dobu, kdy jsem šla nakupovat se Sei-chanem, jak by to byl dnes s Hirosem ... Proč, každá malá věc kterou udělal, tak jsem si ji vždycky vzpomněla na Sei-chana? Je možné na něj zapomenout? Je možné, abych se ho vzdala?

'' Akane? '' Hirose mi zamával rukou před očima.

'' P-Promiň, co se stalo? '' Zeptala jsem se.

'' Byla si poslední dobou dost mimo, jsi v pořádku? '' Zeptal se Hirose.

'' Ano, vše je v pořádku. Oh to je dost, měli bychom jít domů '' usmála jsem se a Hirose přikývl. Po nákupu všeho, když jsme se vraceli domů, jsem si všimla budovy s karaoke.

'' Ach Akane, pamatuješ si to místo? Je to místo, kde jsme se poprvé šli ven '' poukázal Hirose.

'' Nedělej si starosti. Ale nedřív tě musíme zahřát''

Snažila jsem se setřást myšlenky. Proč jsem na něj myslela? V ten moment, kdy jsem byla mokrá od deště .. když mě jemně usušil ručníkem .. Proč jsem si na ně teď vzpomněla?

'' Akane! Pozor! ''

Neměla jsem čas zareagovat, když jsem viděla auto blížící se ke mně. Právě, když jsem zavřela oči, čekajíc na náraz, mě Hirose odstrčil a oběma se nám naštěstí podařilo vyhnout autu.

'' Jsi v pořádku ?! '' Hirose se zeptal a zíral na mě s vážným výrazem v očích.

'' Á -Ano .. Ď -Děkuji .. '' poděkovala jsem mu, když si povzdechl úlevou.

'' Díky bohu .. '' povzdechl si Hirose.

'' Je mi to líto .. '' omlouvala jsem se.

'' To je v pořádku každý dělá chyby jen se ujisti, že se to nebude opakovat '' řekl Hirose přísně.

'' Ano, slibuji '' přikývla jsem.

'' Akane .. Myslím, že tvůj prst krvácí .. '' promluvil Hirose a ukázal na prst.

'' Ach máš pravdu, pravděpodobně jsem se poškrábaly o sklo '' odpověděla jsem, když jsem uviděla malé kapičky krve zjevit se na mém prstu. Byl to jen malý řez ..

'' Bože, musíš se lépe o sebe starat ''

Nenáviděla jsem se za to, že nejsem schopná toho pocitu nechat .. nenáviděla jsem sebe samu za to, že jsem se zamilovala do někoho, kdo má přítelkyni .. tolik jsem se nenáviděla ..

'' Dost to krvácí .. '' zamumlal Hirose

'' To nic není .. '' přinutila jsem se k úsměvu

'' Podívám se, '' Hirose mě držel za ruku a přitáhl si ji blíž k obličeji. Naklonila jsem zmateně hlavu, moje oči se rozšířily, když jsem viděla lízat mi krev z prstu.

'' A -Ah .. n -ne .. '' koktala jsem, když jsem odtáhla ruku pryč

'' ... Promiň, naštěstí tu mám náplast '' Hirose se omluvil a jemně mi dal náplast přes řez.

'' Je to znak toho, že jsi moje ''

Proč ?! Každá věc co dělá Hirose .. proč mi to vždy připomene Sei-chana ?!

'' P-Přestaň! '' Zakřičela jsem a Hirose se na mě překvapeně podíval

'' P -Promiň .. je mi to líto .. Já nechci, aby si ho nahradil ... '' omluvím se

'' Nemůžu si pomoci .. prostě to musí být Sei-chan .. nemůže to být nikdo jiný. . miluji jen Sei-chana ... ''

'' Nahradit? '' Zeptal se Hirose a já pomalu přikývla.

'' Když si mě vtáhl do postele, když jsme šli spolu na nákup, když jsme si všimli tý budovy s karaoke, malé škrábnutí, když jsi mi dal náplast přes prst ... všechno ... i pocit, že prepíšeš moje pocity se Sei- Chanem .. '' zamumlala jsem 'já vím, že má přítelkyni .. vím, že mě nemiluje, ale nechci se ho vzdát! Protože... když se budu dost snažit, tak to snad možná vyjde, ne? Nechci se vzdát, protože jsem si jistá, že později budu litovat toho, že jsem to nezkusila! Nechci být ubohá nebo slabá ..'

'' Celou tu dobu dnes, moje myšlenky byly jen naplněné Sei-Chanem .. myslela jsem věci, jako je 'Také jsem šla nakupovat se Sei-Chanem, co? ' Ale teď je to 'Šla jsem nakupovat se Sei-Chanem a Hirosem ... ' Je mi to líto .. ale mně se to nelíbí .. já jen chci, aby byly vzpomínky jen mezi mnou a Sei-Chanem. . moc se omlouvám za to, že jsem takhle sobecká .. '' řekla jsem

'' Každý bojuj,e aby dostal osobu, kterou miluje .. takže budu bojovat také .. dostanu Sei-chana, aby se na mě podíval .. dostanu ho, aby mě taky miloval ''

'' Takže si už dělala všechny ty věci s Akashi ,že ... ?'' zašeptal Hirose

'' Je mi líto ... líto ... '' plakala jsem

'' Neplač, Akane. Já jsem ten, který toho lituje .. Omlouvám se, že jsem tě využil .. '' Hirose se omluvil.

'' Co tím myslíš? '' Zeptala jsem se

'' Když jsem slyšel, že jsi se rozešla se Sei-Chanem, řekl jsem si: 'ano! Toto je moje šance, ' ... Když ses rozhodla žít v mém domě,tak jsem si řekl: ' Teď jsem na řadě já '... Je mi to líto ... Jsem nejhorší? Snažil jsem využít tvé zlomené srdce .. '' řekl Hirose a zavrtěla jsem hlavou

'' Ne .. nemusíš se omlouvat .. Jsem opravdu vděčná .. kdyby nebylo tebe, nevím, co by se se mnou právě teď stalo .. tak jsem opravdu vděčná .. děkuji .. děkuji Hirose .. '' poděkovala jsem mu a Hirose mi pomalu setřel slzy

'' Ale jen možná .. zatímco bydlíme společně .. mám ještě povolení doufat, že mě budeš milovat? '' Požádal Hirose' Také se snaží .. jako já .. '

'' Hirose ... '' zašeptala jsem, když jsem se podívala nahoru, abych se mu podívala do očí

'' Prosím tě, neříkej mi, abych se vzdal, když je tu ještě malá šance .. dokud není není absolutně žádná naděje .. přijde čas, prosím, neříkej mi, že tě mám přestat milovat '' Hirose prosil

'' ... Dobře ... Neřeknu to .. ale já chci, abys věděl,že se budu snažit dostat Sei-chana, aby mě miloval, proto že ho pořád miluju '' usmála jsem se' Mohu říci, že je vážný ... když ... jen pokud to nevyjde mezi mnou a Sei-Chanem .. obrátím se na Hiroseho? '

'' Ano .. pochopím, ale budu dělat to samé, ale jen pro tebe '' usmál se Hirose'Oba musí pokračovat v boji .. tak dlouho, dokud je zde šance .. nesmíme se vzdát'

----------------------------

Opět děkuju Anit-kuroko :)

Nesledujete někdo seriál teen wolf? Začínám na tom být dost závislá... xD

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top