Pohled Akane

 Právě, když jsem se ztratila v ulicích, jsem byla v Hiroeho objětí. Následovala jsem ho domů, když mi umožnil přespat u něj. 

'' Upřímně, nemůžeš to dělat Akane ... jen ležet na zemi, vzal by tě cizí muž ... '' povzdechl Hirose.

 '' ... to není pravda. Nikdo by nechtěl doma dívka jako já ... '' donutila jsem se zasmát. 

'' To ale pravda být zase nemůže, protoře jsem tě zvedl já '' usmál se Hirose.

 '' P-promiň, že tě obtěžuju ... '' omluvila jsem se. ' Co to dělám? Je pro mě nemožné tu žít ... '

 '' Ne, nejsi tu na obtíž'' Hirose odpověděl a já jsem zvedla hlavu, abych se mu podívala přímo do očí. ' Je to, jako kdyby si mi četl myšlenky ... říkáš to co chci slyšet ... '

 '' Jsi až moc hodný Hirose ... ale už jsem v pořádku, tak děkuji za všechno, teď půjdu '' Obrátila jsem se k odchodu, když mě Hirose pevně chytil za ruku.

 '' Akane ... co se děje? Řekni mi, co se stalo, '' zeptal se Hirose a cítila jsem něco tvrdé v mém krku 'Jakto, že ... ví, že se necítím dobře ... vždycky viděl skrz mě a začne se o mě strachovat ...' 

'' Vyhodili mě se Sei-chnova domu ... všichni mě odmítají..., moje rodina ... Sei-Chanov otec ... dokonce S-Sei-chan ... řekl, že mě jen využíval ... řekl, že mě nikdy nemiloval ... '' řekla jsem.' Nebudu se už moci setkat se Sei-Chanem ... '

 '' Ale teď jsem tady já, ne? '' Zeptal se Hirose a v místnosti bylo jakoby najednou jasněji. 

'' Řekla jsi, že tě všichni odmítli, že? Ale já ne. Takže teď už ne? '' Usmál se Hirose.

 '' Ale --- '' Než jsem mohla dokončit Hirose mě přerušil.

 '' Žij se mnou tomto domě Akane '' usmál se se Hirose. 

'' Shodou okolností mám volný pokoj a dům je příliš velký pro mě samotného. Vzal jsem tě a rozhodl se, že se o tebe postarám '' vysvětlil Hirose.

 '' Ty ... žiješ sám? A co tvoje rodina? Proč nežiješ s nimi? '' Zeptala jsem se.

 '' Hmm utekl jsem z domu. Přesto jsem s nimi zůstal v kontaktu '' odpověděl Hirose.

 '' Utekl z domu, a proč? '' Zeptala jsem se znovu.

 '' Nesměj se, ale ... poté, co jsem slyšel že Akashi žije sám, měl jsem chuť soupeřit. '' Odpověděl Hirose, nemohla jsem si pomoci, ale trochu se usmála.

 '' ... Ale Sei-chan má služebníka žijícího s ním víš? '' Zasmála jsem se.

 '' Eh ?! To myslíš vážně ?! Celou tu dobu jsem žil sám, chodil si ven pro jídlo, zatímco Akashi měl někoho kdo mu vařil ?! '' Fňukal Hirose

 '' Tak že neumí vařit huh ... '' '' Hirose

'' ... Pokud chceš jídlo, od zítřka mě tu nech pracovat každý den. Nejen stravování ... čištění, domácnost, praní ... nech mě dělat všechno, prosím. Jak tvoje služebná '' řekla jsem. ' I když si člověk jako já, můžeš být ještě aspoň k něčemu. '

 '' Prosím, pojď se mnou, '' Hirose se usmál a poplácal mě po hlavě ... cítila jsem teplo. 

----------------------------------------

 '' Tak že Hiroseho pokoj je hned vedle obývacího pokoje .. '' zamumlala jsem si pro sebe, jak jsem si unaveně ukládala do paměti vzhled domu.¨

 '' Akane, připravil jsem koupelnuě, tak můžeš jít první '' řekl Hirose, a objevil se za mnou.

 '' Spíše než půjdu, měl by si jít první ty'' popřela jsem. 

''Já se umyju v později, ale ty jsi špinavá furt od toho, jak jsi se válela na ulici, to je v pořádku? '' Zeptal se Hirose.

 '' Ne, je to opravdu v pořádku! Měl by si jít první! '' Prudce jsem zavrtěla hlavou.

 '' Tak ... pojďme najednou. Umyj se se mnou, nebo jdi první? Které je lepší, hm? '' Ušklíbl se Hirose.

 '' Já, pokud je to takto ... pak mi je líto, ale nech mě jít první! '' Koktala jsem

 '' Co že? Ty máš napuštěnou vanu vodou ... '' zamračila jsem se.

 '' Eh ?! Hirose! Proč si napustila vanu ?! '' zeptala jsem se překvapeně. 

'' Co?  Vana by se měla napoštět vodou ... '' zamračil se Hirose.( A/N ne. Má se napoštět  krví tvých nepřátel >:D ... tak adši nic...)

 '' Ano, ale ne tolik! Měl by si ji naplnit jen po tudy '' řekla jsem a přejela prsty po linii. 

'' To ani třetina není naplněná! '' Zařval Hirose. 

'' Vždycky jsem to dělal, aby jsem šetřila peníze ... '' zamračila jsem se

 '' Vážně? A dělala jsi to to takhle i u Akashiho ?! '' Zeptal se Hirose. 

'' Ano ... '' přikývla jsem.

"A věděl o tom?" zeptal se

 '' Ne ... '' zamumlala jsem.

 '' Takže jsem jediný, kdo o tomhle ví, že? To jsem docela rád.... '' Hirose se usmál, a mně se rozbušilo srdce. 

'' T-to je jedno! Jdu se vykoupat s měj na paměti, že od teď nebude zcela naplněna! '' Začervenala jsem se a rychle jsem ho vytlačila z koupelny.

 '' ... Co to se mnou je ...? '' Vydechla jsem a položila jsem svou ruku na mou hruď, ale rychle jsem se uhodila do mých tvářích.

 '' Dobře, budu se koupat jen 5-minut. To bude dost času si umýt vlasy a tělo! '' Rozzlobila jsem se a rychle jsem se dostala do ní

--hop v čase--

 '' Hirose, můžeš jít dovnitř '' usmála jsem se, když jsem vešla do obývacího pokoje, kde seděl Hirose.

 '' Cože ?! Je to teprve pár minut! '' Nevěřícně zařval Hirose. 

'' A proč je vana blyštivě čistá ?! '' Hirose zalapal po dechu, když uviděl zářivou koupelnu. 

'' Je to šetření elektřiny a plynu, také je to třeba čistit po použití, ne? '' Naklonila jsem hlavu zmateně. 

'' Žila si takto celou tu dobu?! '' Zeptal se Hirose, a já jsem kývla hlavou.

 '' Já už nemůžu. Si příliš zajímavá! '' Hirose se začal opět smát. 

'' Ty jsi asi jediná, která by takto žila! Ah ... já jsem se už dlouho takto nezasmál. '' Zasmál se Hirose a setřel si nějaké slzy.

 '' Byla to k smíchu? '' zeptala jsem se nechápavě. 

'' Jo! A tak dlouho, jak bude Akane doma, to bude takhle vypadat každý den? Zvednout tě bylo to správné rozhodnutí '' usmál se Hirose a znovu jsem cítila jak se mi rozbušilo srdce.' S takovým úsměvem ... a přijetí mě ... '

 '' Pojď sem, usuším ti vlasy '' nabídl Hirose

 '' To je v pořádku, měl by ses vykoupat '' začrvenala jsem se

'' Usuším ti vlasy, než půjdu '' usmál se Hirose.

 '' T-To je v pořádku! Uschnou přirozeně '' Koktala jsem.

 '' Akane, je to můj rozkat '' ušklíbl se Hirose, a nějak jsem nemohla říct ne ... 

'' ... Dobře ... '' zamumlala jsem, ale pak mě náhle Hirose objal. '' H -Hirose ?! '' začervenala jsem se. 

'' Víš ... žárlil jsem, že Akashi s tebou žil, ale ... teď si celá moje '' zašeptal Hirose.

 '' E -Eh? Č -co to říkáš ?! '' snažila jsem se vykoktat

''. Akane ... nesnášíš život se mnou? '' Zeptal se Hirose a sevřel mě pevněji v jeho obětí.

 '' Já ... jestli můžu žít s tebou, myslím, že to je zázrak ... skoro jako vyhrát v loterii? '' Odpověděla jsem jistá své odpovědi.

 '' Pfff tvá představivost je jiná! '' Zasmál se Hirose.

 '' Ale víš, vyhrát v loterii lístek v hodnotě miliardy, by si měla být schopna vybrat si lepší život. Dokonce i poté, by si chtěla zůstat tady? '' Zeptal se Hirose.

 '' Ano, '' odpověděla jsem bez váhání a sledovala Hiroseho rozšířené překvapené oči. 

'' Je to ... je to poprvé, co ... mi někdo tak dobře rozumí ... rozesmát někoho je také poprvé ... všechno je to poprvé ... není to proto, že můžu žít sama, ale díky obě ... takže i kdybych vyhrála v loterii, zůstala bych s tebou ... '' vysvětlovala jsem. 

'' Je to poprvé? ... Jsem první? '' Zeptal se Hirose. 

'' Ano ... '' přikývla jsem trochu zmateně. 

'' Vždycky jsem si myslela, že se nikdy nemohu stát prvním ... '' zamumlal Hirose.

 '' Um Hirose,to že jsem tě potkala, opravdu si myslím, že je to zázrak, tak že jsem ochotna udělat cokoliv! I když nejsem nic jiného než služebná! Pokud chceš, abych to dělala, tak to budu určitě dělat! Můžeš mě použít na cokoliv chceš! '' Usmála jsem se.(A/N zachovejte své perverzní myšlenky v hlavě dámy xDDDD možná i páni... )

 '' Akane ... neměla bys to říkat, v domě, když si sama s klukem ... '' zamumlal Hirose, ale pak se mi podíval přímo do očí.

 '' Prosím, žij zde se mnou navždy. Pokud si tady, budu opravdu rád, '' usmál se Hirose. 

'' Dobře ... '' usmála jsem se zpět 'Cítím se najednou tak v bezpečí...díky Hirosemu'

----------------------------------------------------

Wooohoo další kapitola a opět je to díky Anit-kuroko

kdyžtak se omlouvám za pravopisné chyby a upozorněte mě na ně prosím, když je uvidíte, ať to rychle změnim :D

Tak co říkáte na tuhle kapitolku? :D