Smím se vrátit? (5)
Říkají mi Oheň.
Já jsem však jen jeho sluha, jsem tvor, který se oddal ohni. Tomu mocnému živlu vaší zelené planety.
Oheň život bere, ale i dává.
Nevěříš?
Příkladem jsi toho ty sám.
Vzduch protíná pár nepravidelných žlutě až rudě červených křídel. Každé pírko, každé byť sebemenší chmíří je součástí ohně.
Lidé tvrdí, že oheň zkrotili.
Jak vtipné.
Nepodceňuj nepřítele drahý člověče, může se tivto vymstít.
Už teď můžeš za svými zády slyšet tiché lupání doutnajícího dřeva. Neotáčej se, utíkej.
Ptáš se proč lidská raso?
Jelikož sluha ohně zmizel a oheň se hněvá.
Byl jsem jeho hračka, chránil jsem tvory na této planetě milióny let. Jenže pak se něco stalo. Přišli tvorové jenž tvrdili, že to oni jsou vládci ohně.
Té neskrotné síly Země.
Cítil jsem se přemožený.
Stovky let jsem střežil a sloužil ohni, nespočet dní mi trvalo dostat ho pod kontrolu. A pak se objevíte Vy.
Odešel jsem a až teď vidím jakou chybu jsem udělal. Byl jsem zaslepený žárlivostí. Spletl jsem se ve vás.
I přesto, že chcete oheň ovládat... Nikdy se vám to nepodaří.
Protože já se vrátím Domů.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top