Smím se vrátit? (33)
Já jsem bůh.
Jsem posel těch, kteří nepropadli blaženosti života kvůli blahobytu.
Těch, kterým v těle bije divokost.
Volný duch.
Cítíš to?
Tam uvnitř tebe je instinkt, který se chce dostat na povrch.
Dere se skrz tvé ostatní pocity, myšlenky a uváhy.
On je tady totiž pán.
A já, bůh všech svobodných zaujímám na zemi roly vznešených.
Představ si kočku podobnou lvici.
Nad rameny se nachomítá několik pírek. Celé tělo je béžové barvy. A na žebrech vyčnívají červená pírka připomínající žábry.
Na krku je na vesmírných nitkách zavěšen zvon.
A ten zvonek zvoní každých několik piko sekund.
Ale to není vše. Ocas tvora je holý krom poslední chomátky chlupů jasně fialové a růžové barvy.
A na hlavě, se stejně jako indiánům, kteří se prohánějí po divočině oné bohyni vlní růžová až červená chmíří obepřené zlatou korunkou.
Jenže ona bohyně vymizívá.
A už jednou zemřela.
A teď, teď neví jak se vrátit.
Je tu tolik zvířat, jež potřebují boha.
Necháš ji trpět?
Nebo jí pomužeš vrátit se Domů?
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top