Smím se vrátit? (21)
Slyšíš to človíčku?
,,Musel jsem vyřídit objednávku do firmy.''
Lež.
Ten muž v černém saku, který objímá svoji ženu právě řekl opak pravdy.
Vtiskl ji krátký polibek do vlasů a podal jí puget růží.
Brunetka je zcela ohromena.
Kdybych tu byl, pomohl bych jí.
Svedl bych ji ze stezky plné lží, nástrah a podvrhů.
Získal bych zpátky svůj hlas a pošeptal jí do ucha těch pár slov.
Ten den by onen muž strávil nejspíše na ulici, ale on by si takový rozsudek zasloužil.
Provádí a klame někoho, komu slíbil věrnost.
Chápeš to človíčku?
Ta dívenka s liščími vlasy onemocní.
Pukne jí srdce a slzám nechá volný průběh. Bude bědovat, litovat a plyvat narážky na tu obludu, jež její mysl halila spletí lživých pavučin.
A možná si i vezme život.
Mohl jsem jí pomoci, malinký človíčku...
Ale jak mohu?
Jsem v černém prostoru bez možnosti úniku. Jsem tam, kde ani slunce nezasvítí. Ale je tu možnost.
Můžu se vrátit Domů?
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top