Černé auto hladce jede po silnici mezi hustým lesem. I přez nepříznivé počasí vypadá velmi majestátně a rozráží kaluže dešťové vody na silnici. V této pozdní době už nikde nejsou žádná auta, a tak vůz jede neohroženě vysokou rychlostí. Stěrače kmitají po předním skle a umožňují tak řidiči bezpečně vidět na cestu odvícenou reflektory.

Oba muži stále sedí mlčky, oči pozorně upřené na silnici. Když vůz vyjel z lesa, místo toho aby řidič pokračoval v cestě po silnici, která vede do města, rychle stočil volant a v prudkém smyku se dostal na polní cestu, nenápadně vedoucí po straně lesa. Vůz si s neupraveným hrbolatým povrchem probojovával cestu dál.

Vysoký řidič vydal nenápadným kývnutím znamení menšímu spolujezdci, který okamžitě vytáhl z kapsy černý mobil. Párkrát přejel prstem po displeji a vytočil číslo. „Harry, Loui?" Ozvalo se z mobilu. „Nazdar Diego, už to skončilo, Harry se snaží co nejrychleji, že?" Odpoví Louis a podívá se na Harryho, ten jen kývl a dál se soustředil na cestu. „Máte nějaké podezření?" Ozve se další hlas z druhé strany. „Budeme o tom mluvit, až na místě." Řekl Louis a hovor ukončil.

„Podezření..." zabručel si napůl pro sebe vysoký kudrnáč a stiskl pevněji volant. „Co máš teď v plánu?" Zeptal se Louis. „Nevím kurva, potřebuju zjistit, kdo ksakru zabil moje rodiče. Tohle bylo definitivně plánovaný!" Zasyčel a stočil auto do další zatáčky rozbahněné deštěm.

***

„Schůzka na téma Rivoltello může začít pánové!" Řekl obtloustlý, bělovlasý muž a posadil se do čela velkého stolu. Kolem si posedalo ještě asi deset dalších mužů v košilích a kravatách, každý jeden měl složku na zapisování, nebo nějaký notebook. Za chvíli všichni utichli a obrátili pohledy k muži v čele.

„Vážení pánové. Myslím, že všichni víte, o jaký případ se jedná, když řeknu, případ Rivoltello. Tímto případem už se policie zabývá velmi dlouho, skoro bych řekl, že je to série případů. O tomto tajemném muži mnoho nevíme, za poslední dva roky má na účtě mnoho zločinů krádeží, vloupání, gangsterské činnosti a dokonce i několik vražd. Vás všechny jsem vybral jako širší pátrací tým, naším cílem je odhalit identitu Rivoltella a zastavit jeho nezákonné činy. Předávám slovo panu Abbottovi, který dostal celé toto vyšetřování na starost." Tlouštík domluvil a rukou pokynul černovlasému muži po své pravici.

Muž si odkašlal. „Děkuji, pane" a začal. „Velice nepříjemný případ zavraždění staršího páru, který policie samozřejmě vyšetřuje, nám pomohl k dalším krokům k vypátrání tajemného Rivoltella. Byli to totiž jeho rodiče, kteří zemřeli v pátek ráno. Já jsem se samo sebou na pohřeb nebožtíků vydal se záměrem odhalit alespoň trochu zločincovi identity. Ovšem je velice chytrý a tak na sebe ani při nejmenším neupozornil." Mluvil muž.

„Byl tam vůbec?" Dokážu si představit, že tam bezcitný vrah a lupič nedorazil." Přerušil ho jeden muž.

„Co když byl sám vrahem?" Dodal další.

„Pánové věnujte pozornost panu Abbottovi!" Upozornil tlouštík a všichni zase upřeli pozornost na Tima Abbotta.

„Všechny tyto možnosti samozřejmě beru v potaz pánové. Ale zjistili jsme, že pravděpodobně komunikoval s pořadateli pohřbu a slíbil jim, že dorazí. Ať už tam byl, nebo ne, udělal jsem tajně mnoho snímků, a tedy bych měl mít obličeje všech účastníků na fotografii. Musíme snímky pořádně prozkoumat."

„Mohl se zamaskovat." Namítl další muž.

„Jistě kolego, vše je možné a zvláště u šikovného kriminálníka, ale musíme vše prošetřit." Usmál se Tim Abbott.

„Tak tedy do práce pánové, fotografie jsou již uloženy v databázi číslo pět." Promluvil tlouštík a na jeho povel se všichni muži zvedli a přesunuli do kanceláří.

Jen pětatřicetiletý, černovlasý a věčně upravený Tim Abbott a tlouštík Alexander Bern, jedni z nejlepších detektivů FBI, zůstali u stolu. „Ten chlapík by měl brzy dostat co proto." Zabručel Alexander. „Ale máme pořád příliš málo informací."

„Pane, je tu jedna věc, která nám může pomoci." Usmál se tajemně Tim.

„Opravdu? Jaká?"

„"Ten chlapík je pomstychtivý neřád. Jsem si jist, že bude chtít smrt svých rodičů pomstít. Vsadím se, že už teď vymýšlí plán, jak odhalit vraha a vykonat na něm odvetu."

„Jenže mi nevíme kdo je vrah. A co takhle příjmení jeho rodičů?"

„Také mě to hned napadlo, ale mají to tam s těmi příjmeními těžké. Otec se jmenoval Styles, ale matka měla příjmení Twist, byla už jednou rozvedená a my nedokážeme zjistit, jestli byl ten chlapík synem Styese, nebo Twista. Také si mohl příjmení nějak změnit. Ostatně na příjmení Twist a Styles si musíme dát pozor!" Vysvětlil Tim Abbott a tlouštík jen kývnul.

„Myslím, že jste šikovný a tento případ odhalíte!" Dodal a poplácal Abotta povzbudivě po rameni.

„Jistě pane!" Usmál se Tim Abbott a protáhl se. Potom co Tlouštík Bern opustil místnost, se zadíval z okna vysoké budovy, ven na věže New Yorku.

„Dostanu tě, ať si kdo jsi."

Ahojte, zde je první kapitola. omlouvám se, že je to takokvé nic moc. Doufám, že to časem bude zajímavější. Dneska možná vydám ještě jednu kapitolu. Asi budou takové kratší pardon :/ :D

Meg

Budu ráda, když se vyjádříte do komentářů :)