#51

Adrien

"Nemůžeš mě v tom nechat samotného. Bro, potřebuju tvoji pomoc." Ráno mě probudil telefonát od Nina. "Počkej chvilku sakra." Šeptl jsem abych neprobudil oddychující Marinette, která se právě otočila na druhou stranu postele. Vstal jsem a oblékl na sebe tepláky a šel do kuchyně. "Tak co potřebuješ?" "Potřebuju od tebe pomoc." "To už vím, ale jakou?" Řekl jsem a nalil si vařící vodu do hrníčku. "Jdu s jednou holkou na party a budu od tebe něco potřebovat." "A to je?" "Uvidíš, vše ti řeknu na místě." "Nezdá se mi to, ale dobře." "Díky." Řekl a položil to. Povzdechl jsem si a odložil si mobil na linku. "Dobré ráno." Řekla Marinette neslyšně a obejmula mě zezadu. "Tohle mi nedělej." Vzdychl jsem, když se o mě otřela. "Promiň." Uchechtla se a posadila se. "Adriene?" "Ano miláčku?" "Potřebuju s tebou mluvit." "Ano princezno?" "Zní to divně." Řekla sklesle a začala si hrát s prsty. "Víš co? Kašli na to." Pousmála se a zvedla se ze židle. "Řekni mi to." Chytil jsem ji za paži a přitáhl si ji k sobě. "Kašli na to." Řekla sklesle a povzdechla si. "Víš co? Půjdeš se mnou." Pousmál jsem se a vtiskl ji polibek do vlasů. "Kam?" "Nino ode mě potřebuje pomoc na party. Než se začneš ptát, nevím co ode mě potřebuje." "Dobře." "Je ti líp?" Zeptal jsem se Marinette a čekal na její odpověď. "Ano."

 "Takže." Odkašlal jsem si, když jsem konečně našel Nina. "Můžeš mi sakra vysvětlit co to má znamenat?" Zeptal jsem se pobaveně, když jsem ho našel u baru s alkoholem. "Odmítla mě." "Kdo?" "Kdo asi?!" Řekl hystericky a znovu se napil.

Marinette

"Natali!"Křikla jsem na svoji kamarádku, když jsem ji zahlédla v davu mladých lidí. "Marinette! Co tady děláš?" Řekla a obejmula mě. "Jsem tady s Adrienem, ale ten šel za Ninem." Mávla jsem nad tím rukou a pousmála se. "Tohle je Viktor." Poukázala na rezavého kluka, který seděl a v ruce držel mobil a něco do něj ťukal. Mávnutím ruky mě pozdravil. "Tohle je Teri." Ukázala na brunetu, která se opírala o Viktora. "Ahoj." Pousmála se. "A tohle je Marcus. Marcu, nech to být! Počkej chvilku." Rozešla se za klukem, který do sebe kopl už několikátý panák. "Takže ty jsi Marinette?" Řekla bruneta a odtáhla se od Viktora. "Ano." Pousmála jsem se a šla si za ní sednout. "Takže ty jsi ta od Adriena?" Přikývla jsem hlavou na náznak souhlasu. "To tě lituji." Uchechtla se. "Není tak špatný." "Když myslíš." Pokrčila rameny. "Jednou mi rozdupal bábovičku na pískovišti." Odfrkla si a pousmála se. "Takže-" "Ano, jsme přátelé, od malička." "Aha."

"Zahrajme si hru." Pousmál se Viktor a sedl si na zem. "Udělejte kruh." Řekl a hned si všichni začali sedat. Můj pohled spadl na Adriena, který měl vedle sebe ubrečeného Nina. "Přestaň bulet. Je to kráva." Řekl a napil se ze skleničky. "Flašku!" Vykřikla Teri, když jí Viktor něco řekl.

"Marinette!" Z mého usilovného přemýšlení mě vyrušil Terin křik. "Ano?" Pohodila jsem hlavou na její stranu. "Úkol nebo pravda?" Zeptala se. "Pravda." "Miluješ Adriena?" Otevřela jsem pusu, ale ihned zavřela. "Ano." Pousmála jsem se. Proč jsem zaváhala? "Adrien." Řekl Marcus. "Pravda-" "Úkol." "Dobře, vezmi si na sebe Marinette a udělej ji cucflek." Ušklíbl se a sedl si do tureckého sedu. Adrien vstal a zvedl mě ze země. Šel zpět na své místo a stáhl mě na sebe. Nestačila jsem nic říct a přisál se mi na krk. "Nemusíš to v sobě držet." Uchechtl se Marcus. Pevně jsem semkla čelist. "Nádhera." Řekl Adrien a políbil mě na líčko. "Zabiju tě. Takhle mě mučit. Nepřej si mě doma." Vyplázla jsem na něho jazyk a pousmála se.

"Takže, Viktore." Řekl Adrien a na jeho rtech hrál něžný úsměv. "Jdi za tam tou blondýnou." Ukázal na ni prstem a ušklíbl se. "Vykousni se s ní a řekni, že ji moc chceš."  "Tak to teda ne." "Posero." "Mám holku." "Vymlouvači." "Kurva Adriene, nech toho. Když to tak moc chceš tak si jdi za ní ty. Já mám holku." "Dobře." Ušklíbl se a vstal. Nemohla jsem věřit svým uším co jsem od něho teď slyšela. Zaskočeně jsem na něho hleděla a čekala co udělá. Stoupl si ze země a udělal několik kroků k ní. "Nebo." Otočil se ke mně a naklonil se k mým rtům. "Mám lepší." Řekl a přilepil se mi na rty.

"A pamatujete si tu učitelku? Lezla dolů a pak zakopla o kořen a letěla dolů." Vyprávěl Viktor na kterým seděla Teri a něco popíjela. "Stejně byla dobrá. Po tom všem se ještě dokázala zvednout." Podotkl Adrien a všichni se začali smát, až na mě. "Zajímalo by mě co by se stalo, kdyby jsme hodili Adriena za ledním medvědem." Začal uvažovat Marcus. "Na to ani nemysli." Začal se bránit a víc si mě k sobě natiskl. "Hrdličky." Pousmála se Teri. "Ta moje kamera bohatě stačila." Řekl a zadíval se mi do očí. "Byl to tablet." Opravila ho Natali. "To je jedno." "Máš ty pouta?" Zeptal se Marcus Viktora. "Ano." Vytáhl je a začal s nimi točit ve vzduchu. "Ty jsi je fakt šlohl?" Zeptal se ho Adrien. "Byla to sranda. Řekl jsem jim, že je můj kamarád zakopal na zahradě. Když se to velitel dozvěděl tak se na to vykašlali." Pokrčil rameny a začal se smát. "A co s nimi chcete dělat?" Zeptala se ho Natali. "Tajemství." "Jsi hrozný." Zamračila se na něho. "Tak co Adriene? Jdeš do toho?" "Jasně." Pousmál se a věnoval mi pusu na líčko. "Dobře."

Adrien

"Jsi hrozná šlapka Adriene." Vyšlo z jejich úst. "Pročpak?" Zaskočeně jsem na ni hleděl. "Podvádět se nemá." Zvedla se a sedla si na mě obkročmo. "Tohle se nedělá." Začala mi mávat ukazováčkem před obličejem. "Nechápu tě lásko." Zmateně jsem na ni hleděl. "Lžeš." Chtěla zvednout ruku, ale pouta ji to nedovolila. "Tohle byl taky špatný nápad." Ukázala na naše zápěstí na kterých se leskla pouta. "Půjdeme domů." Řekl jsem a vstal s ní. Marinette se mě pevně chytla a položila si hlavu na moje rameno. "Chci domů."

"Sakra." Zaklel jsem, když jsem položil Marinette na gauč. Vytáhl jsem si z kalhot mobil a vytočil Viktora. "Viktore?" "Proč tak pozdě voláš?" Ozval se jeho poloospalý hlas. "Kde jsou ty klíče?" "Jaký?" "Od pout." "Aha, u mého otce." "Děláš si-" "Nedělám, zítra ti je přivezu." "Jsem na chatě." "Ano, já vím." "Tak zatím." "Čau." Povzdechl jsem si a vzal si Marinette do náruče. Vstoupil jsem do pokoje a položil ji na postel. Zdělal jsem ji boty a kalhoty. Opatrně jsem ji přikryl a sledoval její spokojený výraz.


SÁRA VYDALA NOVOU KAPITOLU!! ANO! JE TO TAK!

Takže, předem se chci omluvit za aktivitu, ale jako ŠKOLA nom xd Tato část má přes 1100 slov B)))

Moc děkuji za 159K přečtení, jste moji blázinci <333 ALE! také za 780 sledujících <3 MOC VÁM DĚKUJI <3 Děkuji za vaši aktivitu, za vaše pozitivní komentáře, hvězdičky a tak dál <3 Vím, někdy ta gramatika mi ujede, ale i tak jste tady <3

BTW pokud mě nesledujete na instagramu ( jop, Sára je sviň, si tady udělám reklamu xdddd ) tak se tam jmenuji famousssprincesss, přidávám tam různé věci z wattpadu, takže hned sleduj nebo nedostaneš zmrzlinu od babičky!  <3

Názory?

Tak u další kapitoly ahuj <3 MILUJU VÁS <33

OMLOUVÁM SE ZA CHYBY

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top