#49

Adrien

"Vsadíme se." Ušklíbl jsem se na Marinette, která stála kousek ode mě. "O čem mluvíš?" Řekla nechápavě a odložila si vařečku na pult. "Jestli to jídlo budu mít lepší než ty, tak se semnou vyspíš." Řekl jsem a přitáhl si ji k sobě. "Sice nevím o co ti jde, ale dobře." Pokrčila rameny a po chvilce se zakousla do spodního rtu. "Ale pokud to budu mít lepší já, tak mi budeš dělat sluhu po celý zbytek dne." Namítla a přitáhla si mě do polibku. "Stejně vyhraju." Ušklíbl jsem se a polibek ji oplatil. "Už se nemohu dočkat tvoji prohry Adriene." Vyplázla na mě jazyk a pousmála se. "Sama víš, že vyhraju kočičko." Pohladil jsem ji po tváři a vyplázl na ni jazyk. "To si myslíš ty."


Marinette

"Takže." Odkašlala si Lucka a podívala se na mě. "Takže?" Zeptal se jí Adrien a nadzvedl obočí. "Promiň Marinette, ale Adrien to má lepší." Rychle se otočila a zmizela v chodbě. "Já to říka-, počkat, cože?" Zaskočila mě její věta a hned po tom Adrienuv úškleb na tváři. "Určitě lhala. Podplatil si ji, že?" Spustila jsem na něho a zamračila se. "Vůbec ne." Zvedl ruce vzhůru a vydal se ke mně. "To není fér." Založila jsem si ruce na prsou a dělala uraženou. "Dneska budeš moje kočičko." Začala jsem couvat. Chtěla jsem se otočit a schovat se ve svém pokoji. Teď bych se nejraději zachumlala do peřin a nevylézala dokud by nezmizel z tohoto domu. "Copak?" Zeptal se mě, když viděl můj zamyšlený pohled. "Nic." Odbyla jsem ho a otočila se k odchodu. "Nikam nepůjdeš." Řekl a chytil mě za ruku. "Nech mě." Křikla jsem po něm a vysmykla se mu. "Stalo se něco?" "Vůbec nic." Otočila jsem se a vyběhla schody. "Ty si chceš semnou hrát nebo jsem ti něco udělal? Pokud jsem ti něco udělal tak o tom nevím princezno." Začal se hájit a já svěsila hlavu a v duchu se fackovala. Určitě nemá holku. A co když ano? Cože? Nejspíš mě slyšíš poprvé. Zakroutila jsem hlavou a narovnala se. Zbláznila jsem se. Vůbec ne Marinette. Řeklo moje svědomí a já se zachvěla. Co když to není pouhý klam a on tě podvádí? Běž se ho zeptat. Nebudu se ho ptát. "Marinette? Je ti dobře?" Zeptal se starostlivě Adrien a vyšel schody za mnou. "Jasně. Jenom mě pobolívá hlava." Pousmála jsem se a obejmula ho. Jakoby moje obavy rázem zmizely a já se cítila zase normálně jako před tím. Nadechla jsem se jeho překrásné vůně a pak ji ze sebe všechnu vypustila. Najednou mi jeho ruka začala jezdit po zádech a já se napnula. "Uvolni se." Řekl a já tak udělala. "Dneska budeme jen ležet a dívat se na filmy." Řekl klidněji a políbil mě na nos. Pousmála jsem se a otočila se do svého pokoje. "Dneska budeme u mě." Řekl a začal mě tahat k sobě. "Dobře, jen si zajdu pro věci."

"Nechoď tam!" Zaujatě jsem sledovala Adrienuv obličej. "Já to říkal! Panebože to je taková kravka. Sice vím, že blondýny umřou jako první v hororech, ale stejně." Povzdechl si a lehl si zpátky ke mně. "Copak?" Zeptal se mě, když mě zahlédl jak ho sleduji. "Nesnáším horory." Vypadlo ze mě a schovala si hlavu pod peřinu. "Čeho? Je to sranda." Pousmál se. "Není." Za stěžovala jsem si a lehla si na jeho hruď. "Máš mě. Já tě ochráním." Začal mě hladit po vlasech a já cítila jak mi těžknou víčka.

"Jasně. Ať to okamžitě smažou. Na tebe vždy. Čau." Otevřela jsem opatrně oči a otočila se na Adrina, který něco dělal na mobilu. Jeho zrak se přesunul na mě. "Probudil jsem tě?" Nepatrně jsem přikývla. "Ale to nevadí. Kolik je hodin?" "Jedna hodina ráno. Běž ještě spinkat." Povzdechla jsem si a přitulila se k Adrienovi. "Půjdeš taky spát nebo budeš ještě na mobilu?" "Už to jdu vypnout." Řekl a odložil si mobil na poličku. "Dobrou." Řekl a políbil mě do vlasů. "Dobrou." Po chvilce se Adrienuv mobil už po několikáté rozsvítil. Zavrtěla jsem se a víc se na Adriena natiskla. "Vypni ten mobil." Řekla jsem neslyšně a podívala se na Adriena, který v klidu oddychoval. Opatrně jsem vstala a vzala do rukou Adrienuv mobil. Když jsem ho chtěla vypnout zarazila mě jedna zpráva, která Adrienovi přišla. 'Broučku, napiš mi.' 


Ahuj lidi <3

Krásného Mikuláše C, xdd

Názory?

Děkuji za 701 sledujících <3 DĚKUJI  a také za vaši aktivitu, moc si toho vážím <3 :* Děkuji za  143K přečtení <3

Omlouvám se za chyby

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top