Marinette

"Na jak dlouho odjíždíte?" "Na týden. Jdeme vyřizovat práci a pak jedeme na dva dny do lázní." Pousmála se a já přikývla hlavou na náznak pochopení. "Už se nemůžu dočkat svatby." Řekla z ničeho nic a obejmula mě. "A abych nezapomněla. Musíme ti sehnat šaty. To stejné platí pro Adriena." Zachichotala se. "Myslíš sako, že? Vím, že by mu ty šaty určitě slušely, ale on si je na sebe nikdy v životě nevezme." Začala jsem se smát a pro jistotu se posadila na postel.

"Dům je jen náš!" Vykřikl Adrien, když rodiče odjeli bílou limuzínou. "Jdu udělat popcorn a vy." Ukázal na mě a Natali. "Běžte zapnout hry na Play station." Řekl a utekl do kuchyně. "No dobře." Řekla jsem si pro sebe a slezla ze sedačky. "Já jdu pro pití." Řekla Natali a zmizela v kuchyni.

"To není fér! Podvádíš!" Rozčiloval se Adrien, který už po páté prohrál. "Zlato." Mrkla jsem na něho a sedla si na jeho klín. "Opravdu nepodvádím. Za koho mě máš?" Řekla jsem ublíženě a dala mu na líčko polibek. "Stejně jsem nejlepší." Odcekl a klikl na tlačítko 'pokračovat ve hře.' "Hrajeme dál a tentokrát vyhraju." "Moc si myslíš." Mrkla jsem na něho. "Jdu na záchod. Natali vezmi to prosím za mě." Pousmála jsem se a zvedla se z Adrienova klína. "Rozdrtím tě Natali." "Nápodobně." 

"Vrať mi to!" Rozlehl se můj hlas po celém obýváku. "Jedině přes moji mrtvolu." Vyplázl na mě jazyk a já se zamračila. "Nemrač se. Budeš mít vrásky." Pousmál se. "Omlouvám se, že vás ruším." Řekl někdo za Adrienem. "Večeře je na stole." Usmívala se od ucha k uchu, když se na ni Adrien otočil.  "Konečně." Řekl Adrien a vydal se do kuchyně.

"Viděl si jak po tobě pokukovala?" Zeptala jsem se Adriena, který na mě nechápavě hleděl. "Snad nežárlíš." Na jeho tváři se objevil úškleb. "Na co? Na ni?" Řekla jsem překvapivě a narovnala se, když mi jeho ruka sjížděla po stehnu. "Nech toho." Propalovala jsem ho pohledem. Najednou mi ho zmáčkl a z mých rtů vyšel nekontrolovaný vzdych. "Asi se udělám." Uchechtla jsem se nad jeho větou a skousla si spodní ret. "Budeme spolu chodit." Řekl z ničeho nic a já vykulila oči. "Cože?" Řekla jsem překvapeně. "Pak si s tebou budu dělat co se mi jen zlíbí." Přiblížil se ke mně a zastavil se u mých rtů. "Co ty na to?" Vzal si můj spodní ret do zubu a skousl ho. "Zní to lákavě." Pousmála jsem se. "Já vím. Budeš se mě moct dotýkat kdykoliv a kdekoliv. Moje rty budou jenom tvoje a moje p-" Přilepila jsem se mu na rty a tím ho umlčela. "Nepotřebuju vědět detaily." Pousmála jsem se. "Takže ano?" "Možná." Zvedla jsem se a odešla do svého pokoje.

"Ty s ním budeš chodit? Vždyť jste 'sourozenci.'" Řekla překvapeně Natali. "Nejsme pokrevně spojeni, takže by se o tom dalo uvažovat." Pousmála jsem se. "Marinette." Povzdechla si. "Vždyť je to Adrien. Spal s každou na naší škole a dokonce i jednou se mnou. Neblázni. Radši si založ profil na seznamce." "Nechci." Propalovala jsem ji pohledem. "Já bych s ním nikdy v životě nechodila. Určitě ti ublíží a nebudu mluvit o tom, že tě bude určitě podvádět." Její hlas se ztišil. "Nech toho! Děláš jakoby si věděla o čem mluvíš! Už toho mám plné zuby!" Otočila jsem se k odchodu, ale její ruka mě zastavila. "Promiň. Nechci aby se ti něco stalo." Povzdechla jsem si a přitáhla si ji do silného objetí. Po chvilce jsem se od ní odtáhla a lehla si do své postele. "Už o tom nebudeme mluvit." Mrkla jsem na ni a vzala si k sobě mého oblíbeného plyšáka.

"Vstáváme! Jde se na party!" Vzbudilo mě Adrienovo hulákání na celý byt. Zabručela jsem do peřin a vzala si ze stolu můj telefon. Protřela jsem si oči a podívala se kolik je hodin. "Vždyť je jedna ráno!" Zařvala jsem nazpět a odhodila mobil na druhou stranu postele. "Noc je ještě mladá." Otevřely se dveře do mého pokoje. "Ale mně se chce spát." Zastěžovala jsem si a posadila se. Přišel až ke mně a vytáhl mě na nohy.

"Nedívej se tak na mě. Můj nápad to nebyl." Začal se hájit a napil se ze své skleničky. "Chce se mi spát." Řekla jsem a položila si hlavu na Adrienovo rameno. "Vypij to." Podal mi skleničku ze které před malou chvilkou pil. "Nechci." Odbyla jsem ho. "Bude ti líp." Ušklíbl se a já si od něho skleničku vzala. Pomalu jsem se z ní napila a vrátila na původní místo. "Pojď." Řekl a vytáhl mě nahoru. "Jde se tančit." Chytil mě za ruku a táhl mě na parket.

Najednou začal hrát ploužák a Adrien si mě k sobě víc natiskl. Chytil mě za ruku a druhou ruku dal na můj pas. Já si svoji hlavu položila na jeho rameno a chytla ho za ruku. Do hudby jsme se spolu začali pohybovat.

Jeho rty byly nebezpečně blízko u těch mých. Jakoby jsem nevnímala okolí a byla smyslu zbavená. Skousla jsem si spodní ret a pousmála se. Přiblížil se ke mně a spojil naše rty. Začal s nimi opatrně pohybovat a já jeho pohyby začala opakovat.

Ahuj lidi <3

Názory? .O.   :D    XD

O.O :O 885 slov XD To chce potlesk C:

Tak zatím B) FP

Omlouvám se za chyby :/ Až se kniha dokončí, budu je opravovat.