Marinette

"Mám tady pro vás nabídku!" Křikl někdo za námi. Podívala jsem se zmateně na Natali a pak na obchodníka. "Potřebujete něco?" Zeptal se rázně Adrien, který držel plyšáka ve tvaru klokana. "Mám tady pro vás dokonalou nabídku." Usmál se a otevřel malou krabičku ve tvaru srdíčka. "Tenhle prsten je pouze za 1000$. Určitě by to vaše dáma ocenila." Natali vybouchla smíchy stejně jako já. Adrien se na mě zvláštně podíval a ušklíbl se. "Vezmu si ho." "Zbláznil ses?" Zeptala jsem se ho pobaveně. "Ne? Mohu se zeptat z čeho je vyroben?" Zeptal se ho a já nevěřícně zakroutila hlavou. "Z pravého zlata a pokud si ho koupíte ihned dostanete zdarma nafukovacího delfína." "Můžu zaplatit kartou?" Zeptal se ho Adrien. "Určitě."

"Marinette?" Otočil si mě Adrien k sobě a pousmál se. "Co potřebuješ tentokrát?" Řekla jsem bez emocí. Najednou si přede mě klekl a vytáhl malou krabičku co kupoval u obchodníka. "Vím, že spolu nechodíme. Vím, že mě možná nemáš ráda. Vím, že jsem egoista, ale krásný egoista. A ptám se tě, Marinette, zlatíčko moje, vezmeš si mě?" Vzal si moji ruku a nasadil mi prstýnek. "Mohla bych říct ano a ty bys toho zneužil. Takže říkám ne." Pousmála jsem se na něho. "Ty se mnou nechceš mít děti? Ty mě nemáš ráda? Vždyť si ze mě celá mokrá." Ušklíbl se a zatáhl mě za ruku. "Ptám se tě znovu. Vezmeš si mě?" Pousmála jsem se. "Vím, že to nemyslíš vážně. Ano." Najednou si mě chytl za moje tričko a spojil naše rty. "Miluju tě." "Já tebe ne." Mrkla jsem na něho. "Miluješ mě, vím to kočičko." Pokrčila jsem rameny a sedla si na něho. "Jsi blázen." Řekla jsem a sáhla mu na čelo. "Co děláš?" Zeptal se mě a olízl mi dlaň. "Jsi nemocný." "Nejsem."

Adrien

"Už spí?" Zeptala se mě Natali a já kývnul na náznak souhlasu. Sedl jsem si na gauč a pustil televizi. "Já už půjdu." Pousmála se na mě a postavila se. "Buď na ni hodný." Řekla a zmizela ve dveřích. Povzdechl jsem si a otočil se k posteli, kde oddychovala Marinette. "Potřebuješ něco?" Zeptala se a otevřela oči. "Ty nespíš?" "Ne." Řekla a vstala z postele. Upravila si košilku a vydala se ke mně. "Máš odpočívat." Řekl jsem a vypl televizi. "Jsi moc starostlivý." Pousmála se a sedla si na můj klín. Obejmula mě a hlavu si položila na moje rameno. Vdechl jsem její vůni a přivřel slasti oči. "Krásně voníš." Řekla z ničeho nic. "Stalo se něco?" "Ne, co by se mělo stát?" Odtáhla se ode mě a koukala mi zpříma do očí. "Nevím, jen se to snažím pochopit. Změnilas na mě názor? Co jsem udělal špatně?" Pokrčila rameny a znovu si na mě lehla. "Není to jedno?" "Ne, není. Zajímá mě-" Přilepila se na moje rty a čekala na moji reakci. Udělal jsem pohyb a ona ho zopakovala. Odtáhl jsem se od ní a ušklíbl se. "Víš jak se chovám k holkám, jakou jsi ty?" Zakroutila hlavou v záporu. "Svážu je a hodím do kumbálu." Pleskl jsem ji přes zadek a ona povyskočila. "Blbečku."

Ahuj lidi <3

Tak co říkáte?

BTW, rozhodla jsem se napsat novou knihu CHILD, takže se můžete podívat.  :DD

Mám dotaz. Chtěli by jste knihu ohledně ANIME? Hrála by tam Yuno Gasai a Yukkii <3 Pokud neznáte Mirai Nikki , všichni povinně podívat. :DDDD

Zatím <3