Matinette
"To není fér." Řekla jsem se špetkou humoru a zamračila se na Adriena, který se usmíval. "Život není fér." Mrkl na mě a odešel do kuchyně. "Dones mi něco k pití!" Řekla jsem a posadila se na šedý gauč. "Zvedni se s tou tvoji sexy prdelkou a dones si to sama." Řekl a já protočila panenkami. "Ty svoje kecy, si nech na koledu." "Nápodobně."

"Zavoláme!" "Jo, můžeš. Leda tak z okna." "Zavolám a zeptám se jí na můj život." Nadzvedla jsem jedno z obočí a zamyšleně se podívala na Adriena. "Je to blbost." Řekla jsem a zdělala si papuče, který jsem měla na nohou. "Tak sleduj." Řekl namyšleně a vytočil telefoní číslo na kartářku. Čekali jsme už hodinu a pořád nic. "Vidíš? Už na to kaš- Já vás vítám u nás ve studiu. Copak vás trápí?" Skočil mi do mé věty ženský hlas. "Dobrý den. Jmenuji se Adrien a je mi 18 let a chci se zeptat na můj život." "Dobře a konkrétně?" "Na přítelkyni." "Máte zrovna přítelkyni?" "Ne." "Dobře. Takže se mě ptáte, jestli budete mít v blízké době přítelkyni." Řekla a začala na televizní obrazovce míchat karty. Vyložila první kartu. "To je trochu zapeklité. Vy jste model, že ano?" "Asi to tak bude." Řekl s úšklebem. "Tady se mi ukazuje, že ta osoba, do které se pomalu, ale jistě zamilujete, bude někdo z vaší rodiny nebo blízké. V rodině to budete mít velmi těžké, ale pokud budete držet při sobě, nic vás nerozdělí."  "Děkuji." "Není zač, mějte se." Řekla a Adrien vypl televizi a otočil se na mě. "Co je?" "Něco mi říká, že jsi to právě ty." Ukázal na mě prstem. "Co když se do tebe zamiluju? Co když jsem do tebe zamilovaný?" Chytil mi ruku a přisunul se ke mně. "Nech toho." Řekla jsem, ale sama jsem věděla, že má pravdu. Nesmím. "Mám tě rád a nechci aby se ti něco stalo." "Tahle věta je jako z románu." Pousmála jsem se a zakousla se do spodního rtu. "Nekousej si ten ret." Řekl poněkud naštvaně. "Proč?" "Jinak se neudržím." Řekl a svalil mě na gauč. "Nech toho."

"Nemáš si se mnou zahrávat!" Křikla jsem na Adriena, který se válel po podlaze. "Nemáš si se mnou zahrávat." Napodobil můj hlas. "Nech toho!" "Nech toho." Znovu. "Krucinál!" "Copak? Zlobíš se?" Řekl se smíchem a já na něj ukázala prostředníček. "Také tě mám strašně moc rád." "Já tebe taky." Mrkla jsem na něho a odpochodovala ke mně do pokojíčku.

"Večeře!" Zaslechla jsem jak mamka křičí z kuchyně. "Chci domů." Řekla jsem si pro sebe a položila bosá chodila na studenou zem. Pootevřela jsem dveře a zahlédla Adriena a malou holku, která vedle něho stojí. "Konečně! Lásko kde jsi tak dlouho?" Přiběhl ke mně a dal mi něžný polibek. "Večeře je na stole a ty nikde. Přijeli hosté." Řekl a chytil mě za ruku. "To není fér." Řekla malá blondýnka a utekla do kuchyně. "Co se stalo? Kdo to byl? A příště si tohle odpusť." Propalovala jsem ho pohledem. "Tohle byla moje sestřenka, která se do mě zamilovala. Pokud ti to není jasné, tak já ji nechci. Chci tebe baby." Řekl a já mu dala pohlavek. "Za co?!" "Lhát se nemá."

"Můžeš toho nechat?" Řekla jsem a opakovaně jeho ruku strhla z mého stehna. "Klid miláčku." Mrkl na mě. "Nesnáším tě." Propalovala jsem ho pohledem. "Ne, miluješ mě." "A vy spolu chodíte?" Promluvil pán a odložil si kapesník na stůl. Chtěla jsem něco říct, ale Adrien mě předběhl. "Ano." Pousmál se a otočil se na mě. Ten úsměv, kterým se na mě díval se mi zaryl do paměti. Je roztomilý. "Je to pravda Marinette?" Řekla udiveně moje máma. "Ne! Já s ním nechodím." Řekla jsem poněkud, zklamaně? "Už jsem se lekla." Řekla a zasmála se. "Co kdybych s ním byla? Neznáme se." Namítla jsem a sklopila svůj pohled do mých stehen. "Nemůžete." Řekl Adrienův otec a postavil se. "Adriene? Pojď za mnou." Řekl a šel směrem do pracovny.

Ahuj :3

Doufám, že se další kapča líbí.

Tak co vysvědčení? Já měla v 7B jen 1 a 2 <3  Dostala jsem knihu Historie nás dvou 

Takže si budu číst..  ALE! Rodiče mi dovolili králíčka <3 SUPEEER! (Pokud jste to nepoznali tak já miluji králíčky :3 Už jsem jednou měla králíčka. Jmenovala se Amálka <3)

Názory?

Tak zatím ahuj <3

PS: zítra bude stream, na instagramu ( famousssprincesss ) sry za chyby

UŽIJTE SI PRÁZDNINY