Marinette

"Co to děláme?" Vypustila jsem z úst a provinile se podívala na Adriena. Nadechl se čerstvého vzduchu a pousmál se. Pootevřel své rty a já ho v ten samí moment políbila na koutek úst. Když jsem se chtěla odtáhnout, Adrien mě chytil za ruce a stáhl k sobě na stranu. "Lež." Nakázal mi a já se uvelebila na jeho hrudi. "Co ke mně cítíš?" Pokrčila jsem rameny a kousla se do spodního rtu. "Tak jinak. Jaký máš pocity, když jsem s tebou?" Nad touhle větou jsem se musela zamyslet. "Buší mi rychleji srdce. Když jsi se mnou, cítím se v bezpečí. Už od nějaké dob-" Položil mi na mé rty ukazováček a já semkla rty do rovné čáry. "To mi stačí. Nevyplýtvej si slova, miláčku." Mrkl na mě a já cítila na své tváři červeň.  Obrátila jsem svůj pohled na okno. "Ty se červenáš?" Z jeho hlasu, šlo poznat, že se culí. "Ne!" "Nelži mi." Otočil si můj obličej k sobě a chytil mi špičku nosu. "Au! Pusť!" Zavrčela jsem. "Nevrč na mě." Ukázal na mě ukazováčkem. "Prstem se neukazuje." Vyplázla jsem na něho jazyk. "Já vím. On je na jiné věci." Mrkl na mě. "Prase." Propalovala jsem ho pohledem. "Chci zmrzlinu." Sedla jsem si na něho obkročmo a políbila ho. "A já chci tebe." Chytil mě za ruce a přetočil pod sebe. "Smůla hošánku." Mrkla jsem na něho. Sklonil se ke mně a zašeptal mi do ucha. "Dneska je u Nina party." Pod návalem teplého vzduchu jsem se musela ošít. "Má narozeniny a já jsem si říkal, že bys mu mohla zatančit." "Na to zapomeň." "Tak tam alespoň půjdeš se mnou." "Možná." "Prosím." "Když mi dáš zmrzlinu a slezeš ze mě. Půjdu ráda."

"Adriene!" Zatahala jsem ho za košili. "Co pak potřebuješ?" Chytil mě kolem pasu a přitáhl si mě. "Jdu za tebou." "Aww, to je tak sladké." Ozval se za nim Nino. "Ty sklapni." Ukázala jsem na něho prstem. "Opravdu sis lépe nemohl vybrat." Řekl ironicky Nino a sedl si na židli. "Pojď." Řekl a táhl mě za sebou. Sedl si na židli a mě si dal na klín. "Můžu sedět vedle tebe." "Není to jedno?" Řekl a ušklíbl se. Pokrčila jsem rameny a sáhla po sklenici, která byla na stole. "Kořalka?" Řekl pobaveně Adrien a vzal mi sklenku z ruky. Rázem ji hodil do sebe. "Hele!" "Sorry jako." Obmotal si svoje ruce kolem mého pasu. "Nebuď uražená. Tak jedou dámy, tak jedou páni." Začal se mnou házet. "Nech toho." Pousmála jsem. "Nino?" "Ano?" "Můžeš ho za mě praštit?" "Pokud je to tvým přáním."

Adrien

"Tak zase někdy bro." Řekl jsem a poplácal ho po zádech. "Čau!" Řekli jsme zaráz a já si vzal Mari do náruče. "A jde se domů." Řekl jsem Marinette, která v mé náruči usínala. "Umím-" Zívla si. "Chodit." Řekla a sápala se z mé náruče. "Nech toho, nebo si tě přehodím přes záda." "Hm." Řekla otráveně a víc se do mě zachumlala.

Marinette

Probudila jsem se na bolest hlavy. Posadila jsem se a všimla si, že jsem v posteli. Popravdě řečeno, nevím jak jsem se sem dostala. Pamatuji si, že jsem byla u Adriena. "Dobré ráno." Křikl někdo vedle mě. "Pšš!" Vydala jsem ze sebe zvuk a u toho jsem měla položený ukazováček na svých rtech. "Co pak?" Řekl udiveně Adrien. "Nech toho." Otočila jsem se na druhou stranu. "Co se stalo?" "Poměrně nic důležitého." Pokrčil rameny. "Bolí mě hlava a mám hlad." "Tady máš prášek a vodu." "Děkuji." Řekla jsem a spolkla svůj prášek. "Udělám něco k jídlo." Řekl a odešel.

"Bylo to výborné." Pousmála jsem se. "Já vím." Nad jeho větou jsem protočila panenkami. "Egoisto." "Popravdě řečeno, ta snídaně byla hotová. Já ji jen donesl." Mrkl na mě a pousmál se. "Lhát se nemá, pane Agreste." Pousmála jsem se a šla za ním. "Chceš mě potrestat?" Na tváři mu hrál úšklebek. "Ano, ale jsem až moc hodná." Mrkla jsem na něj a odcupitala do své koupelny. "Kam jako jdeš?" "Jsi snad slepý? Do koupelny."

"Co budeme dělat?" Přisedl si ke mně Adrien a vypl televizi. "Hele! Pusť to tam." "Ne." Řekl rázně a ovladač hodil do kuchyně. "Moc vtipné pane Agreste." Zvedla jsem se a šla si pro ovladač do kuchyně. Ohnula jsem se pro ovladač a zvedla ho ze země. "Skvěle! Rozbil jsi to!" Uraženě jsem si k němu sedla. "Co budeme dělat?" Zeptal se mě znovu. "Nevím." Pokrčila jsem rameny. "Nechceš si zahrát karty?" Řekl z ničeho nic. "Tak jo." "Prší? Autobus nebo uno?" "Tak třeba uno."

Ahuj  :3

OMG! 51K PŘEČTENÍ?! JAK?! MOOOOOOC DĚKUJI! <3 <3 <3 :* Nevím jak jste to dokázali. :D

Názory?

Pokud budete chtít, udělám stream na instagramu, takže mi můžete psát jestli ANO nebo NE.

Tak u další kapči ahuj <3

PS sry za chyby