Marinette

"Něco jsem ti říkal!" Odchytil si mě Lukas. "Adrien mě držel." Řekla jsem neslyšně. "To je mi jedno! Mělas utéct!" Napřáhl se a dal mi facku. Chytila jsem si tvář a po tváři mi stekla slza. "Ještě jednou a-" "Zbiješ mě?! Jsi ubohý." Přecedila jsem přes zuby. "Nedovoluj si. Dnes jdeme na večeři. A je mi jedno jak se vymluvíš Adrienovi." Zašeptal a odešel. Šla jsem do své třidy a sedla si vedle Natali. "Ty jsi brečela?" Zeptala se mě. "Ne." "Vidím to na tobě. Co se stalo?" "Slib mi, že na Lukase zapomeneš." "Proč?" "Je děsný." "Vím. Je děsný, hrubý, povýšený, ale i přesto ho mám ráda." Pousmála se a otočila se na Lukase, který si hrál na mobilu. "Je to vůl." Řekla jsem a otočila se na Adriena, který mlátil do lavice pravítkem. Najednou přišla učitelka. "Adriene? Co to děláš?" Zeptala se ho. "Hraju si." Ušklíbl se. "Tak toho nech." Odešla a Adrien znovu začal bouchat do lavice. Pousmála jsem se nad tím.

"Kam jdeš?" Zeptal se mě Adrien, když jsem chtěla odejít. "Za Natali." Obešla jsem ho. "Kam jdete?" "Do kina."

"Trvalo ti to dlouho." Zavrčel. "Buď rád, že s tebou jdu." Přecedila jsem pře zuby. "Nedovoluj si." Chytil mě za ruku a táhl mě za sebou. "Kam jdeme?" "Na večeři." Po chvilce mě pustil. "Tady." Ukázal na restauraci a otevřel mi dveře. "Poděkuj." Chytl mě za ruku a já se zastavila. "Děkuji pane." "Hodná." Protočila jsem panenkami a sedla si ke stolu. "Co si dáš?" Pokrčila jsem rameny. Po chvilce k nám přišel číšník. "Dobrý den, co si dáte?" "Vaši specialitu." Řekl Lukas a podíval se na mě. "A co vy slečno?" "To samé." "A něco k pití?" "Bílé víno." Řekl Lukas a číšník odešel. 'Proč jsem tady s ním? Chci být doma. Co dělá Adrien?' Říkala jsem si pro sebe. 'Adrien tě nezajímá.' "Prosím." Řekl číšník a dal přede mne jídlo. "Děkuji." Pousmála jsem se. "Tak co je u tebe nového?" Začal konverzaci Lukas. "Opravdu tě to zajímá?" "Ani ne." "Tak vidíš." Řekla jsem a snědla sousto, které jsem si dala na vidličku. "Proč se tak ke mně chováš?" Zeptala jsem se. "Chci tě. Toť vše." Ušklíbl se. "Mě nikdy nebudeš mít." Pousmála jsem se.

"Kolikrát ti mám říkat, ať držíš hubu?!" Přitlačil si mě víc na zeď. "Pusť mě!" Umlčel mě polibkem a já ho kopla mezi nohy. "Tohle už nikdy nedělej! Nebudeš mě zneužívat!" Křičela jsem po něm. "Počkej zítra po škole!" Zaslechla jsem za sebou.

"Kde jsi byla?!" Vyslýchala mě mamka, která se o mě bála. "V kině s Natali." "Tohle si nech pro někoho jiného. Adrien jí volal a ptal se jí, kde jste. Říkala, že je doma a dívá se na televizi." 'Sakra.' Řekla jsem si pro sebe. "Kde jsi byla?" "Venku." "S kým?" "Sama." Sedla jsem si na gauč. "Nelži mi!" "Dobře! Byla jsem venku s Lukasem! Stačí?" Vyjekla jsem. "Kdo je Lukas?" "Spolužák, kterého nenávidím." "Tak proč jsi byla s ním venku?" "Protože to chtěl. Jdu do pokoje." Řekla jsem a šla do svého pokojíčku. Přivřela jsem dveře a šla do koupelny. Svlékla jsem ze sebe oblečení a šla do sprchy. Pustila jsem vodu a namočila si vlasy. Voda mi stékala po nahém těle. V koupelně se dělala pára a já zavřela oči. Vzala jsem si šampon a nanesla ho na vlasy. Po chvilce jsem vypla vodu a vylezla z koupelny. Omotala jsem si kolem sebe ručník a hledala pyžamo. "Hledáš tohle?" Otočila jsem se a spatřila Adriena s mým pyžamem na posteli. "Vrať mi ho." "Popros." Zašeptal. "Prosím." "Ještě jednou." Ušklíbl se. "Už toho mám dost! Nenávidím Lukase! Proč mi tohle dělá?! A ty tomu nijak nepomáháš!" Přišla jsem k němu a vytrhla mu z ruky pyžamo. Šla jsem do koupelny a tam se oblékla. Lehla jsem si do postele a přikryla se peřinou. Najednou někdo nastartoval motorku a odjel. 'Adrien.'

Ahuj lidi :3

Doufám, že se další kapča líbí : D

Názory?

Tak u další kapči ahuj <3

PS sry ta chyby