"Dobré ráno." Přišel ke mně Adrien. "Jak pak se ti spinkalo?" Přisedl si ke mně. "Je ti dobře?" "Ano." "Mě se zdá, že máš horečku." Sáhla jsem mu na čelo. "Dotýkej se mě častěji." Zapředl a pohladil mě po ruce. "Docela se tě bojím." "Nemáš proč." Vedle mě si někdo odkašlal. "Dobré ráno. Za chvilku vám donesu snídani." Uklonila se a odešla. "Jak se jmenuje?" Pokrčil rameny. "Ty neznáš jméno služky, která tady pracuje přes dva roky?" "Dalo by se to tak říct." Uchechtl se. "Jsi neskutečný." Protočila jsem panenkami.

"Prosím." Položila přede mě polévku a odešla. "Dobrou chuť." Řekla jsem a vložila si do úst lžíci s polévkou. "Je vynikající." Uznala jsem a zahleděla se na obraz, který vysel na zdi. "Vystydne ti to. Papej." Pobídl mě. "Tak jinak." Podívala jsem se na Adriena, který držel mojí lžíci. "Otevři pusinku." "Co?" "A jedna za maminku." "Co-" "Šikovná holčička." Pochválil mě. "A jedna za pejska." "Nech-" "No jen papej." Propalovala jsem ho pohledem. "Nemrač se, nebo nebude odměna." "Jak-" "A jedna za Adrienka." "Nem-" "A jedna za kočičku." "Chceš vyjmenovat celou naši rodinu?" "A jedna za tatínka." Sklopila jsem pohled. "Promiň. Už asi nebudeš, že?" "Ne." "Ale odměnu si zasloužíš." Mrkl na mě a vytáhl nanuk z mrazáku. "Kdo je poslušná holčička? No ano. Ty." Ukázal na mě a podal mi nanuk. "Nemluv na mě jako na dítě. Děkuji."

"Nechceš jít do kina? Docela se nudím." Ozval se hlas mé kamarádky Natali. "Nemáme se náhodou učit na test?" "A z čeho píšeme?" "Z dějepisu." "Tak ten umím. Tak co?" "Co tam dneska dávají?" "Krásku a zvíře."

"Nevím proč s námi jdeš." Propalovala jsem Adriena pohledem. "A proč bych nemohl?" Pokrčila jsem rameny. "Bude to zábava." Ušklíbl se a pokračoval v chůzi.

Ahuj lidi :)

Doufám, že se další kapča líbí :D

Názory?

Tak u další kapči ahuj <3