#26


Marinette

"Hej! Krásko!" Zakřičel někdo za mnou. Neotáčela jsem se a dál si povídala s Natali. "Ty mě neslyšíš?!" Otočil si mě Lukas k sobě. "Odpal." Zasyčel na Natali a ta se rázem otočila a šla ke skříňkám. "Co to mělo znamenat?" "Co?" "Ty dobře víš co." "Tvoje koule si o to říkali." Propalovala jsem ho pohledem. "Tak takhle ne." Zasyčel a přitlačil mě na zeď. "Víš co jsem ti včera slíbil?" Jeho dech se odrazil od mé pokožky a já se zachvěla. "Já ne." Otočila jsem se a zahlédla Adriena. "Co ty tady?" Pustil mě a já si stoupla za Adriena. "Zjevně se jí to nelíbí." Přecedil přes zuby a chytil mě za ruku. "To mě nezajímá. Ta kráva si to zaslouží." "Hele! Já nejsem žádná kráva!" Pustila jsem ho a šla až k Lukasovi. "Nech toho." Chytil mě opět za ruku. "On za to nestojí."

"Natali? Já se na tebe nezlobím." "Já vím, ale měla jsem tam zůstat." "Přišel pro mě Adrien." "Opravdu? Vždyť říkal, že za to nestojíš." "Co?" Pokrčila rameny. "Šla jsem za ním, že tě drží Lukas a ho to nezajímalo." Uchechtla jsem se. "Natali?" "Ano?" "Musím ti něco říct." "Poslouchám." Nadechla jsem se a vydechla. "Moje mamka a jeho otec se budou brát." Řekla jsem na jeden výdech. "Opravdu?! Tak to blahopřeji." "A Adrien bude můj nevlastní bratr." "Cože?!" "A ještě jedna věc tu je." "Ano?" "Vyspala jsem se s Agrestem." Řekla jsem neslyšně. "Cože?! Jak?" "No víš jak jsme byli na té party?" "Ano?" "Tak tam."

"Adriene Agreste stůj!" "Ano zlatíčko?" Otočil se na mě. "Vrátíš mi ten mobil?" "Málem bych zapomněl." Vyndal ho ze své kapsy a podal mi ho. "Díky a taky díky za to ráno." Obrátila jsem se a vrazila do Erika. "Promiň." Řekla jsem neslyšně. "To je dobrý."

"Už jsem doma!" "Marinette?" "Ano?" Sedla jsem si do gauče. "Musím odjet." "Už zase?" "Promiň. Adrien se o tebe postará." "Vždyť jsem starší." Uraženě jsem na ni hleděla. "Nejsi." "Nejsi." Napodobila jsem její hlas. "Já to slyšela." Propalovala mě pohledem. "Dokážu se o sebe postarat." "Já vím. Jídlo máš-" "V kuchyni." Dořekla jsem její větu. "Neprovokuj." "Neprovokuj." Znovu jsem jí napodobila. "To nemá cenu." "Ano, nemá."




Ahuj lidi : 3

Doufám, že se další kapča líbí :P

Názory?

OMG za chvilinku překonáme 9K přečtení :OOO DĚKUJI VŠEM!!! <3 <3 <3

Pro každého tu mám imaginární kofolu XD máte ji před sebou XD chutná? XD

PS - sry za chyby ( ach ta čeština : D )

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top