Marinette
"Tak co? Chutná?" Zeptala jsem se, když jsem zaslechla mlaskání. "Jako od babičky." Pohladil si břicho a vstal. "Mám to brát jako kompliment?" "Ano." Odpoví jednoznačně. "Co budeme dneska dělat?" Zeptala jsem se Adriena, který si právě sedl do křesla. "Tak já bych o jedné aktivitě věděl." Ušklíbl se. "Jsi nechutný." "Já vím." Vstala jsem a šla k němu. "Mohl bych zavolat Nin-" "V žádném případě cukrouši." Propalovala jsem ho pohledem. "Cukrouši? To už spíš sexouši." Dodal a přitáhl si mě. "Sedni." Ukázal na svůj klín. "Díky nechci." "Já jsem se tě neptal." S těmi to slovy mě stáhl k sobě. "Šikulka." Dal mi pusu do vlasů. "Já jsem si ty vlasy umývala. Teď můžu znovu." Podívala jsem se na něho. "Co tak koukáš?" "Zabijím tě pohledem."
"Adriene?! Pusť mě dovnitř!" Křičela jsem po něm. "Promiň, neslyším tě!" Zařval přes hudbu. "Vypni to!" "Brouku." Otevřel dveře a opřel se o futra. "Nesmíš to tak prožívat." Poslal mi vzdušný polibek. "Jestli dovolíš." Obešla jsem ho. "Ráda bych to vypla." Protočil očima a vzal mě za ruku. "Madam." Podíval se na mě. "Smím prosit?" Mrkl na mě a přitáhl si mě k sobě. "Musím ještě něco zařídit." Namítla jsem a pokoušela se mu vytrhnout ze sevření. "To počká. Já jsem přeci důležitější." Ušklíbl se. "Mám pro tebe jedno slovo." "Ano?" "Egoisto." Vytrhla jsem se mu a bouchla dveřmi.
"Marinette? Nechceš si jít zaplavat?" Otevřely se dveře a v nich stál polonahý Adrien. "C-co?" "Půjdeš?" "Kam?" "Plavat." "T-tak jo." Proč tak koktám? Vždyť se mi nelíbí. "Tak já počkám u bazénu."
"Princezna se ráčila doplazit." Uchechtl se. "Nemohla jsem najít plavky." Zamračila jsem se. "Tak to bude nějaký trest." Vylezl z vody a šel ke mně. Když se ke mně blížil zavřela jsem oči. Místo toho abych už byla ve vodě uslyším žblunknutí, no spíš tsunami. Otevřela jsem oči a spatřila nadávajícího Adriena. "Co je?" "Uklouzl jsem!" Začala jsem se smát. "Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp." Přecedil přes zuby a stáhl mě k sobě.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top