#12

Marinette

"A ještě tohle." Hodil něco do vozíku na nákup a utekl do uličky. Co zase dělá? Řekla jsem si pro sebe a šla za ním. "Chytej!" Hodil po mně špagety. "Stůj!" "Co je?" Otočil se na mě. "Tohle nemáme kupovat." "Já vím, ale já si to můžu dovolit." "Aha, tak to je jiná." Řekla jsem ironicky. "Já vím." Ušklíbl se na mě. Protočila jsem panenkami a hodila chleba do vozíku.

"Tady ne, je tam důchodce." Řekl pobaveně Adrien a šel jinam. Stoupli jsme si za paní, která se po chvilce otočila. "Já jsem taky důchodce!" Řekla chraplavým hlasem. "O-omlouváme se. On to tak nemyslel, že ne?" "A jak bych to měl myslet?" Ušklíbl se na mě. Stařenka jen zakroutila hlavou a otočila se. "Blbečku, mluv příště potichu." Okřikla jsem ho a suroviny vyskládala na pás.

"Už jsme doma!" Zavolala jsem na celý dům. "Nikdo tu není. Kromě služek." Řekl z ničeho nic Adrien. "Jak to?" "Otec odjel na jednání a tvoje mamka s ním." 'Jak to, že o tom nevím?' "Aha." Šla jsem do kuchyně a začala vybalovat nákup. Najednou se kolem mého pasu obmotaly něčí paže. "Zase?" "Problém?" Řekl a pousmál se. "Jo, chci dělat palačinky." "Na to máme služky." "Tak to jsem nevěděla." Řekla jsem ironicky a odstoupila od něho. "Tak teď už to víš." Ušklíbl se. "Neprovokuj." "Neprovokuji."

"Řekla jsem ti, že si jenom odskočím." Zabíjela jsem ho pohledem. "Chtěl jsem ti pomoct." Uchechtla jsem se. "A jak mám dát tu palačinku dolů?" Začala jsem si stěžovat. Protočil panenkami a přisunul si židli. "To nech na Mistrovy." Stoupl si na židli a pokusil se zdělat palačinku ze stropu. "Co blbneš?!" Adrien se začal smát. "Nech toho!" Zdělala jsem si palačinku z hlavy. Najednou se mu zamotaly nohy a spadl na mě. "Karma!" Začala jsem se smát. "Jsi moc těžký. Slez ze mě." "Nejsem, to jsou svaly." "Prostě si přiznej, že jsi přibral." "Nepřibral!" "Štvu tě?" "Jo." "Awww, jsi sladký." "Já vím." "Tvoje ego je moc velký." "A tvoje moc malý." "A slezeš už?" "Ne, mně se tady líbí." Přiblížil se ke mně a olízl mi ucho. "Fuj!" "Jaký fuj? Ty jsi fuj." "Tohle nahlásím policii!" "Chci tě." Zapředl mi do ucha. "Ale já tebe ne." "To je mi jedno." "Slez ze mě." "Něco za něco." Řekl a olízl si rty. "Dobře, ty ze mě slezeš a já tě za to nezabiju." "To zní dobře." Stoupl si a podal mi ruku. "Madam." Políbil mě hřbet ruky a odběhl.



Ahoj lidi :)

Doufám, že se další kapča líbí :*

Omlouvám se za chyby

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top