Yoongi zarýval nehty do povlečení tak, že se divil, že v něm neudělal díry, zatímco se tak prohýbal v zádech div mu nepraskla páteř.

Vyšší přirážel a u toho jednou rukou jezdil po jeho hrudi a bříšku. Líbilo se mu jak téměř křičel slastí a svijel se pod ním jako bezbranná žížalka.

,,Kurva..." zavzdychal a pevně chytil jeho bledá stehna, aby si ulehčit práci.

Blonďáček opravdu hlasitě vzdychal přes celou místnost. Tempo bylo vysoké, jeho velikost byla až nereálná a navíc se nesutále zvládal trefovat na jeho citlivý bod. Pořád a pořád, dostával se hlouběji a hlouběji. Bylo to šílené. Nikdy nic podobného nezažil.

Netrvalo dlouho a všechno z něj vyšlo ven. Chtěl chvíli odpočinku, ale Hoseok pokračoval stejne tvrdě a nemilosrdně.

Yoongi věděl s jistotou, že se zítra nepostaví. Také doufal, že sousedi ve vedlejších domech nic neslyšeli, jinak by se hanbou propadl.

Jeho tváře byly vlhké z potu a čerstvých i zaschlých slz. I přes to slastně otáčel očka vsloup, než ucítil ten nejhorší pocit,  který se v tu chcili mohl dostavit. Prázdnota. Zmateně zvedl pohled, ale může stihl cokoli říct, dostal jasný rozkaz.

,,Na čtyři" přikázal tak dominantním tónem, že mu z roho přejel mráz po zádech.

Přestože se celé jeho tělíčko třáslo, přetočil se na všechny čtyři a hned křečovitě se prohnul v zádech, když dostal silnou ránu přes už tak bolavý zadek.

Hoseok samozřejmě zaslechl jeho slastný stén a jen se nad tím pousmál ,,Líbí se ti to..." uchechtl se, přičemž mu věnoval další ránu ,,moje koťátko je masochysta"

Yoongi se kousnul do rtu, ale než mu stihl dát jakoukoli odpověď, byl v něm až po kořen. Překvapeně vykřikl a ze všech sil se snažil udržet sílu ve svých rukou, které ho pomalu zrazovaly.

Neměl čas nad ničím přemýšlet, vnímat čas. Jediné co cítil byl hlubší a hlubší přiraz. Opět okamžitě našel jeho citlivé místo.

Nikdy nic takového nezažil. Ne že by toho zažil nějak moc, nerad poznával nové lidi, takže neměl mnoho způsobů jak na to, ale nic to nezměnilo na tom, že tohle pro něj bylo úplně nové a vzrušující.

Hlas mu začínal vypovídat službu stejně jako jeho hubené ruce. Snažil se z posledních sil, ale už nemohl. Ani nepočítal kolikrát se udělal on sám nebo černovlásek do něj.

Spadnul na lokty a tvář zabořil do polštáře. Dostal několik dalších ran. Bolelo to, ale zároveň to byl ten nejlepší pocit na světě.

Hoseok byl také téměř bez dechu. Tohle malé křehké koťátko předčilo jeho očekávání.

Pevně chytil jeho měkkou půlku, zarudlou od těch ran které mu věnoval a více zrychlil. Věděl že se i jeho výdrž blížila ke konci a blonďaček se už celý třepal v několikátém orgasmu po sobě.

,,H-hos- ahh" Vykřikl chraplavým hláskem, jakoby se mu snažil něco říct, ale už toho nebyl schopný.

,,Ještě chvilku, kluku" zavzdychal a naposledy do něj párkrát přirazil.

Yoongi se svalil na matraci a zoufale se snažil popadnot dech. Už ani necítil tu bolest. Byl celý ulepený od potu, slz a bílého sekretu, který z něj při jakémkoli pohybu vytékal. Chtěl jen zavřít oči spát, ale osud mu opět překazit plány.

,,Hygiena především. Měl bych se o tebe aspoň postarat" Vydechl také celkem bez dechu a sendul si na okraj postele. Aby byl upřímný ani nečekal, že by se blonďaček zvedl a šel s ním do koupelny, proto ho nepřekvapilo když nedostal žádnou odpověď.

Naposledy si s obdivem prohlédl jeho krásné tělo a přitáhl si ho k sobě ,,Tak pojď, takhle nemůžeš spát" uchechtl se a s ním v náručí se vydal do koupelny.

Sprcha nepřicházela v úvahu, proto ho posadil do vany a začal napouštět vodu. Opatrně vlezl za ním a začal umývat jak sebe, tak jeho.

Když se cítil konečně lépe, nechal unaveneho Yoongiho odpočívat v teplé vodě a rozhodl se jít převléct postel. Vylezl jen s ručníkem kolem pasu. Nechtělo se mu, ale někdo to udělat musel.

Poté se vrátil do koupelny a neudržel jeden nenápadný úsměv. Nemohl se na tu jeho roztomilou a unavenou tvářičku vynadívat. Měl pravdu, bylo na něm něco speciálního.

Pečlivě ho osušil a přenesl zpět do postele, kde už nachystal čisté oblečení pro oba.

Yoongi byl stále vzhůru, jen unaveně klížil očkama a neměl žádnou energii dávat jakýkoli pozor na to co se dělo kolem něj.

Ožil, až kdzy už oba leželi vedle sebe. Chtěl zase cítit jeho teplo o které přišel, proto se k němu opatrně přitulil a nasál jeho vůni smíchanou s vůní čistého oblečení a sprchového gelu. Bylo to uklidňující. Byl to ale jediný pohyb který byl schopný udělat. Necítil žádnou část svého těla.

Hoseok kolem něj velmi ochotně obmotal své svalnaté paže ,,Jak se cítíš Sněženko?" Zašeptal a pohladil ho po pocuchaných vlasech.

,,Že se zítra nezvednu" odpověděl tichým chraplavým hlasem a více schoval tvář do jeho hrudníku, jakoby se následující slova bál vyslovit. A taky že ano.

,,A-ale bylo to něco" špitl.

Druhý souhlasně přikývl ,,Po tomhle tě nenechám jen tak utéct... ještě si spolu užijeme spoustu zábavy"

Menší se stydlivě začervenal a znovu nasál jeho úžasnou vůni. Možná si to ráno bude vyčítat, ale teď ničeho nelitoval.

Způsob jakým si hrál s jeho blonďatými vlásky ho uklidňoval, proto jen uvolněně zavřel očka.

,,Krásné sny"

°•°•°•°•°•°•

Yoongi se instinktivně protiskl k nejbližšímu zdroji tepla. Slyšel zvuky klávesnice a cítil že mu do tváře pražilo slunce, ale vůbec neměl energii se zvedat. Bolelo ho celé tělo.

Po chvíli otevřel oči, aby zkontroloval k čemu se tak tiskl.

Hoseok seděl vedle něj s notebookem na klíně a něco na něm dělal. Tisknul se k jeho ruce.

,,Jakpak se cítíme?" Zeptal se aniž by zvedl oči od obrazovky.

,,Bídně" odpověděl a znovu zavřel oči.

Vyšší se jen pobaveně uchechtl ,,Rychle něco dodělám a půjdeme si dát něco na snídani"

,,Nechci, nemám hlad"

,,To bylo oznámení, Sněženko" řekl nekompromisně.

Blonďák byl moc unavený na nějakou odezvu. Prostě jen klidně ležel, než z něj někdo serval peřinu. Nespokojeně zvedl hlavu a ublíženě druhého probodl pohledem ,,No tak!"

,,Řekl jsem že se půjdeš najíst" řekl a pokusil se ho za nohu vytáhnout z pelechu. Samozřejmě při tom dával pozor na jeho poraněná chodidla.

Yoongi se snažil protestovat a vytáhl se do sedu, jenže toho okamžitě litoval. Přísahal že takovou bolest nikdy necítil.

Bolestivě zaskučel a položil se na bok, přičemž Hoseok se začal smát ,,Dávej pozor kluku"

,,To se lehce řekne!" Sykl a pomalu dolezl na okraj postele. Uvědomoval si že měl obrovskou smůlu. Nemohl sedět, ani chodit, a bylo jedno jestli šlo o jeho bolavé zadek nebo pořezané nohy.

Vyšší ho jen pobaveně pozoroval, jak si uvědomoval své možnosti. Vlastně měl jen jednu.

,,Vezmu tě dolů, oba víme že nemáš jinou možnost"

Chvíli se kvůli tomu strkali, než se Yoongi konečně podvolil. Černovlásek ho tedy vzal do náruče a vydal se dolů do kuchyně. U toho pozoroval jeho uražený, ale zároveň stydlivý výraz. Byl prostě roztomilý.

Zatímco Yoongi polykal všechny nadávky, zaslechl nějaké zvuky. Umývání nádobí. Zmateně zvedl hlavu a uviděl dvě osoby, co stály u moderní kuchyňské linky. Jen ze zadu byly nepříjemné povědomé.

,,Dobré ráno Sungie, Minho"

V tu chvíli ho uvědomění praštilo jako balvan. Důvod proč spali v jedné místnosti byl, že dům byl plný.

Oba chlapci se otočili a když uviděli kdo přišel domů, začali po sobě pobaveně pokukovat.

,,Dobré ráno" řekli sborově.

Hoseok položil červenajícího blondáčka na židli u stolu a šel rovnou k lednici ,,Nemate být ve škole? Kde jsou ostatní?" Zeptal se.

,,My dva máme pomáhat s projekty a jdeme do školy později, ale ostatní už jsou dávno ve škole" řekl Minho a umyl poslední talíř.

Jisung přikývl a rozespale se protáhl ,,Doufám že se vám spalo dobře, protože nám moc ne" řekl s pobaveným úsměvem.

Yoongi zahanbeně sklonil hlavu. Naopak Hoseok pyšně mykl rameny ,,Že to říkáte zrovna vy dva"

Oba stydlivě odvrátili pohled a Minho se znovu ujal slova ,,Už půjdeme. Rádi jsme vás viděli, Yoongi" s těmito slovy oba dva zmizeli.

Černovlásek vytáhl nějaké ovoce, ale nečekal, že ho čekal výbuch.

,,Proč jsi mi neřekl že tu někdo je?!" Vykřikl vytočeně.

,,Nikdy jsem neřekl že tu nikdo není" odpověděl klidně a začal krájet ovoce, které vytáhl ,,navíc jsem chtěl slyšet tvůj hlásek" dodal provokativně.

Menší frustrovaně odvrátil pohled ,,Debile... vždyť je mám v nemocnici na starosti! Jak se jim mám teď podívat do očí?!"

,,Klid, jsou to hodní kluci a není jim pět. Ví že sex je součást života každého dospělého. Třeba tihle dva jsou slyšet snad co druhý den"

°•°•°•°•°•

Už to bylo pět dnů, co se viděli naposledy. Také co spolu strávili noc.

Yoongi koukal do zrcadla ve své koupelně a prohlížel si jeho bledý krk. Ještě na něm byly viditelné značky a kousance. Stále ho bolelo sedět na tvrdším povrchu a chodidla měl také obvázaná.

Vzpomínky z té noci se mu stále vracely, stejně jako slova jeho přátel o tom, že by měl zkusit neco nového.

Pokud šlo o tohle, musel jim dát za pravdu. Přestože jeho tělo bylo v naprosto příšerné stavu, cítil se uvolněnější a klidnější.

Rád by ho viděl znovu, ale neměl na něj žádný kontakt. Jediná možnost byli kluci v nemocnici, ale těm se od té doby nedokázal podívat do očí.

Unaveně si promnul tváře a vrátil se do obýváku, když v tom zazvonil zvonek. Nikoho nečekal, proto ho zajímalo kdo to byl.

Otevřel dveře a hned se na něj vrhli Jimin a Jin ,,Nazdar Yoongi!"

Menší překvapeně zamrkal ,,Co tady zase chcete?" Zamumlal zmateně.

,,Jsi milý jako vždy" podotkl Jimin, zatímco si vyzouvali boty ,,doufám že dnes nic nemáš"

,,Chtěl jsem navštívit sestru" odpověděl trošku podrážděně z toho, že musel zase měnit své plány.

Před pár dny dostal vyhubováno jako malé dítě. Nejen za to že odešel a nedal jim vědět, ale protože se jim celý další den neozval. Bylo to pochopitelné, byl na to moc unavený. Navíc když viděli jeho krk, hned jim bylo jasné kdo byl ten kamarád co ho našel.

Také tím prasklo, že Namjoon, Jinův přítel se s ním znal.

Yoongi byl až po uši ve své malé lži. Nevěděl co by se stalo kdyby Hoseok zjistil že si ti dva myslí že už spolu spí několik týdnů. Za všechno mohl ten primář!

,,Poprosím ho, aby nás seznámil" oznámil Jin.

,,Ne, to ne!" Vykřikl Yoongi a hodil po nich křupky ,,nemusíte znát každého člověka se kterým jsem se vyspal"

Jimin zavrtěl hlavou ,,Spíš s ním už nékolik týdnů, chci vědět kdo to je, protože o tebe máme strach"

Menší jen zakoulil očima a vytáhl sklenici vína ,,Vy toho naděláte"

°•°•°•°•°•

,,Podtrženo sečteno, bylo to fakt něco!" Ukončil Jimin svůj monolog a prvním zážitku s onou dvojicí. Tae a Kookie, tak je oslovoval.

,,Mě můj Namjoon stačí" zamumlal Jin.

Yoongi jen nepřítomně zakýval hlavou. Dnes se nedokázal soustředit na jejich normální konverzace o vztazích. Jediné na co zvládl myslet byl Hoseok, o kterém od té doby neslyšel. Chtěl by ho zase vidět, klidně jen na ulici. Prohodit s ním pár slov.

Podíval se na hodinky a překvapeně zalapal po dechu ,,Už musím do práce, mám dnes noční! Dopijte to víno a pak běžte, klíče nechce pod rohožkou"