Yoongi nejistě vystoupil z auta a prohlédl si ten klub z venku.

Byla tma, takže vchod krásně svítil neonovými barvami a hudbu slyšel dost jasně. Kolem stáli lidé s cigaretami v rukou, což mu nahnalo chuť na nikotin. Potřeboval něco na uklidnění, protože se nedokázal soustředit.

Výjimečně to nebyl Hoseok, který si ho, jako vždy, chytil za pas, aby se neztratili v davu. Byla to ta malá oválná věcička, se kterou přišel Hoseok.

Uvádělo ho to k šílenství. Mít něco zastrčeného v sobě a dělat, že se nic nedělo. Cítil to při každém kroku, každém pohybu, nemluvě o tom, když seděl v autě.

Ať to však přiznal nebo ne, ten pocit když vibrátor narážel do jeho stěn ho nutil dusit slastný vzdech jak nejlépe mohl.

Muž po jeho boku to viděl a proto si to tak užíval. Ujistil se, že ho pevně držel u sebe a vydal se k baru, kde měli mít sraz s ostatními.

Chtěl aby bylo jasně vidět, komu Yoongi patřil. Znal tenhle klub moc dobře a věděl, že tu bylo několik starých perverzních homosexuálů, ale také mladých kluků, kteří hledali přesně takové koťátka, jako byl jeho Yoongi.

Nerad se dělil a každý, kdo ho znal to věděl. Co bylo jeho, bylo jen jeho. Yoongi byl jen jeho.

Posadil se k baru a čekal, že se i blonďaček posadí, ale on jen stál vedle něj, jako opuštěné kotě. Nechápavě naklonil hlavu, ale když uviděl ty jeho růžové tvářičky a neklidný postoj, věděl o co šlo.

,,Nesedneš si?" rozhodl se ho trošku provokovat.

Yoongi si tiše odkašlal a zavrtěl hlavou. ,,N-ne, seděl jsem celý den"

Vyšší pobaveně pozvedl obočí. ,,Byl jsi v práci a malém jsi mi usnul na klíně jak jsi byl unavený," připomněl mu chvíli, kdy spolu seděli v zamknutých toaletách pro zaměstnance, jakoby se nic nedělo, zatímco celá nemocnice byla na nohou z vraždy jednoho z chirurgů.

,,Víno mě probralo!" odsekl, když v tom ucítil jeho silné paže kolem svého pasu a než se nadál, seděl na jeho klíně. Normálně by se ani nezamyslel a pohodlněji by se u něj zavrtěl, ale za těchto okolností se jen kousnul do rtu, aby nevydal nějaký nechtěný vzdech.

Druhý se ušklíbnul a zatímco jednu ruku nechal na jeho pasu, druhou sklouznul na vnitřní stranu stehna. ,,Vidíš, jak se ti sedí lépe."

,,Nesnáším tě..." vydechl, když v tom zaslechl jemu dobře známý hlas.

,,Yoongi!" zakřičel Jin, který se dral davem, zatímco Namjoon šel za ním, ruce spojené v jednu.

,,J-jinnie..." zakoktal a chtěl se zvednout, ale druhý ho stále držel na svém klíně.

Jin se posadil na barovou židličku vedle nich a jeho přítel si stoupnul za něj, aby ho mohl obejmout kolem ramen. ,,Moc ti to sluší, Jimin ti dobře poradil," řekl s úsměvem.

Hoseok pobaveně pozvedl obočí a podíval se na Yoongiho, který se rozpačitě pohyboval v jeho klíně. ,,Jimin? Ten váš kamarád?" zeptal se.

,,Ano, taky má dnes schůzku," odpověděl Jin ,,vždycky nám pomáhá s tím co si máme obléct, ale Yoongi ho málo kdy poslechne, proto chodí pořád jako emař a bezďák," zasmál se a podíval se na všechny barevné flašky s alkoholem vyskládané nad barem. ,,Objednáme si něco?"

Yoongi stydlivě sklopil hlavu ,,V-vlastně tohle vybíral Hoseok," zamumlal.

Jin překvapeně naklonil hlavu. ,,Oh. No nepřekvapuje mě, že má lepší styl než ty, nic ve zlém Yoongi."

,,Nemůžeš mě urazit a říct nic ve zlém!"

,,Ale no tak, oba víme, že kdybys mohl, chodíš do nemocnice v teplácích ušpiněných od rajčatové omáčky a volném tričku."

,,Dobře, klid, mě by nevadilo kdybys chodil takhle oblečený," zasmál se a políbil ho do vlasů, ,,ve všem jsi roztomilý."

Yoongi cítil, jak se mu nahrnulo víc krve do tváří a poraženecky sklopil hlavu.

Mezitím se objevil barman a začal se vyptávat, co jim může nabídnout.

Namjoon si objednal nějaký kvalitní rum, jeho přítel jen vodku s džusem a Hoseok objednal dvakrát colu s rumem.

Všichni to vypili celkem rychle, jen Yoongi si se sklenici roztržitě pohazoval. Nedokázal seděl klidně, ať se snažil, jak chtěl. Na druhou stranu věděl, že byl Hoseok milosrdný. Věděl že hlavní účel té hračky byly vibrace, ale naštěstí to bylo vypnuté. Ne, že by se mu to nelíbilo, ale jakmile by ucítil jakýkoli pohyb, bylo by pro něj těžké držet vzdechy pod pokličkou. Nemohl si to na veřejnosti dovolit.

,,Joonnie, nepůjdeme si zatancovat?"

A tak seděli na baru opět sami.

,,Vidím, že ti nevadí mít něco ve své nenasytné dírce," uchechtl se.

Yoongi se na něj s otráveným pohledem otočil. ,,Můžeš aspoň dělat, že tě to nebaví?" sykl.

Vyšší jen mykl rameny a chytil za boky, přičemž jeho pánev víc zatlačil na svůj klín. Vychutnal si jeho překvapený vzdych. ,,Zábava ještě ani nezačala, zlato." 

Menší nejistě polknul a napil se svého drinku. Bylo to jednoznačné. Dneska neodejde po svých.

Tak jak čekal, po chvíli ho vyzval k tanci. Ačkoli se mu nechtělo, nemohl mu odporovat. Ne s tím vibrátorem v sobě.

Za chvili už stali uprostřed tanečního parketu. Bylo tam spoustu lidí až mu z toho bylo špatně.

,,Uvolni se zlato," usmál se a chytil ho za boky. ,,Pojďme si to užít," řekl a přitáhl si ho do polibku. Druhý se ochotně přidal a položil mu ruce kolem krku.

Mělo to jinou atmosféru než byl zvyklý, ale líbilo se mu to na. Na chvíli mu ani nevadilo, že měl něco hluboko v sobě. Tedy do té chvíle, než ucítil lehké vibrace. Až teď si všimnul, že strčil ruku do kapsy, kde měl nejspíš malý ovladač.

,,Ahh- hej!" vzdychl a pevně se chytil jeho trička.

,,Říkal jsem, že teprve začínáme," ušklíbnul se a krátce ho políbil. ,,Uvidíme jak dlouho vydržíš."

Yoongi pevně semkl rty a opřel si čelo o jeho rameno. Věděl, že byl ztracený. Pokud měl pravdu a tohle byl jen první stupeň, byl ztracený. Už teď cítil lehký třesou ve svých kolenech a ta slast, kterou mu celá akce přinášela ho nutila zarývat nehty do látky jeho příjemného trička.

,,Nesnáším tě..." vydechl, když v tom ho někdo zezadu ovejmul. Byl to Jin.

,,Yoongi, pojďme si zatancovat!" zakřičel na něj přes hudbu.

Blonďák chtěl protestovat, ale Hoseok ho strčil k jeho kamarádovi. ,,Jen si užijte, Půjdu na bar, kde je Namjoon," řekl a zmizel v davu.

Yoongi vytočeně zakoulil očima, jenže než stihl cokoli říct, Jin ho chytil a začal hýbat boky.

,,Stejně jsi magor. Strčit mu to, když jdeme mezi lidi," zamumlal Namjoon.

Černovlásek se jen uchechtl. ,,Chci vědět jak dlouho vydrží," odpověděl a znovu strčil ruku do kapsy s ovladačem. Ze svého místa na svou sneženku dokonale viděl, proto se rozhodl pokračovat. Doteď byl hodný, takže si mohl dovolit ho trošku potrápit.

Zvednul stupeň a vzhlédl blonďáčkovým směrem. Bylo vidět že si intenzity vibrací všiml, ale stále se snažil vypadat jakoby, nic. Bohužel jeho tváře a třesoucí se ruce nelhaly.

Na chvili byl na sebe naštvaný, že mu dal ten volný svetr. Zakrýval jeho rozkrok a on by tak rád viděl jeho malý problém.

Pohodlněji se opřel o bar a napil se svého drinku. ,,Zábava začíná."

°•°•°•°•°•°•

,,Yoongi, není ti nic?" zeptal se starostlivě Jin, zatímco se uvolněně pohyboval do rytmu.

,,J-jo, je mi s-skvěle," vydechl, zatímco si doslova zarýval nehty do dlaně. Snažil se držet ústa u sebe, aby udržel vzdechy slati, které tak moc chtěly ven.

Nedokázal vnímat téměř nic kolem sebe.  Hudba pro něj utichla už dávno a už vůbec nevěděl, kolik času uběhlo. Jediné, co cítil, byly stupňující se vibrace. Už ho to uhánělo k šílenství.

Byl rád, že měl ten velký svetr, protože nebyl vidět ten opravdu bolestivý problém v jeho kalhotách. Nejradši by se o to postaral sám, ale kdykoli se pokusil utéct z parketu, vibrace exponenciálně vyletěly nahoru. Při posledním pokusu se neudržel na nohou a Jin ho musel zvedat ze země, aby ho neudupali opilí lidé kolem.

Doufám, že se ten bláznivý, vražednéý maniak baví....

Viděl jak se na něj od baru křenil a vychutnával si každou kapku potu, která mu ztekla po tváři a každé zachvění.

Najednou ucítil nějaké ruce kolem svého pasu. Někdo ho okupoval zezadu. Překvapeně se otočil a spatřil nějakého muže, kolem čtyřicítky.

,,Ahoj kluku, sám s kamarády?" ušklíbnul se a přitáhl si ho k sobě.

Yoongi si ho projel pochybným pohledem. ,,Vlastně... ahh-" chtěl ho nějak přerušit a odpudit, ale nečekal v náhlý skok vibrací. Hoseok ho stále sledoval.

Začala se mu podlamovat, kolena, ale ten muž ho držel. Byl překvapený, ale držel ho pevně, aby ho zachránil před pádem.

,,Oi, to jsi tolik pil?" zasmál se, jenže bohužel pro něj, Yoongi nedokázal odpovědět.  Kdyby otevřel pusu, nevyšlo by z ní nic jiného než nekontrolovatelný vzdych.

Otočil hlavu směrem k baru a uviděl ten jeho pohled. Soustředil se jen na něj, sledoval každý krok. Ale neusmíval se. Sledoval každý jeho krok a čekal, co udělá. Kdyby se jen tak mohl víc ovládat.

Aniž by si to uvědomil, ten muž ho někam táhnul. Pryč z parketu a Jin nikde.

,,P-počkejte! Ah-" vydechl, ale opět ho přemohl další slastný vzdech a on upadl na kolena.

Člověk by doufal, že ho to odradí, ale naopak. Pevně ho chytil a vzal do náruče.

,,Klid zlatíčko, vím přesně co potřebuješ a já ti s rád pomůžu," pronesl a dál se rval davem.

Yoongi se zoufale zapřel do jeho hrudi ale nemohl nic. Všechna jeho slova přehlušily tiché stény a celé jeho tělíčko se třáslo. Po tvářích už klouzaly první slzy, když uviděl dveře od soukromých boxů.

Hoseokie, pomoc...

Najednou jim někdo zkřižil cestu. ,,Když dovolíte, chlapce si od vás převezmu."

Yoongi zvedl hlavu a přísahal že v tu chvíli se dál na víru. Byl to Hoseok a nevypadal vůbec klidně. Dal by ruku do ohně za to, že mu v očích blýskalo.

,,A to jakým právem?" zavrčel ten muž naštvaně.

Hoseok vytočeně naklonil hlavu sevřel obě pěsti. ,,Právem mých pěstí a nože v mé kapse," sykl a vytrhnul mu svíjejícího se Yoongiho z náruče.

,,Hej! Je můj!" zakřičel a chtěl si ho převzít zpět, ale Hoseok mu podrazil nohy. Normálně by to nefungovalo, ale pod vlivem alkoholu se svalil k zemi.

Spokojeně se uchechtl a podíval se na blonďáčka v jeho rukou. Měl oči plné slz, rudé tvářičky a jeho ústa opouštěly tiché vzdechy a stény.

Jen se pousmál pevně si ho k sobě přitiskl. ,,Čas tě toho zbavit," řekl a vydal se přímo k soukromým boxům.

Yoomgi už toho měl dost, proto se k němu zoufale přitiskl. ,,Prosím~" zašeptal.

Byly to takové malé pokojíčky. Rudé barvy, jen velká postel uprostřed a malá skříňka.

Hodil ho na postel a okamžitě se dostal nad něj. ,,Jsi tak roztomilý, když jsi nadržený." uchechtl se a pevně přitiskl své rty na ty jeho. Neptal se ani na svolení a vecpal svůj jazyk do jeho vlhkých úst a začal je prozkoumávat. Miloval jeho chuť.

Na chvíli se odpojil, aby mu mohl sundat svetr a tílko a opět si jeho rty přivlastnil. Spokojeně mlaksnul, zatímco menší čím dál častěji upouštěl nějaký stén.

Znovu se odtáhl a vytáhnul ten malý ovladač. Tak moc ho už chtěl zničit svým vlastním nádobíčkem, ale zároveň toužil po tom, ho ještě chvíli trápit.