☆ 11》Sukně ☆
,,Nebudu si brát sukni!" vykřikl Yoongi zoufale, zatímco se mu jeho přátelé hrabali ve skříni.
,,Říkal jsi, že to po tobě chtěl," zahihňal se Jimin a vytáhl tu jedinou sukni o které věděl, že ji měl ve skříni. Byla to černá sukně, kterou mu sám ze srandy dal na Vánoce.
Yoongi jen zakoulel očima a posadil se na svou postel. ,,To ale neznamená, že si ji vezmu! Chtít může co chce, nejsem jeho pejsek!" odsekl. Začínal litovat toho, že se jim s tímhle svěřil. Mohl jen doufat, že se neprozradí, žeto co jim napovídal byly všechno lži.
Aby se od nich náhodou Hoseok nedozvěděl, že spolu spí už dva měsíce.
Bylo teprve dvanáct hodin. Jimin a Jin se rozhodli že ho připraví na jejich schůzku a u toho si spolu uvaří oběd.
Nechal je, aby se hrabali v jeho skříni, protože mu přišla nějaká zpráva. Neznámé číslo.
<Unknow>
Doufám že už vybíráš sukni sněženko
Netrvalo mu dlouho aby pochopil kdo psal.
<Yoongi>
Nejsem holka, nejdu v sukni!
<Hoseok>
Ale no tak, sukně jde tak dobře dolů ;)))
<Yoongi>
Nasrat!
<Hoseok>
Kotě má prořízlou pusu, asi chce dostat trest...
,,Co se ták červenáš do toho mobilu!" okřikl ho Jimin, ale než stihl cokoli přečíst, Yoongi mobil doslova odhodil někam na podlahu.
,,Do toho ti nic není!"
Dalo to zabrat, ale nakonec vybrali nějaký outfit, se kterým všichni souhlasili.
Košile různých růžových odstínů, přičemž nezapomněli rozepnout pár vrchních knoflíků. K tomu upouté modré džíny s elegantním bílým páskem. K tomu si plánoval vzít své černé bot, converse. Byly jeho oblíbené, protože si na ně sám vyšil nějaké vzory květin. Bílou nití. Nezapomněl ani nějaké řetízky kolem krku, dva elegantní prstýnky a jednoduché stříbrné kroužky do uší.
,,Bože, tobě to sluší! Kdybych byl top, ojel bych tě!" Vykřikl Jimin a pevně ho obejmul, načež blonďáček jen znechuceně nakrčil nos.
,,Minnie, nemůžu dýchat" Vydechl. Když z něj konečně slezl, natáhnul se pro svůj mobil. Měl jednu novou zprávu.
<Hoseok>
Vyzvednu tě ve dvě
Nadšeně se zahihňal a cítil jak se mu hnala rudá barva do tváří. Cítil se jakoby mu bylo patnáct a chystal se na své první rande do kina. S jediným rozdílem, že jeho oblečení půjde dolů nejspíš hned co překročí práh domu.
,,Yoonnie, ještě nějaký make up, otoč se na mě!" Houkl po něm Jimin, který vyběhl z koupelny s kosmetickou taškou v ruce.
Ačkoli to bylo únavné, dohodli se jen na jednoduchém lesku na rty a černé tužce kolem očí. Kdyby Yoongi dal na jeho názor, skončil by s růžovými stíny a dlouhými řasy.
Podíval se do zrcadla a několik vteřin si sám sebe prohlížel. Byl docela spokojený. I když to vůbec nebyl jeho styl, z nějakého důvodu se mu to líbilo.
,,Yoonji by mi pusu na čelo a Agust řekl že vypadám jak cukrová vata" zamumlal si sám pro sebe a tiše se tomu zahihňal.
Snad se mu budu líbit...
,,Yoongi, jídlo je hotové!"
Společně se najedli a pustili se do umývání nádobí.
,,Měl bych zase zajít ke svatému Heagovi" řekl zamyšleně Yoongi, když uklidil poslední umytý talíř.
Jin si usušit ruce od mýdlové vody a opřel se o kuchyňskou linku. ,,Nebyl jsi tam nedávno?"
Menší opatrně přikývl. ,,Byl..." trošku se pousmál a podíval na vysokou poličku nad ním. Byly tam rámečky s fotkami a barevné papírové figurky. ,,Mám v posledni době rodinnou náladu"
,,Kéž by byli všichni tak hodní a sladcí jako ty" vydechl Jimin a oba si je přitáhl do objetí ,,kluci já vás fakt miluju" zazubil se.
,,N-nejsem milý a sladký!" Odsekl blonďáček dotčeně, ale i přes to se spokojeně schoval v jejich objetí. Normálně by je okřikl a odkopl pryč, ale dnes měl nějaký slabší den.
°•°•°•°•°•
Hoseok zkontroloval čas a poté se spokojeně pousmál. Byl čas vyrazit pro jeho malého prince v bílém.
Zavřel svůj notebook, když v tom se dveře rozrazily a dovnitř vtrhli Felix a Jisung.
,,Máme ty dokumenty co jsi chtěl!" Vyhrkl Jisung a ukázal mu velkou složku, kterou nesl v rukou.
Čermovlásek zaraženě zamrkal ,,Vždyť to měl udělat Minho, říkal jsem že vy dva máte odpočívat!" Vyhrkl vytočeně, ale hlavně starostlivě ,,Teprve před pár dny tě pustili z nemocnice, Felix sotva chodí a ta mise byla nebezpečná!"
Felix okamžitě zavrtěl hlavou ,,Však Minho to udělal! Poslal nám to na mail, abychom ti to vytiskli a donesli"
,,Neopustili jsme budovu, přísahám!" Dodal menší.
Hoseok si zoufale povzdechl ,,Vy jste čísla. Položte to na stůl a počkejte na mě venku, odvezu vás domů"
Oba si vyměnili překvapeně pohledy ,,Ty jedeš domů tak brzo?"
,,Mám schůzku" odpověděl, zatímco si uklízel všechny papíry na svém stole.
Felix pobaveně pozvedl obočí a dal jednu ruku v bok ,,Yoongi?"
Starší rozpačitě zvedl hlavu ,,C-co? Ne! Jděte čekat ven, nebo jedete metrem!" Odsekl.
,,Už chápu proč dnes musíme spát u nás v bytech" zahihňal se Jisung a odešli.
,,Tyhle kluci..." povzdechl si a posbíral všechny věci, které potřeboval.
Za pár minut už seděl v autě a kličkoval uličkami zalidněného města.l ,,Co škola, kdy máte zkoušky?"
,,Až za tři měsíce" odpověděl blonďák.
,,A co kdyby ses za nás dnes přimluvil a Yoongi nám napsal plný počet za praxe..." zamumlal Jisung prosebně.
Hosoek si zoufale povzdechl ,,Asi bych měl říct, že to neudělám, protože musíte být schopní, abyste nikoho v nemocnici nezažili... pak si ale uvědomím že pracujete pro mě a zabijíte lidi v jednom kuse"
,,Bingo" zasmáli se, načež Hoseok poraženecky mykl rameny.
,,Zkusím se ho na to zeptat. Ale na opalátku chci, abyste mi o něm něco řekli" řekl svou cenu. Napadlo ho to jen náhodou. Mohlo by se hodit o něm vědět něco víc a kluci ho znali dlouho.
Felix zamyšleně semkl rty ,,No... je pořád unavený, otrávený a potrpí si na každou drobnost. Všechno na oddělení musí být udělané na sto procent"
,,Ale jakmile vejde k malému pacientovi, stane se z něj milý a starostlivý bráška" zahihňal se tmavovlásek ,,myslíme si že si snaží hrát na drsňáka, ale všichni vidíme že je citlivý. Vždycky když nějaké dítě zemře kvůli nějaké nemoci, dlouho si to vyčítá i když to popírá"
,,Taky miluje mandarinky!"
Hoseok jen zamyšleně zakýval hlavou ,,A nevšimli jste si na něm cokoli, co vás překvapilo?"
Nejdříve na něj nechápavě koukali, protože vůbec nechápali kam touto otázkou směřoval.
,,Myslím že ne. Je slušný a vzorný zaměstnanec. Oblíbenec primáře" řekl Jisung.
Druhý přikývl, ale po chvíli nejistě nakrčil nos ,,Vlastně... jednou praštil otce jednoho dítěte"
,,Yoongi?" Vydechl překvapeně. Věděl že byl trošku nevrlý, ale nenapadlo ho, že by někdy po někom vyjel.
,,Ano máš pravdu!" Vydechl Jisung a pohodlněji se usadil na svém místě ,,pamatuji si to. To byl ten malý chlapec, asi před rokem. Yoongi toho kluka prohlížel a když skončil, byl hrozně naštvaný. Začal křičet, aby okamžitě zavolali jeho rodičům. Když přišli, téměř okamžitě se na toho chlapa vrhnul. Bylo to překvapivé, hlavně když měl skoro dva metry a Yoongi je takový maličký"
,,Taky skončil se zlomeným nosem" zahihnal se blonďák
,,Yoongi?"
Jisung se jen pobaveně zasmál. ,,Ten chlap"
,,Potom nemocnici žaloval, ale nakonec to nějak vyšumělo a Yoongi neměl žádný postih. Doteď nevíme jak" dodal Felix.
,,Asi po dvou měsících přišli znovu. Když chlapce prohlížel, byl opět naštvaný, ale tentokrát nic neudělal"
,,A ten chlap potom zmizel a dodnes se pohřešuje"
,,To s tím nesouvisí Lixie!" Okrikl ho.
,,Ale je to zajímavé" opáčil.
Hoseok překvapeně pozvedl obočí a dál se soustředil na řízení. Měl pravdu, byla to velice zajímavá informace. Chtěl se o něm dozvědět víc, ale vlastně měl víc otázek než odpovědí. Našel si opravdu zajímavé koťátko.
Vysadil je u velkého bytového komplexu a rozjel se k Yoongiho bytu. Už se nemohl dočkat. Tak moc ho chtěl chytit za ty jeho krásné boky, přimáčknout ho ke zdi a líbat ho tak hrubě, že bude mít opuchlé rty ještě několik dní.
Nemohl se dočkat až z něj strhne všechno oblečení a ošuká ho tak, že se několik dní nepostaví. Přeci jen na to měli celé odpoledne.
Zastavil před bytovkou a čekal. Měl konečně chvíli čas se zapřemýšlet.
Všechno v jeho hlavě se točilo kolem té malé blonďaté hlavičky. Neviděl ho jen osmnáct hodin a už mu chyběl, což se mu nikdy nestalo.
Věděl že byl zajímavý od jejich prvního kontaktu. Když do něj v klubu narazil a vyděšeně se schoval v jeho náruči. Pak ta pusa.
Tehdy ho zamrzelo, že mu zmizel, ale nikdy by ho nenapadlo, že ho ještě potká a tolikrát. Musel to být osud, co je neustále spojoval.
Jeho myšlenky však přerušilo jemné klepání na okno auta. Překvapeně otočil hlavu a uviděl blonďáčka, který se na něj jemně usmíval.
Otevřel okýnko a prohlédl si jeho roztomilý outfit ,,Nevidím žádnou sukni" ucedil pobaveně a vytáhl ruku z okýnka, aby mohl obkreslit rysy jeho pasu a boků.
,,Sukni si v životě neobléknu" zamumlal stydlivě.
Vyšší se jen uchechtl nad jeho roztomilostí a znovu nastartoval ,,Tak naskoč"
Blonďaček poslušně přikývl a obešel auto z druhé strany. Jen co se posadil na sedadlo spolujezdce se auto rozjelo.
,,Jaký jsi měl den?" Zeptal se, aby se vyhnul nějakému trapnému tichu.
,,Byli u mě moji přátelé na oběd. Odešli chvíli předtím, než jsi přijel" řekl. Tu část, že ho vyhlížel v okně, jako dítě svou matku už samozřejmě vynechal.
,,Tak to jo... řekl jsem kvůli tobě klukům, aby dnes spali u sebe" řekl.
Yoongi překvapeně zamrkal ,,Copak oni nebydlí s tebou?"
,,Nebydlí" řekl jednoduše ,,mají čtyři byty ve kterých bydlí po dvojicích. I tak občas přijdou ke mně, kde mají vždycky volné pokoje. Zrovna tehdy to byla náhoda že tam byli" vysvětlil.
Menší jen zamyšleně zakýval hlavou. Po tomhle fiasku minule byl tak rozrušený, že se klukům nemohl téměř podívat do tváře. Chtěl pro ně být autorita, ale to s zkomplikovalo, když ho slyšeli vzdychat jméno jejich pěstouna, rádoby staršího bratra. Ponižující.
Najednou ucítil jeho velkou dlaň na svém stehně, proto zvedl hlavu.
,,Doufej, že ta košile půjde rychle dolů, nebo tě opravdu čeká trest ~" pronesl s pobaveným úšklebkem na rtech a silně jeho stehno zmáčknul.
Menší překvapeně naskočil a nervózně odvrátil pohled ,,Na tohle nebudu odpovídat"
Hoseok se jen uchechtl a dál se soustředil na jízdu, aniž by ho pustil. Zanedlouho už v dálce uviděli jeho dům.
Jen co se zavřely vchodové dveře, Yoongi se ocitl uvězněný mezi jeho svalnatými pažemi. Nestihl se ani nadechnout a jeho ústa si druhý zabral kompletně pro sebe.
Spokojeně do jejich polibku mlasknul a položil dlaně na jeho hruď. Rozhodl se, že nezůstane pozadu a proto jemně zkousnul jeho spodní ret.
,,Koťátko si vyskakuje" uchechtl se a jednou rukou ho chytil za pas. Znovu spojil jejich rty a užíval si jak se jejich chutě mísily do sebe. Byl to jen den a už mu to chybělo.
Blonďaček začal prsty jezdit po jeho vypracované hrudi. ,,Koťátko má drápky..." špitl, když v tom ucítil jeho koleno mezi svými stehny. Přibližoval se víc a víc k jeho intimní zóně, což ho donutilo stydlivě vzdychnout.
,,Buď hodný kluk a zatáhni je, nebo tvůj trest bude delší" pronesl podmanivě a chytil ho pod krkem. Jeho stiskl byl pevný, ale ne tak, aby ho začal škrtit. Bylo to gesto, které naznačovalo, aby se podvolil.
Yoongi hlasitě polknul a poslušně přikývl. Nesnášel se za to, že se mu to líbilo a hlavně to, že se tak rychle podvolil. Nikdy takové tendence neměl, ale s ním to bylo jiné. Stačilo jen slyšet jeho hlas, nebo cítit ten hřejivý dotek a padnul by na kolena.
,,Hodný" řekl spokojeně a znovu si přivlastnil jeho rty. Oběma rukama ho chytil za boky, aniž by rozpojil jejich rty a vydal ke schodům. Tam si ho vyhoupl do náruče a šel nahoru do své ložnice.
Yoongi měl pevně nohy kolem jeho pasu a užíval si ten pocit, když s ním zápasil o dominanci, přestože výherce byl jasný.
Ani si to neuvědomil a byl odhozený na postel mezi polštáře. Vhoupnul se na kolena a podíval se na černovláska, který na něj koukal svým podmanivým pohledem.
Neudržel se a jeho očka sklouzly na velkou bouli v jeho džínách. Přestože už ho jednou viděl, byl opět ohromený tou velikostí.
Hoseok se jne uchechtl se chytil ho za zátylek, aby dostal jeho pozornost. ,,Co kdyby jsi předvedl tu svou prořízlou pusu?"
Yoongi okamžitě zakýval hlavou a nevědomky si olíznul rty. Jeho poslední pýcha se vytratila hned co překročil práh tohoto domu.
,,Do toho kluku"
Yo!
Vím, dlouho jsem nebyla aktivní, proto to chci takto před Vánoci změnit!
Pracovala jsem na soutěžní povídce, kterou vám v průběhu týdne vydám. Doufám, že se má práce vyplatila a příběh se vám bude líbit ^^
Také mám v plánu úplně nový příběh, tak buďte ready :D
Posílám lásku a přeji krásné vánoční svátky!
Vaše anonymní holčena <3
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top