,,Jiminnie, já fakt nevím jestli tam půjdu" Vydechl blonďatý kluk v čisté bílé uniformě do telefonu. Pomocí ramene si ho přidržoval u ucha, protože jeho náruč zabíralo plačící batole v růžové dečce.

,,Ale notaaaak, Yoongs, dlouho jsme nikde nebyli"

,,To nemění nic na tom že se mi nechce" odsekl jednoduše, zatímco se snažil malou holčičku utěšit opatrným houpáním sem a tam. U toho nervózně chodil po místnosti s několika postýlkami, protože měl ještě spoustu práce a nevěděl co dřív.

Osoba na druhé straně si jen povzdechla ,,Měl by ses nějak odreagovat, i Jin si všiml, že jsi unavený"

,,Já ale -"

,,Ještě jedna námitka a jsi synem smrti, Yoongi. Jsme teď v obchodě, takže tě pak vyzvedneme z práce. Měj se" řekl a bez dalších slov zavěsil.

Blonďák jen zaraženě zíral do prázda, ale do reality ho vrátila dívenka v jeho náručí. Zoufale si povzdechl a více si jí přitáhl k sobě ,,No jo, buď ráda, že to nemusíš řešit" povzdevhl si a dál se jí snažil uspat.

Po chvíli se to podařilo, proto ji opatrně vrátil do postýlky a konečně si vzal svůj mobil, když v tom uslyšel z chodby něčí houfalý hlas.

,,Yoongi, pojď prosím na pětku!, Jisung potřebuje pomoct!"

Otráveně si prohrábl vlasy a pořádně dívku zakryl. Poté vyběhl na nemocniční chodbu, zatímco si trošku upravoval bílou košili.

Rozrazil dveře pokoje s číslem pět ,,Co se děje Sungie?"

V nemocničním pokoji byl menší kluk v bílém oblečení a s tmavě modrými vlasy. V ruce měl malý kelímek, do kterého se dávají léky a zoufale koukal na  malého osmiletého chlapce, co seděl na své posteli.

,,Nechce mi jíst prášek" Vydechl zoufale, zatímco klučina jen odpudivě odvrátil pohled.

Yoongi si znovu povzdechl. Jisung byl student na praxích z vedlejší střední zdravotnické školy. Bylo jich tu přesně osm a na oddělení se jim přezdívalo Stray Kids, protože první den byli naprosto ztracení. Nejen že došli na špatné oddělení, ale také nedokázali najít ani toalety pro zaměstnance.

Na druhou stranu musel uznat že už se rozkoukali a byli skvělá výpomoc. Když teda opomenul, že některé z nich nachytal, jak si přestávku krátili až moc blízkým intimním kontaktem než by se na oddělení mělo.

Práce s dětmi nebyla rozhodně jednoduchá, hlavně ne ve zdravotnictví. Nejen že děti často nespolupracují, ale jejich rodiče jsou kapitola sama o sobě, proto je třeba být nad míru opatrný.

Měl na to své metody, takže s troškou chytrost mělo dítě do chvilky prášky v sobě.

,,Děkuji, moc jste mi pomohl" řekl Jisung zdvořile, když opustili pokoj.

,,Kolikrát jsem ti říkal ať mi nevykáš, je mi jen dvacet tři let, nejsem o tolik starší" povzdechl si a podíval se na hodinky ,,Co tu vlastně ještě děláš? Máte už být dávno doma" Podivil se.

Menší zmateně naklonil hlavu ,,Vždyť je teprve... to jsem tam byl tak dlouho?! Sakra, Minho už určitě čeká! Mějte se Yoongi a ať vám to rychle uteče" rozloučil se a rozběhl se bílou chodbou pryč.

Yoongi si jen povzdechl a zamířil si to na sesternu, aby mohl zkontrolovat dokumentace.

Ten má energie...

°•°•°•°•°

Yoongi vyšel z nemocnice a rozhlédl se po osobách, které ho měly vyzvednout.

,,Tady Yoongi!" Zakřičel někdo přes celé parkoviště.

Pobaveně se uchechtl a vydal se k bílému autu, ze kterého na něj mávali dva přátelé.

Oba měli hnědé vlasy, ale ten vyšší co řídil je měl o trošku tmavší. Menší seděl jako spolujezdec a na klíně měl  nějaké tašky.

Nasedl do auta a okamžitě se rozjeli ,,Jsem unavený, nikam nejdu" řekl než jim dal jakýkoli prostor.

,,Ani to nezkoušej, Dokonce jsme ti už po cestě vymysleli outfit, že jo, Jinnie?"

,,Spíš Jimin, já to jen odosuhlasil" odpověděl a víc se soustředil na řízení.

,,No, dejme tomu, ale důležité je, že v tom budeš vypadat úžasně!"

,,Ale říkal jse-"

,,Nezájem, Jdeme všichni tři a žádné výmluvy!"

°•°•°•°•

Jimin si nanesl lehkou vrstvu lesku na rty ,,Yoongi už vylez z té koupelny!" Zakřičel, zatímco Jin si upravoval své neformální černé sako u zrcadla.

,,V tomhle nemůžu vyjít ven!" Ozvalo se z vedlejších dveří.

,,Jen pojď, chci tě v tom vidět!"

Netrvalo dlouho a dveře tiše zaskřípaly a Yoongi nejistě vykoukl ven.

Oba se otočili, aby si ho mohli prohlédnout, přičemž zůstali naprosto bezeslov.

Blonďák měl na sobě černé upnuté džíny, ve kterých měl naprosto úžasná stehna. Jakoby si přímo říkal o to, aby na ně někdo sáhnul. K tomu byla volná bílá košile s černým tlustým páskem. Dokonale v tom vynikl jeho úzký pas a hubené tělo.

,,No doprdele..." Vydechl Jin v úžasu.

Menší stydlivě odvrátil pohled ,,N-no -"

,,Vypadáš úžasně! Naprosto skvostně! O můj bože, proč to nenosíš častěji?!" Vykřikl tak nahlas, že to musely slyšet všechny vedlejší apartmány a pevně ho obejmul.

Yoongi překvapeně zalapal po dechu ,,Aah, pusť mě!" Prostestoval, jenže to už se jeho chodidla vůbec nedotýkaly země a Jimin s ním točil dokola, jakoby byl pírko.

Jin si prohrábl vlasy a šel k nim do skupinového objetí ,,Vidím že si po dlouhé době uděláme večer jako na střední" zazubil se a oba ty malé skřítky pevně zmáčknul.

,,Aau, Jinnie!" Yoongi se zoufale snažil dostat z jejich svěření, ale jako vždy to bylo nemožné.

Ačkoli se to nezdálo, oba byli tak silní, že by to do nich nikdo neřekl. Obzvlášť Jimin. Bylo to k neuvěření ale tenhle malý brunet byl záchranář a přeborník ve svém oboru. Proto pro něj Yoongi nebyl vůbec překážka.

,,Fajn, fajn, konec, potřebuju se nadechnout!" Odkřikl je a to už byl konečně volný. S povzdechem si promnul tváře a podíval se na sebe do zrcadla.

Ačkoli se snažil soustředit jen na své oblečení, stejně skončil u své kulaté tváře. Nesnášel každou její část. Buclaté tváře, tmavé oči a nos malý jako knoflík.

,,Ne, nikam nejdu, v tomhle mě nikdo nemůže vidět" Vydechl a zoufale si promnul tváře.

Menší brunet zmateně rozhodil ruce ,,Co to povídáš, vypadáš úžasně!"

,,Přesně tak, určitě okouzlíš nejednoho muže. Kdybys nebyl můj nejlepší kamarád, hned bych kvůli tobě byl dominantní" uchechtl se a chytil ho za jeho roztomilé tvářičky ,,Určitě si někoho najdeš na večer"

Otráveně zakoulil očima ,,Já nechci nikoho na večer, chci klid, abych si odpočinul, protože zítra na mě čekají děti na oddělení a skupina osmi praktikantů, kteří se místo práce olizují na záchodech!" Odsekl a začal si rozepínat košili, aby to ze sebe mohl sundat, když v tom ho Jimin chytil za zápěstí.

,,Ale no tak" povzdechl si a chytil ho za ramena ,,moc. Ti. To. Sluší. Oba na tobě vidíme, že si musíš odpočinout od práce a tohle je skvělá příležitost"

,,Navíc jsi už rok neměl vztah" dodal Jin a zezadu ho obejmul ,,Určitě tam najdeš nějakého sexy dominantního muže, který tě s radostí vezme z klubu domů"

Blondak pohoršením zkřivil tvář ,,Co máš s tou dominancí pořád?!"

V tu chvíli se na něj oba vyčítavě podívali. Vypadalo to zbytečně, neměl proti ním šanci.

Otráveně zakoulil očima ,,Faajn! Ale beru si masku! Kdyby mě někdo poznal, už bych to nevysvětlil!"

°•°•°•°•°•°

,,Joonie, proč mám jít taky?" Zamumlal černovlasý muž, zatímco si oblékat svou černou koženou bundu s krátkým rukávem.

,,Protože jsi za poslední týden zabil deset lidí jen kvůli tomu že máš špatnou náladu. A oba víme že ze tu špatnou náladu máš jen proto že ti chybí dobrý sex. Měl by ses uvolnit a aspoň chvíli si s někým užít"  odpověděl druhý a schoval si mobil do kapsy ,,Bude to fajn"

Menší jen zakoulil očima ,,Nemám špatnou náladu a ti lidi nás chtěli okrást. To že jsem z toho měl lepší den byl bonus" odsekl a naposledy se prohlédl v zrcadle. Černé džíny, šedé tričko a ona krátká bunda. Vypadalo to dobře, musel se pochválit.

Druhý si prohrábl vlasy ,,Dejme tomu, ale normálně by jsi řekl, abych to udělal já nebo ti malí kluci ze zdravky. Potřebuješ se odreagovat, Hoseokie"

,,Stejně tam jdeš jen proto, aby sis mohl znovu užít s tím malým modelem. Pro tvé dobro doufám, ze to není nic vážného"

,,A i kdyby tak co?" Zamumlal.

Hoseok se na něj s vážným výrazem otočil ,,Jsi mafián, vrah a bůh ví co všechno ještě, stejně jako já. Mít kohokoli po boku je nebezpečné pro tebe i pro něj"

Druhý zakoulil očima ,,Neboj, vím co dělám" odbyl ho a vzal své klíčky od auta ,,Tak už pojď. Najdeš si nějakého kluka na noc a bide ti líp"

°•°•°•°•°•°

,,Kde je Jin?!" Zakřičel Yoongi přes hlasitou hudbu, aby ho Jimin slyšel.

Druhý jen mykl rameny ,,Viděl jsem tu toho šedovlasého borce, jak ho potkal před dvěma týdny. Asi se domluvili a teď jsou někde zalezlí" zamumlal a nespokojeně si prohlédl černou masku na jeho tváři. ,,Měl by sis ji sundat, zbytečně zakrýváš svou roztomilou tvářičku" chtěl mu ji sundat, ale blonďaček mu uhnul.

,,Ani na to nemysli. Co by na to řekli pacienti, kdyby se rozkřiklo, že mě tu někdo viděl. V Gay klubu! Vždyť pracuju s dětmi!"odsekl a pohodlněji se zavrtěl na barové židli, zatímco popíjel svůj džus s vodkou. Nebo spíš vodku s džusem.

Jimin s povzdechem zakoulil očima ,,Zbytečně to hrotíš" Vydechl a chytil ho za ruku ,,Pojd si zatancovat"

Menší chtěl začít protestovat, ale to už stali uprostřed tanečního parketu. Všude kolem byli opilí lidé, kteří se osahávali a olizovali jakoby se nechumelilo.

Brunet ho chytil za ramena ,,Jen se uvolni" usmál se a věnoval mu přátelský polibek na tvář ,,hlavně se nestyď" poté se sbalil a zmizel v davu.

Yoongi tam jen zmateně stál, když v tom ucítil, jak ho někdo chytil za pas. Překvapeně vyjekl a otočil se.

Stál tam starší muž, mohl mít tak kolem čtyřiceti. Měl odporně ulízlé vlasy na stranu a slizský úsměv.

,,Ahoj kluku, co ty tu tak sám?" Uchechtl se a pevně si ho přitáhl.

Znechuceně nakrčil nos a pokusil se odtáhnout ,,Dej mi pokoj, jsem tu s někým" zalhal a doufal, že tím dostane klid, ale mýlil se.

Muž ho chytil za zadek a druhou rukou chytil jeho bradu ,,Lži a lži a lži" uchechtl se ,,sundej si tu roušku, ať vidím tvou krásnou tvářičku. Buď hodný kluk"

Yoongi sebou znechucením cuknul ,,Jen přes mou mrtvolu" zasyčel a dupnul mu na nohu. Muž překvapeně vykřikl bolestí, takže měl šanci utéct.

°•°•°•°•°•

Hoseok do sebe nalil rychlého panáka ,,Už tady je ten tvůj model?"

,,Má jméno" sykl druhý.

,,Fajn, fajn, tak za ním utíkej, ať mám klid" uchechtl se, protože na něm viděl, že už byl celý napjatý, aby ho ho konečně viděl.

Starší přikývl ,,Doufám že si někoho najdeš" poplácal ho po rameni a s těmi slovy odešel.

Objednal si ještě nějaký drink a rozhlédl se po tanečním parketu. Věděl že měl Namjoon pravdu. Byl v poslendi době ve stresu a měl by si odpočinout.

Rychlým pohledem si projel každou osobu na parketu. Nikdo ho tu moc nezaujal. Nenazíval by to tak, že měl až tak specifický výběr, spíš mu všichni připadali obyčejní. Hledal někoho zajímavého, kdo ho upoutá na první pohled.

Napil se ze svého drinků a zvedl se. Rozhodl se vetřít na parket, aby měl lepší rozhled. Dral se davem, když v tom do něj někdo narazil. Spíš do něj naběhl, proto instinktivně obmotal své svalnate paže kolem něj, aby neztratil rovnováhu.

Překvapeně se podíval na tu osobu a střetl se s párem překrásných tmavých očí, také překvapených, ale spíše vyděšených. Blonďaté vlasy, ale černá maska přes ústa.

Než však stihl cokoli říct, objevil se u nich nějaký opilý muž ,,Ale zlatíčko, kampak mi utíkáš?" Uechechtl se a chytil ho za pas a chtěl si ho přitáhnout k sobě, přestože byl kluk schovaný v černovláskových rukou.

Chápu, je tu s tímhle chlapem, škoda...

Chtěl ho pustit, když v tom  si uvědomil, že ten kluk ho nepouštěl. Nepohnul se ani o centimetr, spíš naopak. Nešel by snad za ním kdyby byli spolu? Že by ho ten muž prostě jen obtěžoval?

Změna plánu...

Více si ho k sobě přitáhl ,,Ruce pryč z mého přítele" řekl dostatečně hlasitě. Cítil že sebou ten blonďák překvapeně škubl, ale nejspíš souhlasil s jeho plánem.

Muž nespokojeně mlaskl ,,Ha, to určitě. Jen mi ho vrať, máme nevyřízené účty" odsekl a chtěl ho vytrhnout z jeho sevření.

Yoongi překvapeně zalapal po dechu, když ho začal táhnout k sobě, proto se pevněji chytil toho může do kterého narazil. Neznal ho, ale měl pocit, že to byla lepší volba, než ten oslizlý čtyřicátník.

Hoseok naopak začal být otrávený jeho chováním. Obtěžovat ostatní a sahat na ně bez jejich svolení mu přišlo odporné. Pokud nebyl jejich účel je potom zabít, to pro něj mělo jinou váhu ovšem.

I když byl vrah a mafián, byl zásadový a za tím si stál.

Věděl že na opilé může téměř nic nefunguje kromě hrubé síly, ale nechtěl se nechat vyhodit z baru.

,,Promiň kluku" řekl tak, aby to slyšel jen on a strhnul mu masku z tváře.

Černovláske překvapeně zalapal po dechu, ale než stihl cokoli říct, jejich rty se už bezestudu otíraly o sebe.

Chtěl ho odstrčit, ale pak si uvědomil, že buď tohle, nebo ten opilec.

Po chvíli si však Yoongi uvědomil, že to vůbec nebyl špatný polibek. Byl vášnivý s chutí drahého rumu. Také mu nevadil jeho dotyk, což nebylo časté. Bylo málo osob které měly to svolení na něj sahat, třeba ho jen obejmout, protože byl na to citlivější než vypadal.

Aniž by si to uvědomil, zavřel oči a více se do polibku vcítil. Nejspíš na něj už začal působit alkohol.

Také ucítil, že ten nepříjemný stiskl opilého může na jeho pase už zmizel.

Hoseok se též stále neodpojil, ale jedním okem se podíval na toho může. Byl na odchodu. Otrávený, ale na odchodu.

Mohl ho nechat být, ale nechtěl. Nerad to přiznával, ale tenhle kluk byl přesně ten typ, který zaujal jeho pozornost. Nemluvě o tom, jak moc mu chutnala chuť jeho měkkých rtů.

Menší nevypadal, že by se mu to nelíbilo, proto pokračoval a u toho své ruce přemístil na jeho pas. Byl až překvapený jak moc byl úzký.

Yoongi dal ruce kolem jeho krku více polibek prohloubil ,,Díky" řekl v krátké pauze, než se jejich rty opět střetly.

,,Kdykoli" odpověděl a dál si vychutnávat jeho sladkou chuť smíchanou s vodkou ,,Jsi tu sám?"

Menší mu ani neodpověděl, aby nemusel opouštět jeho rty, proto jen něco souhlasně zamumlal.

Hoseok se do polibku pousmál a více si ho přitáhl ,,Přítel, přitelkyně?"

,,Ne, a ty?" Zeptal.

,,Taky ne" řekl a přesunul se z jeho rtu k oušku ,,Co jít někam bokem?" Zeptal se a jazykem udělám vlhkou cestičku až na jeho bledý krk.

Yoongi se pobaveně uchechtl ,,Nespím s lidma jen na jednu noc" Zavrněl a trošku se odtáhl, přičemž jeho ruce stále spočívala na těch skalnatých ramenech.

,,Budeš hrát nedostupného, jo? To chceš víc pozornosti?" Zeptal se s úsměvem a začal prsty šikovně zajíždět pod lem jeho bílé košile.

,,Myslím to vážně" povzdechl si a sjel rukou na jeho hruď ,,Jsi sexy, ale tohle já nedělám. Pokud ti jde jen o tohle, musíš jít hledat dál"

Hoseok trošku zklamaně svěsil ramena ,,Nejsem násilník, nutit tě nemůžu"

Možná násilník jsem, ale ne perverzní...

,,Ale pochybuji, že mou pozornost dnes zaujme někdo jiný než ty" řekl, jakoby doufal, že si to ještě rozmyslí.

,,Bohužel..." řekl a chtěl od něj odejít, jenže Hosoek ho nenechal.

Přitáhl si ho zpět a hladově si přivlastnil jeho rty, zatímco jeho ruka nenápadně zklouzla na jeho zadek.

Blonďáček překvapeně zavzdychal, když ucítil silnou ránu tou velkou dlaní. Nejspíš to měl být takový trest, nebo výčitka.

Navzájem se uchutnávali tak dlouho, než se Hoseok odtáhl. Nechtěl, ale dělal to jen ze slušnosti.

,,To bude asi sbohem. Můžu znát aspoň tvoje jméno?"

Menší si spokojeně olíznul rty ,,Yoongi"

Jen se pousmál ,,Těšilo mě, Yoongi. Třeba se někdy opět potkáme" řekl a chtěl odejít, ale Yoongi ho přerušil.

,,Taky chci vědět tvé jméno" řekl s úsměvem.

Vyšší krátce zaváhal, ale nakonec pronesl ,,Jsem Hoseok".

Yoongi se opět pousmál a naposledy ho líbnul na tvář ,,Také mě těšilo"

Yo!

Slibovaný nový příběh je venku, takže budu moct ráda za každý like a komentář <3

Každopádně jakožto Yoongi stan brečím a doufám že mu na vojně vše půjde dobře!

Nesmím ani zapomenout na naše Stray Kids. Určitě jste slyšeli co se stalo a já doufám že jsou Minho, Hyunjin i Seungmin v pořádku :,(((

V poslendi době se děje věcí...

Každopádně zítra nejspíš vydám další kapitolu, takže se máte na co těšit ^^

Sbohem a šáteček

Vaše anonymní holčena <3