Vzhledem k tomu, že jsem znala Sashu a on mě, vymámit z fetek léky bylo o to lehčí.

„Lexaurin, xanax, zofolt, neurol, tramal, rivotril nebo ritalin?"

Bylo mi strašně trapné to říct před Sashou, ale jinak to nešlo. Logan stál za mnou a kontroloval každé moje slovo.

„Něco, co by mě zabilo."

„Sadie!" Sasha vykřikl, až se na něj pár fetek vyčítavě podívalo, ale tomu nevěnoval pozornost. „Co kurva šílíš?"

„Jen chce být se svým klukem," zamumlal Anton, kluk s mastnými zrzavými vlasy, stojící opodál. Znal mě už delší dobu a věděl, že Logan zemřel, přesto mnou v první vteřině hrklo, že něco tuší. To ale bylo nemožné. S úlevou jsem to okamzitě po tomto uvědomení vyloučila.

„Jak to myslíš?" nadzvedl Sasha nechápavě obočí. Zdálo se mi, že v jeho hlase znělo i zklamání. Ale možná, že jsem si to jen představovala.

„Sadie chodila s klukem, který se jmenoval Logan. Jsou to skoro dva roky, co zemřel. Byli nerozlučný pár, prakticky se nebavili skoro s nikým jiným. Jen Logan si občas došel pro LSD nebo houby pro ty svoje tutoriály."

„Jaké tutoriály, demente? Jsou to rituály!" křikla po něm Lisa, odbarvená špinavá blondýnka stojící opodál.

Šlehla jsem po Loganovi nepěkným pohledem. Tohle mi nikdy neřekl. Jaké rituály dělal? Vždycky mi tvrdil, že drogy nebral ani nezkoušel, a že je tvrdě proti nim. Šíleně zuřil, když jsem si na jedné party dala brčko a kvůli extázi se se mnou několik dní nebavil. Cigarety mi vyčítal pořád, nevadil mu snad jen alkohol, ale s ním to taky nikdy nepřeháněl. Nebo aspoň přede mnou. Co všechno mi tajil?

Logan dělal, jako kdyby si mého pohledu ani nevšiml. Mlčel a tvářil se tak klidně a vyrovnaně, až jsem ztratila nervy. Věděla jsem, že ho tím dost možná naseru, ale jinak to nešlo. Moje zvědavost a zlost mi nedovolila jednat jinak.

„Na jaké rituály to potřeboval?" optala jsem se Antona.

Zrzek se kysele zašklebil a flusl na zem. „Zvláštní, myslel jsem, že ti říkal všechno."

„To očividně ne," odsekla jsem.

„No tak, nebuď hned taková," zamumlal. „Moc se nám nesvěřoval, nebo aspoň mně ne. Nic moc o tom nevím, ale prý se chtěl tak dostat blíž k Satanovi."

Zamyslela jsem se. To by sedělo. Nemohla jsem však dát najevo, že si to opravdu myslím, jinak by si mě Logan podal. Zavrtěla jsem tedy jen odmítavě hlavou.

„To ostatně není až tak podstatné. Chci svoje prášky."

„Takže ty chceš za Loganem," pochopil Sasha.

Přikývla jsem.

„V tom ti nemůžu bránit. Asi to je rozumné rozhodnutí," zamyslel se a odstoupil ode mě.

„Tohle by ti mohlo pomoct," pověděl Anton a podal mi plato nějakých prášků. „Nacpi jich do sebe co nejvíc zvládneš."

Přikývla jsem. „Díky."

Pan Chodící lékárna se usmál a naznačil mi, že by chtěl zaplatit. Nad částkou, kterou si nadiktoval jsem si vduchu povzdechla, ale jinak na sobě nedala nic znát. Už teď jsem ale věděla, že to jsou vyhozené prachy. Snad to budu moct po Loganově definitivním zmizení přeprodat dál.