Rodiče mě přisli navštívit jednou.

„Proč jsi to udělala?" plakala mamka neustále. „A bylo to kvůli Loganovi nebo ne?"

Zmíněný kluk to vše sledoval z nedaleké židle v rohu místnosti a uculoval se. Bavilo ho to, zatímco mě to deptalo. Stále víc a víc. Dozvěděla jsem se, že všechny moje prášky, co jsem měla doma, mi zabavili a stejně tak i žiletku, kterou jsem se holila. Super. Takže budu chlupatá jako yeety, ale hlavně, že budu v bezpečí před sebevraždou, kterou jsem ani neplánovala.

Táta přišel společně s mamkou, ale celou dobu mlčel. Věděla jsem, že jsem ho zklamala. To už jsem nicméně udělala tolikrát, že mi na tom pomalu přestávalo záležet. A sice jsem teď neměla absťák z nedostatku Logana, ale měla jsem ho z nedostatku nikotinu a rodiče mi odmítaly přinést cigarety. Nakonec se jedna sestra slitovala a každý den mi jednu nosila, ale to mi zdaleka nestačilo. Plus mě musela na balkoně držet a být tam po celou dobu se mnou, kdybych z toho metru snad chtěla skočit dolů a rozmrdat si mozek na sračky.

Stejně tak jídlo bylo pěkný hnus. Abych si ale jen nestěžovala, bylo tu i mnoho jiných skvělých věcí. Třeba mříže v oknech. Moje úzkost tak i v Loganově přítomnosti došla na zcela nový level.

Logan mě tu kupodivu skoro vůbec neštval, dokonce mi to začalo připomínat ty časy, kdy byl na tom ještě psychicky v pořádku a neměl potřebu mě vydírat nebo jakkoliv poškozovat. Vlastně k tomu ani neměl důvod, protože jsem se ještě nebavila s Rose... ale takhle myslet nemůžu. Je to jeho vina, ne moje. Já mám právo se bavit s kým chci. A nesmím se za to obviňovat.

Nicméně abych se vrátila k jádru věci. Tady v nemocnici jsem měla jenom jeho a nás vztah to mělo bezpochyby velice dobrý vliv. Vtipkovali jsme spolu, vzájemně se stírali anebo pro zahnání nudy hráli slovní fotbal nebo komentovali podivné reality shows a nudné telenovely v televizi.

Sem tam mě navštívil psycholog, ale ten Loganovi nevadil. Spíš naopak. Říkal mi, co mu mám říkat, abych působila zdravě. V tom se Logan vyznal. Za živa ho jeho rodiče k psychologovi tahali furt. Neustále chodil v černém, nosil okolo krku pentagram, a jeho nábožensky založené rodiče to děsilo.

Sice jsem nebyla nábožensky založená, ale jeho rodiče jsem měla vesměs ráda. Logan je nesnášel, protože se o něj přehnaně zajímali. Nenáviděl, když se ho vyptávali, jak se měl ve škole, řešili s ním každou prkotinu a neustále se ho ptali, jestli něco nepotřebuje.

Nikdy nepochopil, proč jsem mu to tolik záviděla. Nikdy.