„Takže na tu party nepůjdeš?" zvolala Rose zklamaně. Pár lidí se na nás otočilo. Ta holka se prostě nedokázala vyjadřovat tiše.

„Půjdu," vysvětlila jsem stručně. „Ale vezmu si to, co už mám. Takže s tebou nakupovat nepůjdu."

„Dobře," odtušila blondýnka. „Ale je to škoda. Opravdu jsem si to v obchoďáku užila a s tebou by ta sranda byla o to větší."

Nemohla jsem se ubránit úsměvu a zároveň pocitu hanby. Rose v člověku, nebo alespoň ve mně, uměla vzbudit dostatek svědomí na to, abych si to rozhodnutí teď vyčítala. Nevěděla, že to dělám proti své vůli. Mohla jsem být jedině ráda, že mi Logan nezakázal party, i když mi důvod jeho rozhodnutí zůstával neznámý. Možná, že mě má přeci jen aspoň trochu rád.

Přesto jsem se po zbytek týdne snažila s Rose bavit co nejméně to šlo. Pro jistotu. Aby měl Logan pocit, že tráví víc času se mnou a je pro mě podstatnější než Rose. A aby tedy neměl problém mě na tu party pustit. Vypadalo to, že to zafungovalo, protože když jsem v pátek odcházela ze školy, oznámil mi, že bych se měla vydat jinudy. Byl neoblmý, a tak jsem ho uposlechla. Cesta, kterou jsem šla, byla opuštěná a tajemná, ale zároveň tak okouzlující, že jsem se nebála tudy jít. Logan najednou zastavil a pak začal kroužit okolo nedalekého stromu jako pomatená bledá světluška s černými hadry a ofinou v očích.

„Sáhni do toho stromu," sykl.

„Jasný, a něco mi ukousne ruku," protočila jsem oči. Ty jeho šprýmy jsem moc dobře znala.

„Blbost," zavrtěl hlavou. „Věř mi, Sadie. Kdybych mohl, sáhl bych tam sám. Najdeš tam něco, co ti dost pomůže."

Povzdechla jsem si a rezignovaně strčila ruku do díry ve stromu. Ucítila jsem papír. Spousty papíru.

„Vytáhni to," poradil mi Logan stylem, jako by si myslel, že jsem idiot, který by si na to jen sáhl a nechal to tam.

„Teď jsem to chtěla udělat," odsekla jsem a vytáhla hrst těch papírů. Jakmile byly na denním světle, neubránila jsem se užaslému pohledu směrem k Loganovi. V mých rukou byly bankovky. Hodně bankovek.

„A teď spolu půjdeme do obchoďáku a ty si vybereš oblečení," poručil mi, ačkoliv to byl on, kdo mi dnes ráno říkal, abych Rose řekla, že tam nakupovat nebudu.

„Jak to jako kurva myslíš?!"

„Ty nejsi šťastná?" podivil se naoko. „Víš, jak dlouho mi trvalo přijít na to, že si sem jeden podezřelý týpek schovává prachy?"

„Myslela jsem, že jsou tvoje," pověděla jsem zmateně.

„Ne, teď jsou tvoje a už pojď, než se sem vrátí," odsekl netrpělivě. Bylo mi jasné, že musíme odejít. A stejně tak mi bylo jasné, že jestli v obchoďáku narazím na Rose, jsem ve velký prdeli plný celulitidy.

______

Nová část je tady a s ní i oznam, že už se mě Vánoční nálada aspoň trochu dotkla. Včera jsem se totiž setkala s pár úžasnýma lidma z Wattpadu, pokecali jsme a vyměnili si skvělý dárky. ^-^
A Kari dostala vodku:3

Můžete mě zkusit najít. xD Což fakt není nějak extra těžký, no. 😂

Snad jste si víkend užili stejně jako já:3