22

Mlčky jsem šla za Loganem cestou domů. Na tváři mu hrál samolibý úsměv, na který měl snad i právo. Měl mě v hrsti a moc dobře to věděl. Proč sakra nemůžu být silnější? Proč jsem tak zatraceně slabá? Celou cestu se tvářil tak vesele, až jsem měla chuť ho zabít. Jde vůbec nějak zabít mrtvý člověk? Docela jsem si začínala přát, aby mě opustil nadobro.

Přemýšlela jsem nad tím, jaké by to bez něj asi bylo. Nejednou. Měla bych mnohem víc svobody a neměla bych denodenně pocit, že mě někdo sleduje. Moje psychika by se vrátila relativně do normálu a já bych konečně mohla být sama sebou. Když bych si chtěla vyjít s Rose, vyšla bych si. Když bych nechtěla, zůstala bych doma. Nikdo by mě ale k ničemu nenutil.

Možná bych si časem našla i jiného kluka. Živého. A hlavně ne Jasona, proboha. Ten kdyby byl mým mrtvým společníkem, bylo by to snad ještě horší než teď. To jsem si byla jistá.

Odemkla jsem od bytu a Logan vplul dovnitř. Sice mohl dávno projít dveřmi, ale snažil se působit tak reálně, jak to jen šlo. Byl to dobrý tah. Nikdy jsem tak přesně nevěděla, co všechno dokáže. Držel mě v neustálém napětí a stresu a zatraceně dobře mu to vycházelo.

„Nepustíme si South Park?" zavolal na mě z pokoje. Vešla jsem za nim a zavřela dveře. Rozvaloval se na sedacím pytli a dychtivě zíral na vypnutý tablet.

„Nemám náladu," odsekla jsem a svalila se na postel.

„No tak, Sadie," usmál se, jako by mě před nějakou chvilkou doslova nevydíral. „Uděláme si romantický den."

„Seru na tebe," zamumlala jsem a sklopila hlavu do polštáře.

„Láska je jako sraní. Někdy to jde samo a někdy je potřeba pořádně zatlačit."

„Cože?"

„To říkal Cartman v jednom z dílů," poučil mě.

„A?" nechápala jsem.

„Vážně si to nechceš pustit?"

„Tak fajn," rezignovala jsem. „Tobě to pustím, ale já budu v posteli."

„Klidně," přikývl, jako kdyby před chvílí neplánoval romantický den. Samozřejmě, že tehdy myslel jen na sebe a sledování svého oblíbeného seriálu. Byl to sobec.

V tuto chvíli mi to ale bylo jedno. Měla jsem mnohem rafinovanější plán než on. Pod polštářem jsem měla mobil a hodlala jsem se podělit o můj život s Loganem. Ještě jsem netušila jak, ještě jsem netušila komu. Ale věděla jsem, že to už musí ven. Stejně jako sraní.

Pustila jsem Loganovi epizodu a vrátila se zpět do postele. Nastal čas vzít věci do vlastních rukou.

____

Ok, nemůžu se nezeptat. 😂 Kdo z vás taky šíleně miluje South Park? ♥️ Já včera začala další kolo od prvního dílu. xD

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top