Pansy Parkinsonová byla dostatečně trpělivá, aby netlačila na pilu a zároveň, aby postupně pokračovala ve svém plánu. Celé září Snapea úspěšně ignorovala. Na hodinách obrany proti černé magii si ho příliš nevšímala, zato se velice hlasitě bavila se Zabinim a často se hihňala, když jí něco Blaise povídal. Prvního října se dotkla Zabiniho paže a se smíchem pravila: ,,Zlatíčko, ty jsi teda zkaženej!"
V tu chvíli na to Snape nijak nereagoval, ale po hodině oznámil: ,,Pane Zabini, zůstaňte na slovíčko. Slečno Parkinsonová, počkejte venku za dveřmi." Pansy si hodila brašnu přes rameno a zamířila s ostatními spolužáky ven.
,,Držím palce, průšvihářko," řekl posměšně Draco, když ji míjel a pokračoval v cestě do další učebny.
,,Trhni si, miláčku,"" odvětila Pansy a poslala mu vzdušný polibek. Zabini vyšel po necelých pěti minutách, dramaticky zakoulel očima a zašeptal: ,,Těš se. Mám dva tejdny trest."
,,Vstupte, slečno," ozval se Snape.
,,Mám na tebe počkat?" zeptal se Zabini, když za sebou zavírala dveře.
,,Nemusíš, díky. Když tak mě omluv u Křiklana." Vydala se ke katedře velice pomalu a tiše.
,,Chcete se nějak vyjádřit ke svému chování, slečno Parkinsonová?" otázal se Snape a zahleděl se na ni. Pansy položila brašnu na zem a spojila ruce za svými zády, což ji donutilo stát rovně.
,,Omlouvám se, že jsem si povídala s kamarádem." Měla to naplánované, musela nechat akci na Snapeovi. Kdyby provokovala, došlo by mu to.
,,To je vše?" zeptal se Snape. Pansy přikývla. ,,Domníváte se, že jste si pouze povídala s kamarádem? zopakoval přesně její slova. Pansy lhostejně pokrčila rameny. ,,Tak si to ujasníme, slečno. Nebudu tolerovat žádné vaše flirtování s panem Zabinim. Je to nevhodné."
,,Neflirtovala jsem s ním," pravila Pansy.
,,Nebuďte směšná. Ze mě nikdo nebude dělat blázna. Je mi jasné, že se snažíte pana Zabiniho svést, nebo on vás... Nejspíš je to vzájemné."
Pansy se zasmála. ,,Zabini mě nezajímá."
Snape si jen naštvaně odfrkl. Jistěže jí nevěřil.
,,Zdá se mi to, nebo žárlíte?" otázala se a snažila se znít překvapeně. Snape sebou nepatrně trhl.
,,Rozhodně ne," vyhrkl rozhořčeně - a přespříliš rychle. To bylo její vítězství.
,,Vždyť víte, o koho se zajímám. Nemusíte se bát, Zabini není můj typ."
,,Já se nebojím!" vyprskl popuzeně Snape. ,,Nežárlím, nezajímám se o vás, jen se v mých hodinách chovejte slušně!"
,,Nevěřím vám," pravila prostě Pansy.
,,Prosím?"
,,Teď jste mi dokázal, že žárlíte. Jsem si tím jistá." A na to konto pustila své zápěstí a křížila ruce na prsou.
,,Slečno Parkinsonová, vy si koledujete. Zasloužila byste..."
,,Výprask?" dořekla za něj s jemným úsměvem na rtech. Skoro jako by si ani neuvědomovala, co z těch úst vypouští za slova.
,,Jste neskutečná. Okamžitě přestaňte s těmi hloupostmi!"
,,Já vás jen chtěla uklidnit, že se nemusíte obávat, že bych si našla jinýho. Kluci v mým věku mě neberou." Zněla odvážně, ale srdce jí tlouklo jako o život. Snape se zvedl od stolu, rychlým krokem obešel katedru a ve vteřině byl u Pansy. Chytil ji za předloktí a přitáhl si ji prudce ke svému tělu, i tak mezi nimi zůstalo pár centimetrů. Shlížel k ní, lehce se nakláněl, takže cítila jeho horký dech na tváři.
,,Teď pozorně poslouchejte," začal tichým, výhružným hlasem, ,,kdybych náhodou žárlil, tak si můžete být sakra jistá, že bych Zabiniho zpacifikoval jediným lusknutím prstu, protože," přitiskl ji k sobě pevněji, ,,pokud něco chci, tak to dostanu. Zabini - Nezabini, hra - nehra, sázka - nesázka."
Pansy skoro nedýchala. Čekala reakci, to ano, ale ne až takovou.
,,Ale copak, copak, Zalekla jste se snad? Tváří v tvář té možnosti už tak odvážná nejste, co?"
Pansy se mírně třásl hlas, když odpovídala: ,,Možná jsem zaskočená, ale strachem bych to nenazývala." Aby ho o tom přesvědčila, natiskla se na jeho tělo svou pánví. Tento nečekaný kontakt způsobil ve Snapeově těle reakci, která ho vyděsila. Rychle se od Pansy odtáhl.
,,Ale je to samozřejmě jen hypotetické," pravil. ,,Nic získat nechci a už vůbec ne od studentky."
Pansy už mu ale nevěřila. Byla si jistá, že i on něco cítil. Už se blížila ke svému cíli. Teď už couvnout nemohla. A tak se jen lehce pousmála, nahnula hlavu na stranu a otázala se: ,,Jste si jistý?"
Ale nečekala na odpověď, natáhla se pro brašnu, přehodila si ji přes rameno. ,,Mám trest stejně jako Blaise?"
Snape se zamyslel, následně odvětil: ,,To by se vám líbilo! Žádný trest a upalujte na další vyučovací hodinu!"

Pansy už se do hodiny nevrátila, místo toho odešla do dívčích ložnic a celé dopoledne se válela na posteli a četla si magazín Neodolatelná čarodějka. Když se před obědem přišly dívky převléct, Pansy časopis zavřela, upravila si pomačkanou košili a čekala na své spolužačky. ,,Pěkný divadlo," řekla Daphne, která stála u skříně. Pansy se k ní otočila.
,,Co prosím?"
Daphne se jí podívala do očí a pravila: ,,Víš moc dobře, že se mi líbí, přesto se ho snažíš svést."
Pansy se zarazila. Daphne přitahoval Snape? Kdy se to stalo? Jak se to stalo? ,,Tobě se líbí...?" zopakovala po ní Pansy zmateně. Daphne se zamračila.
,,Tohle je tak trapný, Pans. Mohla sis vybrat kohokoliv. Ale ty sis musela schválně vybrat Blaise."
Pansy teprve nyní pochopila. Chtěla svou kamarádku uklidnit, ale štvalo ji Daphniino chování, takže na ni ukázala prstem a řekla: ,,Kdybych se ho snažila svést, tak už spolu dávno spíme. Tak si dávej pozor na to, co říkáš, zlatíčko!"