Zadání:

„Na to, že máš být ten zlý, jsem až podezřele dlouho naživu a nezraněný."

„Na to, že máš být hrdina, ses nechal až podezřele snadno chytit."

No, posuďte sami. Nějak mám pocit, že mám v poslední době nejen psací blok, ale taky pořádně vymleto. :D Nezapomeňte kouknout i na SD_Fanfikce ♥

---

„Jarvisi, přehraj znovu záznamy," požádala Natasha unaveně a opřela se do křesla. „Už to trvá moc dlouho."

„Viděli jsme je přece už několikrát. Co novýho tam chceš najít?" ptal se Bruce a napil se kávy.

Avengers se pomalu začínali smiřovat s tím, že Tony prostě zmizel na nějaký svůj soukromý pozemek, o němž nikomu neřekl. Tedy, věřili by tomu, nebýt těch překvapivých záznamů, které jim Jarvis pustil, a to dokonce bez reptání. Jen tak. Žádné Starkovy zákazy. Celé to zavánělo levotou, která se nikomu nelíbila, ale byli bezbranní. Sledovací zařízení nebylo k ničemu, satelity osleply. Veškeré doktoráty byly Bannerovi k ničemu. Jediné, čeho se dopátrali, byl mobil pod Tonyho polštářem.

„Já nevím," zahučela, podepřela si bradu a odfoukla část ofiny, co se jí připletla před oči. „Musí tam něco být. Nějaké vodítko. Proč by nám to tu jinak nechával tak volně přístupné?"

„Třeba abychom se smířili s tím, co jsme viděli, a dali mu... jim... pokoj?" navrhl Steve a na svou porci lívanců, které společně s Clintem připravili, si nalil notnou dávku javorového sirupu.

Natasha k němu prudce vzhlédla. „Kdy jsi změnil názor, kapitáne?"

Pokrčil rameny. Sám si nebyl jistý. Ze začátku záznamy jen nevěřícně sledoval. Pak byl znechucený. Potom zuřil. A teď? Teď cítil jen prázdnotu v místě, kde míval srdce, dokud mu ho nevyrvali a nepohodili k nohám kamerovým záznamem. „Odešel s ním přece dobrovolně. A neměl modré oči," zamumlal s pohledem upřeným na svou snídani, avšak jak měl ještě před několika okamžiky hlad, nyní se jen rýpal v talíři vidličkou.

Agentka na něj chvíli hleděla a zúžila oči, pro tu chvíli to však nechala být. „Jarvisi, záznamy," zopakovala a zadívala se na interaktivní obrazovku, jež se k nim přisunula ze stěny.

„Co tu chceš?" ptal se Tony překvapeně, když se za ním Loki zjevil, aniž by ho Jarvis informoval předem. Podlaha v obývacím pokoji už byla dávno opravená a nic nenasvědčovalo tomu, že v ní byl ještě před pár měsíci kráter, který způsobil Hulk. „Přišel jsi mě dorazit?" nadnesl, bojovně vystrčil bradu vpřed a mimoděk si zkontroloval, že má náramky na zápěstích. Nový prototyp obleku ještě neměl vyzkoušený.

Loki se mírně usmál, bez pozvání se usadil na barovou židli vedle miliardáře a opřel si loket o pult. „Slíbil jsi mi drink. Promiň, dřív jsem neměl čas."

Povytáhl obočí. „Pozvánka se zrušila ve chvíli, kdy jsi pozval chitauri do New Yorku," prohlásil chladně. „Radši bys mi měl hodně rychle vyklopit, proč jsi tady a proč bych neměl okamžitě kontaktovat S.H.I.E.L.D."

Lokimu zamrzl úsměv na tváři a ve smaragdových očích se mu cosi mihlo. „Neměl jsem na výběr," řekl tiše.

„A to ti jako mám věřit, jo?" ucedil Tony a zasmál se. „Vždycky je na výběr. A já budu tak hodnej, že ti dám taky vybrat. Buď vypadni, nebo tu máš do minuty Furyho s celou základnou."

Loki se okamžitě vypařil.

„Nechápu, proč ho pustil," řekl Bruce jako pokaždé, když se na záznam dívali. „Myslím, že v tom je ten klíč. Něco se muselo stát, co na záznamu není."

Natasha na něj hleděla s vytřeštěnýma očima. „To je ono!"

„Co?" Clint svraštil obočí a nechápavým výrazem by mohl směle konkurovat Thorovi, jenž byl aktuálně kdovíkde.

„V nějakém jiném záznamu musí být ještě něco, co to odstartovalo. Něco, na základě čeho ho rovnou nezabil, když se u něj zjevil poté, co se New York dal jakž takž do kupy," vysvětlovala s planoucím pohledem. Zhoupla se na židli, položila dlaně na stůl a zamyslela se. „Dejte mi chvilku. Já na to přijdu."

„Něco jsem ti přinesl." Loki stál mezi dveřmi v černém obleku a na tváři mu pohrával téměř něžný úsměv. Na první pohled vypadal jako dokonalý stylový pozemšťan. Sáhl do kapsy a vytáhl červenou kouli, jež při bližším prohlížení vypadala, jako by se miliarda galaxií smrskla do toho malého prostoru.

„Co je to?" ptal se Tony obezřetně, ale vstal z křesla a pomalu se k bohu přibližoval.

„Vzácná hornina z Vanaheimu. Stačí jen drobný kousek pro využití celého potenciálu. Myslel jsem, že by se ti mohl hodit," vysvětlil a vložil mu kouli o velikosti pěsti do dlaně.

Tony ucukl, jako by čekal, že se popálí, ale hornina byla naprosto studená. Maličkaté částice se v ní pohybovaly jako v kapalině a rudá barva se odrážela v Tonyho dychtivých zornicích. „A k čemu je dobrá?" tázal se, obemykaje okolo ní prsty.

„Na to přijdeš," ujistil ho Loki a vyrovnal se do prkenného postoje. „Pokud se mi to podaří, přinesu ti ještě. Teď půjdu, než tvé ohromení vyprchá a zavoláš na mne toho jednookého černocha."

„Počkej," ozval se Tony rychle a zlehka se dotkl bohova předloktí. „Skotskou?"

„Nějak ho očaroval," mínil Steve prkenně. Na lívance úplně přestal mít chuť a docela litoval, že tu není Thor, který by to za něj dojedl. Pošoupl talíř ke Clintovi, ale ten zavrtěl hlavou. Bruce si nabízeného talíře ani nevšiml. Povzdechl si. „Thor by nám to určitě vysvětlil. I to, jak se Loki dostal z Ásgardu..."

Něco v jeho hlase přimělo agentku se na něj obrátit. Propálila jej pohledem a vyklenula obočí, jakmile kapitán zrudl. „Nezdá se, že by ti překáželo, že se z toho vězení dostal," nadnesla zamyšleně. Vzápětí její pohled kopírovali všichni přítomní.

„Hloupost," odpálkoval ji nepřesvědčivě a neurčitě při tom mávl rukou. „Byl bych první, kdo by ho tam vrátil."

„Jistě," přitakal Bruce tónem, z nějž bylo patrné, že mu nevěří ani jedno slovo. „Ale na tom asi nesejde. Hledáme Tonyho. Loki se může ke spravedlnosti vydat potom."

„Přemýšlel jsem," zašeptal Loki v šeru ložnice, jež narušovala akorát namodralá záře reaktoru částečně skrytá pod tenkou dekou.

„Nepovídej," ušklíbl se Tony, „ty taky někdy používáš mozek?"

Loki se nadzdvihl na lokti. Deka, o niž se s Tonym dělil, se svezla na stranu a odhalila tak nahý bok. I v šeru byly patrné kapičky potu, jež na něm ulpěly. Obličej přiblížil k Tonyho tváři a černé rozcuchané vlasy mu přepadly přes obličej. „Častěji než ty," ujistil ho chladně a kousl ho. Krátce se uchechtl nad Tonyho zavýsknutím.

„Hej, to bolelo!" ozval se ublíženě.

„To taky mělo," ujistil ho pobaveně, ale pokousané místo políbil.

„To je lepší," hlesl Tony a zabořil mu ruku do kadeří. „Ještě..."

„Později," odbyl ho. Zhluboka se nadechl. „Pojď se mnou."

„A kam?" ptal se smrtelník zvědavě.

„Pryč odsud. Mám to vymyšlené. Půjdeme někam, kde se nebudeme skrývat –"

Tony se posadil a Loki se zařídil podle jeho příkladu. „Jestli tomu dobře rozumím, tak po mně chceš, abych tu všechno nechal, předal někomu firmu, vybodl se na všechny kámoše a na všechno, co jsem vymyslel, a šel s tebou někam, ani vlastně nevím kam."

Bůh přikývl. „A nechal tu identitu Iron Mana. Tu potřebovat nebudeš," doplnil jej mdle.

Tony na něj dlouhé vteřiny hleděl. „Jarvisi, připrav všechno potřebné. Je čas na změnu."

Odpověď programu zanikla v Lokiho vášnivé odezvě.

„Jsem vážně rád, že se to stoplo dřív, než došlo na akci," poznamenal Clint suše.

Natasha pokrčila rameny. „Mě by zajímalo, kdo dělá mámu a kdo tátu."

Steve vydal přidušený zvuk a doslova utekl z místnosti.

„Co mu je?" zjišťoval Bruce zmateně.

„Myslím, že Tony není jediný zamilovaný do Lokiho," usoudila Natasha. „Teda očarovaný. Určitě očarovaný, protože – "

Lukostřelec ji zarazil. „Nech už to být. Vidělas, že šel dobrovolně. Jestli máš pravdu, tak můžeme být rádi, že nám nevzal i kapitána."

Zavrtěla hlavou. „Musí být ještě jiný záznam. Jarvisi!" Nechtěla to vzdát.

„Nemám dovoleno vám ukázat více, agentko."

„Ale je toho více, že ano?" dorážela nabručeně.

„Samozřejmě. Ale nemám k datům přístup. To si pan Stark odvezl s sebou."

„Nabourám se ti do systému a najdu to," slíbila temně.

„Okej, Nat, ale dneska ne. Čeká nás práce," připomněl jí Bruce s úsměvem. „Možná, že když nakopeme pár zadků, tak se nám všem zvedne nálada."

Jarvis sledoval, jak všichni odchází, a kdyby měl obličej, usmál by se. Byl věrný program a svého tvůrce by nikdy nezradil. To však neznamenalo, že se sám nemohl čas od času pokochat záznamem, který „zapomněl" smazat.

„Mám armádu," vychloubal se Loki namyšleně.

„My máme Hulka. A pak ještě tajnou zbraň, o které ještě nevíš," usadil ho Tony a se skleničkou v ruce se k němu vydal.

„Hulka? Ten přece zběhl," odfrkl si bůh a vyhlédl ven z prosklené stěny mrakodrapu. „Nemáte nic."

„Máme mě," prohlásil sebejistě a postavil se před Lokiho. „A já budu tvůj –"

„Co, noční můra?" zasmál se. „Nikdo nemá horší noční můry než já. Mě nevyděsíš."

„To jsem říct nechtěl. Vlastně jsem ti chtěl nabídnout dokonalej sex." Podal mu skleničku, z níž předtím upil. Loki pootevřel ústa a s úžasem na něj hleděl. „ Jsi nějak překvapenej. Neříkej, že ti tohle nabízí každej, to by urazilo moje ego."

„Ne," řekl zmateně, ale v dalším okamžiku ho držel pod krkem. „Vysmíváš se mi?" zavrčel nebezpečně. Sklenice spadla na zem a roztříštila se.

Usmál se, jak to jen se stisknutým hrdlem šlo, a pohladil Lokiho po boku. „Nemáme moc času, než sem přiletí ostatní. Neměli bychom ho promarnit. Hm?"

Kdyby Jarvis mohl, tak by se červenal. To, co se dělo v dalších minutách, z ohleduplnosti přetočil až na moment, kdy Tony seděl ležícímu Lokimu na klíně a něžně jej hladil po hrudi.

„Na to, že máš být ten zlý, jsem až podezřele dlouho naživu a nezraněný," podotkl a zavrtěl se. „Ne, že bych si stěžoval."

Loki si odhrnul vlasy z čela a ušklíbl se. „Na to, že máš být hrdina, ses nechal až podezřele snadno chytit."

„Já chytil tebe. Na udici. Nabídkou, která se neodmítá," usadil ho, překlonil se a políbil.

Loki otevřel ústa k odpovědi, ale už se k ní nedostal. Najednou se z postele přesunul k oknu, okolo něj se mihotala zelená záře a na něm se formovalo brnění. „Musím jít," hlesl pln bolesti. A pak byl pryč.