Byl krásný den.. Slunce svítilo a zpívali ptaci.. Teplé paprsky hřály malého chlapce na světlé kůži, když vyběhl z malého domku na konci města na zahradu..

Byl plný energie, kterou mu do těla vlévalo jasné slunce a čerstvý vzduch. Světlé blonďaté vlásky mu vlály v mírném vánku, který mu na rukách vytvořil menší husí kůži.

Tvář se mu roztáhla do širokého a šťastného úsměvu a v modrých očích mu hráli jiskřičky štěstí. Roztáhl ručičky od těla a nechal se oslňovat jarním sluníčkem.

Nadechl se a do nosu ho udeřila silná směsice vůní květin které kvetly na záhoncích. Kvetly pestrobarevnými barvami a do vzduchu vnášeli až omamnou vůni, při které se vám začne motat hlava.

Svýma modrýma očkama se zahleděl do dáli a usmívá se. V dáli uviděl louky, lesy a v horizontu kousek hor se zasněženými vrcholky. Po loukách občas proběhli srnky a proletěla káňata.

Užíval si tento krásný sluneční den jako každý jiný.. Ale tohle štěstí netrvalo dlouho..

Zrovna stál u plotu a koukal do dáli. Když vtom ho někdo čapnul a přes ústa mu dal nějakou látku. Chtěl křičet o pomoc.. Ale nedostalo se mu hlasu. Měl šílený strach ale i tak se mu povedlo vymanit a kousnout ho do ruky.

,,Mami! Tati!! Pomoc!!" Snažil se vykroutit ze sevření. Ale ten někdo měl moc silný stisk. I když ho mlátil pěstičkou nevypadalo to, že mu to něco dělá..

Pak mu tu látku přiložil k ústům znovu.. Až teď si chlapec všiml že to páchne.. Jako líh nebo něco takového. Začal upadat do bezvědomí a dělalo se mu mdlo.

Ruce mu začaly slábnout a sotva se držel na nohou.. Víčka se mu zavírala i když nebyl ospalý..
Mami... Tati.. Pomozte mi prosím...

Pak přišla tma...
A nejhorších jedenáct let jeho života plných bolesti a utrpení..