Chapter 9.

Otočil jsem se, ale nikoho jsem neviděl.. ,,H-Haló..?" mám docela strach.

Ozval se tichý smích, při kterém jsem ztuhl. ,,Hehe.. Jsi pěkně slabý jak vidím," prostor se zavlnil a najednou tam stál nějaký kluk.. Nebyl ze skupiny.. Neznám ho.

,,Kdo jsi?" zeptal jsem se a stojím u Shira. ,,Jak bych to řekl.. Neznáš mě a to, co ti teď řeknu nikomu nesmíš říct," zmateně jsem na něj pohlédl.

,,Povídej," pobídl jsem ho nejistě a čekal, co z něj vypadne.

,,V táboře je zrádce.. Musíš objevit své schopnosti, abys ochránil ty, na kterých ti záleží.. Jinak všichni zemřou krutou smrtí," řekl doslova neutrálním hlasem.

,,Počkej?! Zrádce?! Schopnosti?! Co tím-" ,,Objev svůj potenciál.. Pak budeš silný..," řekl jen a zmizel.

Jsem teď strašně zmatený.. Kdo to byl?! A co to myslel tím, že je tu zrádce? Buď jsem úplně blbej, nebo já už nevím...

Podíval jsem se na Shira, ale ten se na mě díval jako na blázna..
,,P-Proč na mě takhle koukáš?' zeptal jsem se nejistě.

'Protože teď jsi tu mluvil sám pro sebe.. Děje se něco?' sklopil uši.
Jak.. Mluvil sám pro sebe?

,,A-Ale.. On tu byl! Nějakej kluk! Říkal, že je v táboře zrádce!" nechápu.. Jsem asi v koncích.. Zorničky mám zúžené tak, že jsou to jen malinké tečky.

'Nikdo tu nebyl Moony...,' řekl Shiro a najednou ode mě couvl...To se mě... Bojí...?

Slzely mi oči a pak jsem se prostě otočil a začal utíkat...
'Moony! Počkej!' zaslechl jsem, jak za mnou Shiro zakřičel.

,,Nech mě být!' zakřičel jsem zpět a utíkal do svého stanu.. Musel jsem si to všechno přebrat v hlavě.
Vážně jsem blázen.. Jsem blázen!

Slyším hlasy a vidím někoho kdo tu ani nebyl.. Měl bych vypadnout nebo někomu ublížím...

No... Krásná představa, kdyby mě cestou Misty nepopadla a netáhla mě do kroužku k ostatním děckám.

,,Misty.. Nechci tu být..," zamručel jsem. Ale jen se na mě usmála.
,,Dnes je zařazování nových členů..
Musíš tu taky být..," řekla a postavila mě k ostatním..

To jsem ale nečekal co se stane...

Uprostřed kroužku stál postarší muž, kterého jsem tady ještě neviděl..
Byl na vozíčku a měl již šedivé vlasy..
Na rtech mu hrál úsměv..
Každému by připadal sympatický..
Ale já... Jsem blázen..

Zčernaly mi oči a než stihl někdo zareagovat, vytáhl jsem Misty z opasku dýku a rozeběhl se k němu.

,,Moony! Ne!!!" zaslechl jsem, ale to už jsem toho muže shodil z vozíčku a držel mu nůž u krku. Nemohl se bránit..

Než jsem mu stihl ublížit, chytili mě asi tři kluci a odtáhli mě.
Stale mám černé oči.

Najednou ale jsem se jakoby probral a objevily se mi zorničky. Už jsem jen viděl jak nějaká dívka pomáhala tomu muži na vozíček...

Byl jsem zmatený.. Co se stalo? Proč mě drží, jako bych chtěl někoho zabit?

,,C-Co je? Pusťte mě," koukl jsem na ně zmateně. ,,Jak se opovazuješ!? Zaútočit na vedoucího tábora!" křikla po mě Misty a stoupla si přede mě..

Cože? Já jsem na toho muže zaútočil...? Proč si to nepamatuji...?
,,A-Ale.. To b-bych..," ,,Právě jsi mu držel nůž pod krkem! Kdybych věděla čeho si schopný, nechala bych tě v tom lese chcípnout!" ztuhl jsem a stekly mi slzy..

Nemohl jsem nic říct na svou obhajobu.. Nepamatuji si, co se teď vlastně stalo.. Ale už jsem měl svázané ruce a nohy a byl jsem hozený do jednoho z menších stanu..

To se to krásně posralo! Zasmál jsem se v duchu.. Jsem spoutaný za něco, co si ani nepamatuju a bůh ví, jestli mě odtud nevyhodí.
S Shirem mám zákaz se stýkat i tady.. Prej bych ho mohl navést na vzpouru nebo co..

Potichu jsme se Zasmál.. To se to všechno krásně dojebalo!
Začátek byl pojebaný.. Konec je pojebaný..
Takhle to má přece byt, ne?
Dyť jsem jen v tomhle dobrý.. Zabíjet..

Tekly mi slzy.. Co jsem to provedl? Jsem vážně takový vrah, abych zabil bezdůvodně?
Jsem takové monstrum, abych ublížil někomu, kdo nic neudělal..?

Chci u sebe Shira.. A Bishie.. Chci je tu mít..

Zablokovaly mi i komunikaci s Shirem.. Jsem tu sám..
Byl jsem sám na začátku..
Sám budu i na konci....

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top