Pomáhal jsem s opravou tábora.. Se všemi jsem se smířil a byli jsme dá se říct, že i přátelé..

No a já a Misty..? No.. Tak trochu jsem se s ni dal dohromady a jsme spolu.
Jsem šťastný a usmívám se více, než předtím..

Díky tomu, že jsem schopny zvedat magií věci, se oprava tábora sune ke konci.. Zjistil jsem, že moje magie má jeste větší potenciál. Že jsem při boji nepoužil všechnu magii.. Proto trénuji, abych objevil plny potenciál..

Dneska jsem byl už vyčerpaný.. Sedl jsem si k ohništi a napil se vody.. Teda nevěděl jsem, že magie dokáže tolik vyčerpat. Ale rád pomůžu.. Po chvilce se ke mě přidala Misty a políbila mě.

Polibek jsem ji s chutí oplatil a usmál se do něj. Když jsem se odtáhl, pohladil jsem ji po tváři a usmál se na ni.

Jedine co se zhoršilo.. Je můj vztah s Bishie.. Celkem mě to mrzí.. Je to od té doby, co jsme se s Misty dali dohromady.

Trochu jsem si v duchu povzdechl a začal odpočívat. Přemýšlel jsem, co se děje že se Bishie ode mě straní..

Pak jsem se potichu omluvil a šel se projít.. Hledal jsem Bishie.. Ale nikde jsem ji nemohl najít.. No potom jsem ji našel se Shirem..

,,Myšičko..?" oslovil jsem ji opatrně, ale Shiro se na mě otočil a zavrtěl hlavou. Sklopil jsem pohled a jen jsem k ni položil malou plyšovou myšku a odešel.. Setřel jsem si slzy.

Sedl jsem si k lesu pod strom a zavřel oči. 'Co se děje Shiro? Udělal jsem ji něco?' zeptal jsem se Shira.
'Slíbil jsem ji, že ti to neřeknu, promiň.." řekl Shiro a já si zase povzdechl.

Udělal jsem ji něco? Co jsem provedl, že mě nechce vidět? Ptal jsem se sám sebe a doufal jsem, že mi to přijde říct sama.

Nevědomky jsem usnul..

Probudilo mě až to, když mi Lukas chtěl dát pěstí, ale v klidu i se zavřenýma očima jsem ho vykryl.
,,Co je?" koukl jsem na něj.

,,Vedoucí tě chce vidět," řekl s úšklebkem a ja si povzdechl.. ,,Fajn, už jdu..," vstal jsem a narovnal si kapuci u pláště.

Došel jsem před stan vedoucího a vydechl. Pomalu jsem vstoupil.
,,Chtěl jste mě vidět, pane?"

,,Ano, chtěl, Moony..," řekl klidným hlasem a otočil se na mě s vozíčkem.
,,Posledních pár dní si projevil velkou iniciativu pri znovuobnovení tábořiště.. Čehož si cením..," sepjal ruce.

,,To je samozřejmostí, pane," řekl jsem jen. Přece bych se tu neválel jak prase když tu dostávám jídlo a tak.

,,Upřímně.. Chtěl jsem tě nechat vyhodit kdyz jsi na mě zaútočil," ušklíbl se najednou chladně.

,,Omlouvám se, pane.. Byl jsem psychicky na dně a ovládlo mě to..," řekl jsem a koukl do země. Najednou jsem se mu nemohl podívat do očí.

,,Tvá omluva se přijímá..," řekl a přijel ke mě blíže. ,,Ale jestli se pokusíš někomu tady ublížit.. Komukoliv.. Je z tebe hromádka prachu pro moji zahrádku," dal mi špičku nože k duši..
Polkl jsem a po čele mi sjela kapka potu.

Pak nůž dal pryč a já rychle couvnul..
Popadal jsem dech a dal si ruku k duši.. ,,Teď jdi..," řekl jen a už stál ke me zády.

Rychle jsem odešel z jeho stanu a dal si ruku k duši.. To.. Bylo těsný.
Proč to udělal? Myslel jsem že ho mají všichni za hodného muže, ale bůh ví proč, mám z něj zlý pocit..

Oklepal jsem se a šel jsem se na chvilku projít.. Byl jsem zahrabaný v myšlenkách a nevnímal okolo sebe.

Někdo do mě vrazil a to mě probralo.
Zamrkal jsem a koukl se na ni.
,,Myšičko..?" dřepl jsem si k ni a chtěl ji obejmout..

,,Jdi pryč..," řekla mi a už měla oči zalité slzami... ,,A tohle nechci," hodila mi tu plyšovou myšku, co jsem ji udělal.. Rozeběhla se pryč.

Bodlo mě u duše.. Začaly mi slzy téct po tvářích a dal jsem si hlavu do dlaní.. Co jsem ji udělal?! To mě nenávidí?!

Rozbrečel jsem se na celé kolo a snažil se přijít na to, co jsem provedl, že mě nechce vidět.. Strašně mě to trápí, protože ji mám rád a je to moje dobrá kamarádka...

Chci ji zpět.. Aby náš vztah byl zase jako dřív.. Kdy jsme se bavili o hloupostech a vtipkovali..
Chybí mi to.. Chybí mi její úsměv..

,,Myšičko...prosím... Vrať se..,"