Pohled Azi (__Crying_Girl__ ):
„Takže...?"
„Teď odvedeme Blaze Stonovi. A mise splněna. A tolik peněz na náš účet...!"
„Hah, to je fakt důležitý. Mně spíš zajímá kdo je vrah," zamumlám.
„Pokud se to chceš dozvědět tak dělej," drkne do mě Vi a všichni zbylí se rozjedeme na základnu.

Pohled Breeze:
Podpírám Blaze při chůzi. Annie ho sice ošetřila ale to hned neodezní.

Projdeme lesem. U vchodu obrovské chaty už čeká Stone.
„No konečně, že vám to trvalo," zavrčí a chmátne po Blazeovi.
Sevřu rty.
„Kde je Violet Shine?" chce vědět.
„Šla s námi!" vyjekne Annie, když ji kolem nikde nespatří.
„No nic. Na odměně se dohodneme později," dodá když vidí naše pohledy, „a teď pojďte."
Provede nás dovnitř. Sejdeme ze schodů někam do podzemí. Stone odemkne velké kovové dveře.

Všude okolo jsou klece a na nich jmenovky.
Zabloudím pohledem k první. FOREST CHERRY.

Zalapu po dechu. Stone nás zneužil?
„Počkat. Kdo je teda vrah?" zeptám se.
„To je jedno. Jeden z nich to bude. Uděláme si z nich pomocníky," odvětí Stone.
„Chceš říct otroky," odsekne mu Azi.
Velitel ji zpraží pohledem.

Úplně vzadu je – jak jinak – MOONLIGHT CLAW.
Tichým krokem k cele doklušu. Je tmavá a uprostřed ní sedí mně velmi dobře známý chlapec.
„Moony?"
Neotočí se na mě. Klečí ke mně zády a zírá do země.
„Moony, my nevěděli – "
„Chytili jste mě do otroctví!" zavrčí chraplavě a trhne sebou až zacinkají jeho těžké okovy.
„Myslíš že schválně? Obalamutil nás! Bell ti tohle nikdy schválně neudělala."
„Kde je?" změní náhle téma a hlas se mu promění na vyděšenější.
„Kdo?"
„Bell. Kde je?"
„Ztratila se..."
„A Violet chybí taky, co? Sakra. Musíte odsud vypadnout Breezi." Otočí se na mne, v očích má děs. Evidentně ho něco napadlo.
„Okamžitě."

„No," přeruší nás Stone, „když už jste tady. Mohli by jste se trochu zdržet, hm?" Usměje se zamkne těžké kovové dveře.
„Po dobrém nebo po zlém?" mrkne.

Pohled Bell (LadyAnabell68 ):
„Violet – "
Přivázala mě k židli. Začnu sebou mlít.
„Pššt..." přiloží si prst ke rtům. Blikne ametystovýma očima po tmavé místnosti.
„Něco mi slib, Abbie."
„Co?"
„Řekneš, že jsi utekla z domova, ano? Pokud nechceš problémy, což určitě nechceš," usměje se.
„D – dobře," povzdechnu si.
„Děkuji, jsem ráda že nemusím násilně," mrkne a dá mi pusu na čelo. Otřesu se a vrčivě ji poučím: „Jsem zadaná, a hlavně – jsem hetero."
Přivřu oči.
„Já vím, je to škoda, nemusíš mi to připomínat," odsekne.
„Promiň," pípnu a zahraju lítost. Koneckonců, lepší hrát poslušnou holčičku než být mrtvá.
„V pořádku."
Ne! Ne ne ne ne. Není to v pořádku. Cítím jak mi přejede mráz po zádech.
„Jestli chceš přežít, musíš hrát tohle divadélko, ano?" zamumlá Violet.
„To mi došlo, heh," odfrknu si, „proč tady ale jsme? Proč jsme nezůstali u Stona?"
„Můžeš mi poděkovat," poplácá mě po hlavě, „zachránila jsem ti totiž život. Pokud chceš ale říct dobrou zprávu, Moonlight tam nezůstal, takže by měl přežít. Devadesáti procentní šance. I když, jak ho znám, ty dvě bude chtít zachránit."

„Chceš říct že Annie a Azi umřou?!"
„Šš... Řevem to nezachráníš. Přežijou nebo taky ne. Záleží jestli někdo bude ochotný jim pomoct. Prostě vydrž do konce tohohle celého. Je to jako kdybys po mě chtěla vyspoilerovat film. To by pak byla nuda, ne?"
„Hm..." řeknu nejistě, „a co Steel?"
„Ten je tady," mrkne a rozsvítí. Místnost je plná mrtvol a nástrojů. Zalapu po dechu. Steelovo tělo je na operačním lehátku.
„J – já myslela, j – jak to b – bylo s jeho s – smr – t – tí..." dostanu ze sebe.
„Ach tak," zasměje se, „dočkej času," zopakuje znovu ledově.
Mlčky přikývnu a otřesu se.

Náhle Violet přijde na mobil zpráva. Nespokojeně zamlaská a vytáhne nůž.
„Asi to skončíme dřív než jsem myslela, Bellie."

Tohle je předposlední část :')

Příští dvě kapitoly budou DVA ROZDÍLNÉ KONCE. Jeden HAPPY END a druhý ORIGINÁLNÍ A PŮVODNÍ KONEC, jež tu měl být, ale chci vám dopřát i ten HE.

Moony❤️