Pohled Ann (AnnaAnnieAnn ):
U školy se zastavím. Breeze také. Teď se tváří, jako že neví co dělat.
Protočím očima a chytnu jednoho studenta za rameno.

„Hej," snažím se mluvit mírně nachraplavělým hlasem, „neznáš Forest Cherry?"
„Jo," vydá ze sebe přiškrceně. Už se nedivím, že je Cherry tak podezřená, koneckonců všichni, jichž jsme se na ni ptali měli v očích strach.
Ať se mi to líbí nebo ne, musím zvolit tuto větu:
„Jsme její prarodiče. Nevíš kde je?"
„Vím." Když si už myslí, že jsme její babička a děda, uvolní se.
„Tudy, pojďte."

Breeze mě až příliš teatrálním kulháním doporovází, tak po něm zlostně a výhružně syknu.
Chlapec si toho naštěstí nevšimne.
Po chvíli se dotkne ramene dívky.
„Cher. Máš tu babi a dědu."
Sakra. Pokusím se usmát.
„Já nemá – "
„Prosím, běž chlapče," odseknu.
Cherry se na mě podívá.
„Co chceš?"
„Promluvit si s tebou."
„Proč bych jako měla?" zavrčí.
„Protože... Hej, stůj!"

Rozběhnu se za ní. Breeze běží vedle mě, kostýmové oblečení z nás opadá.
Konečně se už nedusím a jsem opět v triku a kraťasech.
Breeze jediním ladným skokem dožene Forest Cherry a popadne ji za límec.
„Jdeš s náma."
„Dobře," usměje se, ale vzápětí se ve vzduchu zaleskne čepel nože. Než se stihnu zorientovat, Breezovi z ramene vyšplíchne rudá krev.
Zaječím. Vzedme se ve mě vlna vzteku a prudce do Cherry vrazím. Dívka zavrávorá, ale já do ní jako v záchvatu kopu.
„Ty... ty!"
Ret má natržený, choulí se na zemi.
„Já, dobře dobře... Jdu s váma."
Zvedne se, ale hned se bolestivě prohne.
Nemám nejmenší chuť ji podepřít.
„Pohni," řeknu chladně.
Breeze se drží za rameno a něco syčí.
Z menšího batohu, co mám sebou vytáhnu obvaz.
„Kdes to vzala?" zeptá se.
„Snad se nebudu honit za někým jako je ona bez tohohle.." ušklíbnu se.
Kleknu si k němu a rameno mu pro jistotu i vydezinfikuji. Díky bohu, za tu přípravu pomoci ve škole.

Vděčně se usměje.
„Ty sebou hoď," zamumlám směrem k Cherry.

Pohled Azi (Azaria_di_Angelo ):
Déšt je opět v plném proudu.
„Jak se daří?" zeptá se Stone.
Ano, Stone. Přišel nás osobně zkontrolovat.
„Um... No. Už stopujeme jednoho."
„Teprve prvního?!"
Po pravdě jsme ani nezačali.
„Anne a Breeze už odevzdali Forest Cherry mým kolegům na naší... tajné základně. Tady máte adresu až – tedy, pokud vůbec někoho najdete," zavrčí a podá mi papírek. Následně odkráčí.

„Hm. Pojď Steeli."
„Neřeknem si o sobě něco? Je divný mít parťáka, když znáš jen jeho jméno."
Po ani ne příliš dlouhém rozhovoru jsme zjistila, že ačkoli jsem myslela, jak je mladý je stejně starý jako já.
Náhoda?

„Steelie!" ozve se za námi smích.
Otočím se. Běží k nám dívka s hnědými vlasy a zeleným melírem. Po tváře se jí line obrovský úsměv.
„Eh, ahoj Le," zamumlá Steel Cloud.
Le?
„To je kdo?" pozvedne dívka obočí.
„Azi. Kamarádka."
„Mhm... Jsem Leaf. Innocent Leaf," kývne dívčina hlavou.
Falešně se usměju.

„Nechceš za náma?"
„Co?" Znovu pozvedne obočí.
Ajaj.
„Mno, projít se... " zamumlám.
„Jsi nějaká podezřelá..."
Mhhh, ne! Jen se tě snažím chytit!
Kašlu na to. Rychlá akce bude lepší.

Chytnu ji za zápěstí a smýknu s ní o zem. Zaheká.
Steel ji přidrží při zemi, ale ona křikne:
„To bych nedělala!"
„Já jo!" odsekne Steel.
Nemám z toho dobrý pocit.
Leaf ohne ruku.
„STEELE UHNI!" zaječím.
Vyskočí na nohy a Le mezitím pozvedne v ruce zbraň.
Přejede mi mráz po zádech.

„Netroufej si tak, růžičko," řekne chladně. U ucha mi zazní výstřel, který rozmete mou tmavě modrou růži u ucha na kousíčky.
Sakra dobrá muška.
„Leaf, uklidni se!" zvolá Steel, ale ke kamarádce se nepřiblíží.
„Ne!" odvětí křikem, „vypořádám se tady s růžičkou co krade kamarády."
Namíří na mě.

Ozvou se výstřely. Pohotově sebou praštím o zem.
Před očima se mi dělá temno.
Snažím se je ale pootevřít. Kapky mi padají do očí. Šum deště mě trochu zklidní.

Leaf se krčí na zemi a nad ní stojí ke mě zády otočená nízká postava. Nejdřív si myslím, že je to Steel, ale potom spatřím zlatavé dlouhé vlasy.

Postava namíří na Leaf a ta zvedne ruce nad hlavu.
„Azi?" zamumlá ta zlatovláska. Otočí se na mě.
Srdce se mi sevře a klesne mi čelist. Přede mnou stojí Flower Row, mladší sestra Ann. Zachránila mi život.
„Flo."
Jediné na co se zmůžu. Tak dlouho ji nikdo neviděl.

„Jestli tahle holka," Flo ukáže na Leaf, „má prsty ve zmizení mé sestry..."
„Nemá nemá! Chceme ji živou. Vše ti vysvětlíme Flo," zachraptím. Po ústech mi stečou kapky deště.
Flower Row kývne.
„Dobře."
Nebezpečný, mně neznámý výraz z jejích očí zmizí a nahradí jej přátelský dětský výraz.
Jedno tu ale nehraje. Kde se Flo naučila používat zbraň? Je jí deset!

Pohled Bell (LadyAnabell86 ):
Vlezu domů. Unaveně sebou praštím na postel a zahučím.

„Anabell?"
„Ano mami, už jdu..."
„Já nejsem tvoje máma," zasměje se hlas za mnou. Strnu.
Stojí tam Blaze s úsměvem na tváři.
„Co tu děláš?!" vykřiknu, „jak ses sem dostal?!"
„Máš svátek Bell," protočí očima.
„Vypadá to, že mě to zajímá?"
„Hele, tady máš dárek."
„Já se toho nedotknu," odseknu.
„To je mi jedno. Papa!"

Proskočí oknem.
Idiot.
Podívám se na krabičku. Je malá a šedá, nijak ozdobená.
Stejně ji otevřu...
Je v ní muffin. Podle jeho vzhledu ho pekl sám. Ale pak si všimnu něčho pod zákuskem...
Nějaký papírek, pečlivě urovnaný.

Možná ti to přijde jako zbytečný papírek, ale tohle se hodí. Tahle rada to zachrání život. Dávej pozor, ten do koho bys to nejméně řekla tě možná už brzo připraví o život...

A jako na zavolání cvakne klika.

Moony❤️