Pohled Ann (AnnaAnnieAnn ):
„Tak? Co teď?" zeptám se Breeze.
„Budem stopovat všechny podezřelý. Tady je seznam."

Seznam je kus papíru, s asi deseti rudě napsanými jmény. Můj pohled zavadí o jediné, co jsem znala. Blaze Dust. Jeho jméno se tyčí na sedmé příčce. Vzpomenu si na Bell.

Udiví mě ale ještě další. Poslední. Jedenácté. Vypadá dopsané, modrým perem a křivým písmem. Moonlight Claw.

„CO?!" vykřiknu, „jakej debil podezřel Moonyho!?"
„Asi Stone... jeho písmo. Možná proto chce, abys tu byla," zamumlá.
Povzdechnu si.
„Ale Moony je... tam. V lese. Navíc, stopovat jeho fakt nebudu," zavrčím.
„Já vím, já vím..." povzdechne si Breeze, „ani já nechci ale asi budem muset. Je poslední, toho se třeba ani nedožijem."
Chtěl, aby mě to povzbudilo ale pak mu to dojde a zadrhne se.
„Eh promiň, no já já víš jak... to myslel..." omluví se.
„Jo..."

Mlčíme a hledíme před sebe.
„Tak... Jaké je první jméno?" zeptám se po chvíli.
„Forest Cherry. Neznám. Jak ji tu najdem?"
„Poptáme se," navrhnu.

„Hej vy!" zakřičím na nějakého člověka, „omlouváme se, že rušíme, ale neznáte někoho jménem Forest Cherry?"
„Ne. Doporučuji vám a vašemu příteli zeptat se někoho jiného. Nashle," odvětí z nuděně.
„To není můj – " chci zaječet.
„Ticho Ann. Jsme dva random lidi, co se ptaj každýho druhýho na nějakýho člověka. To je divný už dost. Neřeš to," řekne klidně.
Sevřu ruce v pěst a do tváře mi stoupne krev.

Zeptám se na Cherry několika dalších lidí, ale nikdo neví.
„Mám hlad," řeknu znaveně.
„Tak si něco seženem."

                               ~

Po jídle mě upoutá poštovní schránka před jedním domem.
Je na ní nálepka, která se už pomalu odlupuje.
„Koukej. Je tam... F... potom mezery, nejspíš se to smylo... R... zase mezery a nakonec Cherry," řeknu Breezovi.
Zkoumavě se na schránku podívá.
Jeho modré oči jsou zvláštně ztvrdlé.

„Hm," připustí, „zazvoním."
Zvedne ruku ke zvonku a mě v uších zavříská hlasitá ušitrhající melodie.
„Bože!" zavřeštím a chytnu se za hlavu.

Nikdo z domu nevyjde. Breeze začne couvat. Nechápavě se po něm ohlédnu, ale to už letí ve vzduchu a přistane na zahradě dané Cherry.

„Jakýže k tomuhle máme povolení? Nejsme poldové!" křiknu na něj.
Protočí očima.
„Už pojď."
„POJĎ? Tam mám taky skočit nebo co jako?!"
„Ano... honem."
„Ne!"
Plot není nijak extra vysoký, ale skákat se mi přes něj rozhodně nechce.
„Chytím tě," odvětí s pozvedlým obočím.
Povzdechnu si. Budu muset skočit.
Rozeběhnu se a skočím. Pokusím se chytit jakoukoli oporu v rukou, ale ty se mi jen křečovitě smýknou a já bolestivě hlavou vrazím do Breezovi hrudi.

Prudce odskočím. Z pravé ruky mi stéká tenký pramínek krve. Zahučím.
„Ukaž. Tak hrozný to není," řekne Breeze.
„Hm. Hele, ten člověk na nás klidně může zavolat poldy, jsme jak zloději," zamumlám.
„Pojď."

„Kam?" ozve se za námi nějaká starší paní. Přece jen na zahradě někdo byl, jen asi neslyšela, když jsme zvonili.
„POMOC! Dva puberťáci se mě snaží okrást!" zavřeští potom.
Breeze k ní přiskočí.
„Prosím ztište se!"
„Pmoc!" zakřičí znovu, ale utlumena Breezovou dlaní.
„Breezi, stačí. Madam, my vám nechceme ublížit."
Dart ji pustí a paní se na mě podívá.
„Kdo jsi?"
„Anne Row, tohle je Breeze Dart, těší nás."
„Hm. Jsem Feather Cherry děti," kývne nakonec, „co chcete že jste mi přeskočily plot?"
Pozvedne obočí.

„Chtěli jsme se zeptat, jestli neznáte někoho jménem Forest Cherry. Nechtěli jsme přes vás plot skákat, ale asi jste nás neslyšela zvonit," ujme se slova Breeze.
„Hm. Jo. Byla to moje prapraprapra – " začne, ale je přerušena mnou.
„Neznáte někoho žijícího?!"
„Eeh... No. Ano. Je to vnučka mojí sestry... Ta holka je ale zvláštní, dejte na ni pozor," protočí očima.
„Nevíte, kde je teď?" zeptáme se.
„Pravděpodobně u tý jediný školy, co tu máme."
Feather Cherry zívne a našedlá ofina vlasů jí padne do obličeje.
„Omluvte mě. Těšilo mě vás poznat, ale už musím jít... Nashleda..." její slova jsou přerušena zívnutím.
Kývnu hlavou. Aspoň něco jsme se dozvěděli.

~

„To si oblíkat nebudu!" zavřeštím.
„Musíš!" opačí Breeze.
Usoudili jsme, že ke škole musíme převlečeni. Můj hnědovlasý kamarád v ruce drží obrovský kabát a podivný baret.

„Fajn," protočím očima. Vlezu do toho.
„Teď se skrč."
Tázavě se na něj podívám.
„No, budem si hrát na seniory," vysvětlí a podá mi větev jako hůlku.
Sám si potom do nějakého oblečení vleze.
Tohle bude hrozné. Nemám z toho dobrý pocit.
Sevře se mi žaludek.
S kamarádem přeskakuji ploty babičkám a pronásleduji studenty.
Co může být divnější?!

Pohled Azi (Azaria_di_Angelo ):
Probudím se vedle Steela. Ještě spí.
Pořádně si ho prohlédnu.
Má šedomodré vlasy se stříbrným proužkem. Je poměrně nižší postavy.

Nakonec se probudí. Další poznatek, má bledě šedé oči.
„Ahoj," pozdravím.
„Dobré ráno," zívne, „nějaká novinka?"
„Breeze volal, že si s Ann bere první jméno na seznamu a Shine druhé. Máme trojku. To je kdo?" zeptám se.
Podívá se na seznam.
„Innocent Leaf," řekne Steel a ukáže mi ho.
„Innocent? Nevinná? To zní dost ironicky když je podezřená za vraha," ušklíbnu se.
Steel Cloud se zasměje.
„Pravda. Víš co je ale plus?"
„Ne...?"
„Že tu holku znám. Je taková hrozně tichá. Byla to moje spolužačka. Má hnědý vlasy a v nich světle zelenej proužek. Udivuje mě, že je podezřená zrovna ona," zamumlá.
„Super! Kde ji najdem?"
„Teď je pravděpodobně... na cestě ze školy. Dneska mělo být poměrně krátké vyučování."
Škola... Sevře mě zvláštní pocit. Proč nestuduju a nezaměřuju se na svou budoucnost? Proč se tu honím za vrahy?!

Dneska není pohled Bell, pardon napravím to :c

Moony❤️