Pohled Bell (LadyAnabell86 ):
Rozednilo se. Procházím davem lidí.
Dojdu k opuštěné polorozpadlé budově.
Moje tajné místo.
Probrodím se prachem sesunutých zdí a usměju se. Konečně klid.
Pak ale uslyším chrápání. Nastražím uši a projdu budovou.

Potom strnu. Všechna úleva ze mě zmizí, když mě v nose zaštípe pach krve a šlápnu na... ruku.
Zaječím, až mám pocit že to víc už nejde.
Vedle těla v sedě spí.. Blaze.
Zděšeně couvnu, ale moje noha šlápne na nějakou věc... Ta hlasitě křupne. Blaze vyskočí na nohy.

„Bell!"
„Jdi pryč!" křiknu vyjeveně, „ty jsi vrah!"
„Ne!" ohradí se, „chtěl jsem mu dát první pomoc, ale bylo pozdě! Bell!"
„Ty si jako myslíš, že ti věřím? Buď odsud okamžitě zmizíš a zmizíš i z mýho života, nebo volám policii!"
V očích mě zaštípou slzy. Měla jsem věřit Moonymu, ne kriminálníkovi...

„Bell, já – "
„Jedna..."
„Už jdu..."
Vyběhne z budovy.
Zamračím se a povzdechnu si. Rychlým klusem zmizím.

Pohled Ann (AnnaAnnieAnn ):
Probudím se v křoví.
Srdce mi ztěžkne. Lhala jsem Breezovi.
Ale mně to nedá.... Musím zjistit, co se za tou celou organizací skrývá.
Vzbudím i Azi.

„Co teď?" ozve se.
„Nevím..."
„Domů je to ještě pár kiláků..."
Svážu si vlasy, je horko.
„Dobře hm, tak... Já nevím. Půjdem domů. A... vrátíme se k životům teenagerek," navrhne Azi.
Opatrně kývnu.
Breeze za chvíli bude riskovat život a na mě bude Azi patlat rtěnky...
„A... co Breeze a ta výprava?"
„Slíbilas, že na sebe dáš pozor," pozvedne obočí, „a nevrátíš se tam."
„Mně to nedá... Co asi teď Breeze dělá?"
„Spí," odvětí Azi a protočí očima, „tak už pojď..."

Proběhneme ulicí. Naše boty tvrdě dopadají na dlaždice. V břiše mě zašimrá. Už dlouho jsem nejedla.

„Ann!" ozve se zlostně.
Otočím se. Za námi stojí Breeze, Shine i Steel.
„Řeklas, že se vrátíš domů!" zavrčí.
„Promiň, mi to nestihly, já..."
„Lžeš," protočí očima.
Teď se urazí... Už se mnou nepromluví...
Ale on se... zasměje.
„Tak fajn. Jdete s náma, nebudu vám bránit. Bez tebe a madam Az to nepůjde. Chápu, že tě zajímá co se bude dít. Navíc, tvoje bezpečí si ohlídám."
Vděčně se usměju.
Azi vítězoslavně zavýskne.
„Jdem na hon vrahů!"
„Neřvi na celou ulici!" okřikne ji Breeze.

„Takže," začne potom, „Shine půjde sama, na jižní stranu města. Steel a Azi si vezmou jihozápad a já s Ann... sever."
Všichni přikývnou.
„A vždycky!" připomene, „vždycky kdyby něco volejte."

Azi popadne malého Steela a rozběhnou se určeným směrem, Shine sama odkráčí.

„Dobře Ann, začíná dobrodružství!" zvolá Breeze.
Na zemi se válí kolo, tak ho rychle popadne.
„Je jen jedno," zhodnotím jeho nápad.
„Tak se mě chyť!"
Rozjedeme se. Už dlouho jsem se tak nesmála. Vítr mi kvičí kolem uší. Držím se Breeze a směju se.
Cítím, jak gumy kola přejíždějí po dlážděné ulici, jak můj smích splyne s větrem. Kéž by tenhle pocit byl navždy.
Cítím se volná, adrenalinový balónek se abnormálně nafoukne.
S mým copem si vánek začne pohrávat a šimrá mě jím obličeji.

Breeze náhle přejede obrubník a sjede do silnice. Rozhodně ne omylem.
Kolo nadskočí a já zakvílím.
„Breezi Darte!"
Zasměje se.
„Znovu?"
„Ne!"

Jedeme dál. Naplní mě pocit bezpečí a radosti. Po tváři se mi rýsuje obrovský úsměv. Lidé se na nás dívají jako na blázny a odbíhají nám zcesty.
Ale nevadí mi to. Už mi nic nevadí, když vím že Breeze mi vždycky pomůže. Vždycky.

Pohled Azi (Azaria_di_Angelo ):
Steel se na mě podívá.
„Jsem Rose... Sunset Rose, ale preferuji Azi," řeknu.
„Já Steel Cloud," zašeptá.
„Hm, super hlavně už pojď..." zatáhnu ho za rukáv.

Město je poměrně prázdné. Občas se nějaký člověk objeví, ale ne moc.

„Bojím se," špitne potom můj společník.
Steel Cloud se od začátku zdál stydlivý.
„Koukni na mě," vybídnu ho, „jediná věc co na celým tomhle můžeš posrat je umřít. Tak se drž u mě, ať to nemám brzo na svědomí."

Další za dnešek, kratší :"dd

Moony❤️