Pohled Bell (LadyAnabell86):
Poskočilo mi srdce:
,,Cože?!"
Vyjekla jsem, když jsem se vzpamatovala. Učitelka tu už ale nebyla.
,,Jdeme Bell! Musíme za Ann a Azi!"
,,Kam? Netušíme, kde jsou!"
Moony se na mě s nakloněnou hlavou díval. Něco v jeho ledově modrých očích tady nehrálo.
,,M-moony?"
To je špatně! křičel hlas v mé hlavě.
,,Ani krok dál Clawe!" ozval se chladný hlas za mými zády.
Otočila jsem se. Za mnou stál Blaze Dust.
,,Unesl jsi Azariu a Annu. Ale Bell mi neuneš jen tak lehce, idiote!"
Moony se napnul hněvem.
,,Mým kamarádkám jsem nic neudělal a ani neudělám!" křikl vztekle.
,,Haha... Už se můžu přestat smát?" ušklíbl se.
,,Dost oba d-" nedořekla jsem, protože Moony Blazeovi vlepil.
,,Vidíš?! Je to agresor. Jdeme Bell," prohlásil Blaze.
Zase mě chytl za pas.
,,Hej! Za pas ne!" štěkla jsem a odstoupila jsem od něj asi metr.
Moony zůstal zkoprněle stát se skloněnou hlavou.

~

Pohled Ann (AnnaAnnieAnn ):
,,Azi!"
Můj křik se rozhlehl prázdnou chodbou.
,,AZARIO!"
Nic... Jen ozvěna.
Unaveně jsem se opřela o stěnu.
Tyhle podzemní chodby byly snad nekonečné.
Moje oči už si na tmu zvykly, přesto jsem se orientovala ztěžka.
,,No tak Azi! Kam tě odnesli?! Bell! Moony..." zlomil se mi hlas. Řvala jsem tu už půl dne. Za chvíli můžu přijít o hlasivky.
,,Az.." sípala jsem.
Rozběhla jsem se dál a snažila se najít východ. Jakkýkoli.
Ozval se můj žaludek. A z toho řevu mi i vyschlo v krku.
Nechci tady umřít na tu pitomou dehydrataci!
Nádech. Výdech. Pořád jsem tu zatím jen od včerejší noci... Mozek to zatím vydrží.
Rukama jsem začala ochmatávat plechové zdi.
Až po nějaké chvíli jsem nahmatala mřížky.
Ventilace!
Měla jsem co dělat abych nezačala radostí skákat. Ventilace ještě ale nemusela nic znamenat.
Zalomcovala jsem mřížkami.
,,Sakra! Otevři se! Pitomej kov!"
Mysli.
Chvíli jsem bezduše hleděla na ventilaci a přemýšlela. Pak jsem se usmála a zajela si prsty do kapsy, odkud jsem vytáhla klíče od mojí skříňky ve škole.
Začala jsem znovu lomcovat s mřížkami a snažila se odstranit šrouby klíčem.
Po několika dlouhých minutách kovové mřížky odpadly k zemi. Chodbou se rozlehlo jejich třísknuí o plechovou podlahu.
Je to celkem velký... Snad se tam vejdu.
Stísněný prostor mě znervózňoval.
Řezaly mě plíce.
Plazila jsem se dál.
,,Azi! Azi..."

~

Pohled Moonyho (já):
To už mi nevěří ani Bell?!
Nakopl jsem kamínek. Zlozvyk.
Únavou se mi točila hlava. Navíc mi v myšlenkách stále vyvstávaly Blazeovy dvoubarevené oči. A scénka, kdy Bell šla radši s ním.
,,Hej, ty brečíš?" ozval se nějaký kluk.
,,N-ne! Já nikdy nebrečím!"
Ani jsem si neuvědomil, že se mi rozmazalo zorné pole.
,,Ale jo. Nemusíš mi lhát. Blaze Dust?" pozvedl obočí.
,,Jo... Jak to víš?" zeptal jsem se tlumeně.
,,Pffft! Ten je děláním špatných věcí proslulý. Znám to, budeš v pohodě. Vždycky si řekni, že je to prostě jenom kretén!" ušklíbl se.
,,Heh.. Jo... Díky. Kdo vlastně jsi?"
,,Breeze Dart..." pokrčil rameny, ,,prostě mi říkej Breeze."
,,Jo... Eh já jsem Moonlight Claw... Ale stačí Moony," pokusil jsem se usmát.
Myšlenky okolo Blaze mě stále zevnitř hryzaly.
,,Tak jo..! Těší mě."
,,Mě taky... Jen asi budu muset jít," zalhal jsem.
Rozloučili jsme se a já letěl domů.
Práskl jsem dveřmi a zabořil prsty a hlavu do polštáře.
,,Blaze Dust mi pořád něco dělá. Je načase abych mu něco provedl já...!
Ne! Nejsem tak zlý! Jen... Nemám. Rád. Když. Mi. Někdo. Bere. Kamarády!"
Kopl jsem do stěny a pak se konečně uklidnil.
Pitomá žárlivost...
Pohledem jsem metl ke stěně, kde byla fotka Moonazannebell. Ztuhl jsem a oči mi zchladly.
,,Sakra! Řeším tu svoje problémy a Azi a Ann jsou možná zraněné!"

Krátký...
Djsbsusbsiwnsisjidnd.
Toť můj komentář.

Moony❤️