Chtěla jsem ještě spát, ale už jsem neusnula. Otevřela jsem oči a zamrkala. Ležela jsem Pietrovi na hrudi. On klidně oddechoval, což znamenalo, že ještě spí. Pozvedla jsem hlavu, abych mu viděla do tváře a usmála se. Byl roztomilý, když spal. Jeho tvář nebyla plná starostí, jak tomu bývá. 

Jemně jsem se vymanila z jeho sevření a vstala. Políbila jsem ho na tvář a tiše odešla z jeho pokoje, aby se taky trochu vyspal. Kdybychom spali v mojí posteli, neodešla bych, protože tam se v klidu vyspíme. 

Došla jsem do svého pokoje a šla se vysprchovat. Pak jsem si na sebe oblékla černý crop top s krajkami a černou volánkovou sukni. Na to jsem hodila černý cardigen a vlasy si spletla do nadýchaného copu, který začínal už u ofiny. Líčení jsem udělala jednoduché a přidala řasenku společně s jemnou nude rtěnkou. Na nohy jsem si obula obyčejné černé tenisky a pohlédla na sebe do zrcadla. 

Souhlasně jsem přikývla a pousmála se. Pak jsem vyšla z pokoje a zamířila do kuchyně, abych si vzala něco k snídani a taky něco přinesla Pietrovi. 

"Ahoj, Emily," pozdravil mě Clint, který zrovna z kuchyně vycházel. 

Usmála jsem se. "Ahoj, Clinte. Jak se máš?" otázala jsem se vesele. 

Překvapeně zamrkal. "No já dobře, zato ty jsi jako vyměněná. Co se stalo?" zajímal se a doprovodil mě do kuchyně. 

Zakoulela jsem očima. "Jen jsem ráda, že je všechno v pořádku, nic víc," odpověděla jsem a podívala se do ledničky. 

"Víš o tom, že ta lednice není televize, že?" zasmál se Clint a usrkl kávy. 

Vytáhla jsem nějaké ingredience na míchaná vajíčka s jarní cibulkou a pohlédla na něj. "Samozřejmě že to vím," odpověděla jsem mu a vytáhla pánev, na kterou jsem dala trochu másla a postavila ji na sporák. 

Po chvíli se ale rozesmál. "Už jste se usmířili, co? Jinak bys zase nevytáhla paty z pokoje a jedla bys donuty," řekl. 

Otočila jsem se na něj a pokývala hlavou. "Ano. Vysvětlila jsem mu to a pochopil to. Jsem ráda, že už je vše v pořádku," zamumlala jsem a na pánev rozklepla několik vajíček, aby toho bylo dost pro mě a Pietra. Poté jsem nakrájela cibulku a přidala ji k vajíčkům, takže se celá vůně změnila na něco lahodného. 

Clint ke mně přešel a poklepal mě po rameni. "To i já, Emily. Každopádně už musím jít, Fury mi dal misi. Se mnou jde i Wanda, Nat a Steve," řekl jakoby jen tak. 

Ohlédla jsem se na něj a povytáhla obočí. "Misi? Myslela jsem, že je Hydra zničená." 

Pokrčil rameny. "Byla to jen jedna základna, ale po světě jich je víc, možná stovky. Fury našel další, takže ji jdeme zničit. Zatím se měj, Emily," mávl mi a odešel z kuchyně. 

"Zatím, Clinte!" zavolala jsem na něj a zase svou pozornost přesunula na vajíčka. Po chvilce jsem vypnula sporák a vajíčka dala na dva talíře, které jsem položila na tác. K tomu přidala dvě sklenice pomerančového džusu a dvě housky, abychom k tomu měli nějaké pečivo. 

Vzala jsem tác do rukou a odešla s ním na ošetřovnu, kde ještě Pietro spal. Usmála jsem se a tác položila na stolek vedle jeho postele. Pak jsem se k němu nahnula a lehce ho políbila na rty. 

Otevřel oči a přitáhl si mě blíž k sobě. Hýbal rty ve stejném rytmu a vracel mi polibky stejně, jako jsem mu je dávala. 

Odtáhla jsem se od něj a usmála se. "Dobré ráno," řekla jsem a pohladila ho po tváři. 

"Dobré, princezno," řekl, vzal mou ruku do své a políbil mi ji. "Jsi překrásná." 

Začervenala jsem se. "Udělala jsem ti snídani. Vajíčka s cibulkou, pomerančový džus a pečivo," řekla jsem a natáhla se po tácu, který jsem mu položila na kolena. 

Vykulil oči a posadil se do tureckého sedu. Poukázal do nohou postele. "Sedni si," řekl, vzal si příbor a dal si do úst první sousto. Jeho tvář se rozjasnila úsměvem snad širším, než předtím, a pohlédl mi do očí. Pak polkl. "Je to výborné, lásko," řekl. 

Usmála jsem se. "Tak to jsem ráda. Měl bys do sebe něco dostat, aby ses co nejdříve zotavil," řekla jsem a sama ochutnala svůj výtvor. A musím uznat, že to bylo doopravdy dokonalé. 

Když jsme dojedli, vzala jsem tác a dala ho zpátky na stůl. "Jak se cítíš?" zeptala jsem se ho.

Padl zpátky do polštářů a vyfoukl vzduch. "Jsem přežranej, bylo to fakt úžasný. Každopádně už jsem v pořádku, Helen mi povolila už být ve svém pokoji," řekl a natáhl ruku směrem ke mně. 

Usmála jsem se na něj a vzala ho za ruku. "Tak to je skvělé," kývla jsem. 

Přitáhl si mě k sobě a objal mě kolem pasu. "Skvělé to bude, až budeme spolu jen my dva někde daleko," řekl tiše a stáhl si mě na klín. 

Uchechtla jsem se jako puberťačka a položila mu ruku na prsa. "Už se na to těším," špitla jsem a položila si hlavu na jeho rameno. 

Přitiskl si mě k sobě a jednou rukou mi rozpustil vlasy z copu, který jsem si tak pracně vytvořila. "Nepotřebuješ žádné předělávky, abys byla dokonalá," řekl a gumičky schoval pod polštář. 

Protočila jsem očima. "Ty vlasy mi trvaly asi patnáct minut," vyčetla jsem mu lehce nazlobeně, ale usmívala jsem se. 

Prohrábl mi rozpuštěné vlasy a prsty přejel po klíčních kostech. "Ale rozzlobená nejseš, takže ti na tom tak nezáleží," konstatoval a políbil mě do vlasů. 

"Cožpak to jde, být na tebe naštvaná?" ušklíbla jsem se a natočila jeho tvář k té mojí. 

Usmál se. "Taky mi to nejde, ačkoliv by sis to někdy zasloužila," řekl a lehce se rty otřel o ty moje. 

Přitáhla jsem si ho blíž a projela mu rukou vlasy. Jazykem jsem mu rychle vnikla do úst a dotkla se toho jeho. 

Dotek mi oplatil a rukama mi začal přejíždět po těle. Jednu ruku mi položil na stehna a přejížděl výš, čímž mi vyhrnoval sukni.

Natiskla jsem se k němu a nechala ho, aby si dělal co chtěl. Ovšem ve chvíli, kdy se dostal až příliš blízko, jsem sebou cukla a rychle se odtáhla. 

Otevřel oči a nechápavě se na mě podíval. "Emily? Je všechno v pořádku?" zeptal se ustaraně. 

Rozevřela jsem dlaň, kterou jsem předtím musela zatnout v pěst a pohlédla na zem. "Omlouvám se," špitla jsem a stáhla si sukni zpátky ke kolenům. Ten dotek mi připomněl to, co se odehrávalo předtím s Lokim. Ne, že by Pietro byl stejný, ale vybavila se mi ta bolest a strach. 

Vzal mě za ruku a jedním prstem mi nadzvedl bradu. "Emily, co se děje?" zeptal se tiše a pohlédl mi do očí. "Udělal jsem něco špatně?" 

Zavrtěla jsem hlavou a vyhýbala se jeho pohledu. Nechtěla jsem ho tím zatěžovat. Myslela jsem si, že jsem se toho strachu zbavila, ale jak se zdá, tak ne. Nevadilo mi, když mě políbil, ale jakmile zašel dál, probudila se ve mně touha bránit se. 

"Víš, že mi můžeš říct cokoliv," řekl naléhavě a pohladil mě po hřbetu ruky. 

Zvedla jsem k němu pohled a kousla se do rtu. "Já...omlouvám se. Asi-asi jsem se toho ještě nezbavila," špitla jsem se strachem v hlase. 

Nemusel ani dlouho přemýšlet. Věděl, čeho se bojím. To je jediná věc, které se nyní opravdu bojím. "Emily...proč jsi mi to neřekla?" zeptal se opatrně. 

"Myslela jsem, že je to pryč," špitla jsem tak tiše, že jsem sama sebe sotva slyšela. 

Omotal kolem mě svoje paže a položil si mě na hruď. "Jsem tu jen pro tebe, Emily, to víš. Nedovolil bych si ti někdy ublížit. Jsi pro mě vším, princezno. Ale měla bys mi říkat, co tě trápí. Jinak ti nemohu pomoct," řekl tiše a políbil mě do vlasů. 

Pousmála jsem se a zavřela oči. "Miluju tě, lásko," zašeptala jsem a spojila ruce za jeho zády. 

Začal se mnou pohupovat ze strany na stranu. "Až budeš připravená, zvládneme to spolu. Do té doby se o nic nepokusím," slíbil. 

Zvedla jsem k němu hlavu a políbila ho na rty. Pak jsem se od něj odtáhla. "Děkuju," zašeptala jsem a vstala z něj. Vzala jsem do rukou tác s nádobím a rozešla se ke dveřím. "Půjdu si promluvit s Tonym a dohodnu to Malibu." 

Pousmál se a přikývl. "Jen jdi, princezno. Já půjdu do svého pokoje a minimálně se osprchuju," řekl a zvedl se z postele. 

Pousmála jsem se a vyšla z pokoje směrem do kuchyně. Sotva jsem tam došla, uklidila jsem nádobí do myčky a vzala do ruky telefon. Vytočila jsem Tonyho číslo a čekala, dokud mi to nezvedne. 

Po chvíli se v telefonu ozval jeho hlas. Byl až podivně unavený. "Copak se děje, princezno?" zeptal se. 

"Ahoj, tati. Kde jsi? Zase v dílně?" ušklíbla jsem se. 

"Znáš mě až moc dobře," přitakal Tony a típl hovor. 

Protočila jsem očima a vydala se do dílny. Namačkala jsem vstupní kód a vstoupila dovnitř. "Ahoj, tati," pozdravila jsem ho. 

Tony se otočil a unaveně se usmál. "Ahoj, zlatíčko. Co se děje?" zeptal se a zanechal veškeré činnosti. 

Kousla jsem se do rtu. "Tati...mohla bych tě o něco požádat?" 

"Ty o cokoliv, princezno. O co jde?" pousmál se a opřel se zády o stůl. 

Pohlédla jsem mu do očí. "Chtěla bych s Pietrem strávit nějaký čas sama. Jen my dva. A napadlo mě, zda bys mi nepropůjčil tu vilu v Malibu. Budeme pryč jen týden, taková menší dovolená. Dovolíš mi to?" zeptala jsem se ho pokorně. 

Pozvedl obočí. "Jen vy dva? Není to trochu riskantní, když...řádí Hydra?" zeptal se pochybně. 

Nasadila jsem prosebný pohled. "Prosím, tati. Bude to pro všechny lepší. Já se vzpamatuju ze všechno, co se v posledních týdnech stalo, a vy si odpočinete ode mě a Pietra," řekla jsem tiše. 

Povzdechl si a protočil očima. "Dobře, ale každé dva dny mi budeš volat. A s Pietrem ještě potřebuju mluvit," řekl po chvíli přemýšlení. 

Usmála jsem se a vesele mu skočila kolem krku. "Děkuju, tati," poděkovala jsem mu. 

Objal mě nazpátek. "Mám tě rád, holčičko. Ale slib mi, že budete opatrní. Nechci, aby se vám něco stalo. Kdyby se něco přeci jen stalo, přijedete zpátky," řekl a pustil mě. 

Pohlédla jsem mu do strhané tváře. "Měl by sis jít lehnout, tati. Vypadáš strašně," řekla jsem ustaraně a pohladila ho po tváři. 

"Neboj, půjdu. Celou noc jsem seděl u vás, když jste spali v jedné posteli. Jste spolu sladcí, možná až moc. Asi jsem dostal cukrovku," řekl pobaveně. 

Povytáhla jsem obočí. "Tak to dík, táto. Ale už se půjdu sbalit. Ještě jednou ti děkuju," usmála jsem se a vesele se teleportovala do svého pokoje. 

Ahoj, zlatíčka :3 

Tak už jsem zase tady s novou kapitolkou :3 

Emily se zase vracejí vzpomínky na týdny strávené u Lokiho...:/ 

Co myslíte, prožijí v Malibu klidný týden? :) 

Miluju vás :3 <3 

Kájí°