My Phone?
Včera mi děda sebral mobil a ano, jsem závislá... A mám takový problém (opět (už se to může zdát, že to jen předstírám (což není pravda))). Vždy jsem pozdě do večera na mobilu abych usnula a na nic nemyslela a teď když jsem byla bez mobilu jsem nemohla spát protože se mi vždy vybavila taková hnusná vzpomínka. Sice je krátká, ale je "čerstvá" (nebo jak to mám nazvat když se mi stala nedávno) a tak ju nemůžu vypustit z hlavy. Vždy když nemám co dělat a zavřu oči ta vzpomínka se mi vybaví a já pak brečím... No to je jedno. Nechci aby to vypadalo že si stěžuju. Normálně jsem dost veselí člověk a nechci to měnit ať se stane cokoliv.
...
A u některých lidí kteří vážně kreslí rádi (možno i u jiných já nvm) platí takové "pravidlo" jestli se to tak dá nazvat že se jim v kresbách odráží pocity. no... Nebudu to raději víc komentovat.
(Kreslila jsem to v jednu ráno potajmu jen za cílem nemyslet na hnusnou vzpomínku tak se nedivte že to vypadá tak jak to vypadá)
Roztrhl mi to bratranec když jsem ho naháněla s ocelovou tyčí po celé ulici a řvala: „Vrať to Ondřeji! Vrať to!”
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top